Jaro v N.

 Doma mi kvetou ( spíš málo ) orchideje a venku to hýří barvami. Mé pokusy to vyfotit nejsou moc povedené, nicméně, milé KOČKY, tady jsou:

Měla jsem doma namleté ořechy a tak, aby se nezkazily ( na Vánoce jsem nepekla nic ) jsem je přisypala do tvarohové bábovky - manžel chválil, konzumoval a ještě žije! 

Tak, tohle mi kvete doma a tohle nám všem u pošty:

První květnová

 První květnová neděle r.2025 - to abych sáhla po něčem svátečním? ( manžel by asi řekl uvař něco dobrého a upeč bábovku a to stačí).

Milé KOČKY, nabízí se  třeba.............

katedrála v Beauvais ve Francii - na našem zájezdu do Pikardie. 

Mají tam orloj uprostřed katedrály a jeho prohlídka se zvlášť platí. Krása nesmírná.

To je on, ten skvost: když se rozpohybuje a postupně nasvítí určité části, tají se dech:

jen jsem to přes hlavy přede mnou sedících nafotila mátožně...

Návraty II.

 Když už jsme zabrousili, milé KOČKY, do těchto pro mne milých končin Liberecka, podíváme se opět po čase do Hejnic, ne? Lázně v Libverdě si dáme jindy.

Jako holka jsem tam strávila týden prázdnin, výlet na Ořešník si pamatuji dodnes.Také na Obří sud a další...

zde info: Ořešník je významný vrchol Smědavské hornatiny, nacházející se ve vzdálenosti dvou kilometrů jižním směrem od města Hejnice ve Frýdlantském výběžku v okrese Liberec. Vrchol má podobu nesouměrné vrcholové skály z porfyrické žuly až granodioritu. Zvedá se na severozápadním konci plochého hřbetu mezi údolím Velkého Sloupského potoka a okrajovými svahy Jizerských hor.

Nikdy nezapomenu navštívit Poutní kostel - Chrám Navštívení Panny Marie - naposledy loni po cestě do Polska. Tahle návštěva v květnu 2019 byla, stejně jako v kostele ve Filipově, ale jiná, šla jsem, já neznaboh, prosit - a nyní vás tam vezmu, moje milé blogerky:

Můžeme se dočíst:

Barokní, původně klášterní kostel byl vybudován na místě středověkého poutního místa, jehož počátky dle legendy sahají do 13. stol. Současný chrám byl postaven 1722-1729 dle plánů Thomase Haffenckera. Stavba má půdorys latinského kříže a je uzavřena ambitem. Hlavní oltář tvoří freska od Josefa Kramolína. Na oltáři se v pozlacené nice nachází soška Panny Marie ze druhé poloviny 14. stol., nazývaná Mater Formosa – Sličná matka. Kostel též zdobí polní oltář Albrechte z Valdštejnu z roku 1500 a největší lustr v regionu, vyrobený z olovnatého křišťálu roku 1853, dar od skláře Josefa Riedela. Velmi cenné jsou pneumatické varhany Rieger s 42 rejstříky. V ambitu se nachází jedna z nejstarších gotických památek v Čechách, socha rytíře Ulricha von Biebersteina.V těsné blízkosti kostela stojí bývalý františkánský klášter z konce 17. století.Poutníci ze všech stran od nepaměti přicházeli po tzv. Staré poutní cestě, jedné z nejkrásnějších tras vedoucích do Hejnic. Cesta je lemovaná historickými božími muky, vede Jizerskými horami a loukami.

 

Vzadu bývá občas přístupná křížová cesta, tu jsem dávala na blog loni.

 

 

Kdo by se do tak krásné prostory nevracel, že? Mám jich ( těch bazilik ) v oblibě několik a není jich v republice málo.

Návraty I.

 Svěřím se vám, milé KOČKY, že výletování mě nepustilo, ani když jsem nastoupila tu první a nelžu, když tvrdím, drastickou léčbu:

vyjeli jsme třeba na Frýdlant v Čechách, ale do hradu už jsem na prohlídku nešla, za á jsme tam byli dávno předtím a za bééé jsem nebyla schopna projít s výkladem to množství místností, také se dost dlouho čekalo na vstup, protože tam právě přijelo několik polských zájezdů a to byl mazec! 

Takže jsme to s manželem pojednali jinak: obešli jsme hrad a chovali se jako zvědové cizí mocnosti, chtiví hrad dobýt s nejmenšími ztrátami. A pokud si prohlédnete tehdejší moje fotky, uvidíte samy, zda se to povedlo: opatrně na kopřivy!

ke hradu se píše: 

K původnímu gotickému hradu, ze kterého se dochovala velká válcová věž, byl Markem Spazziem di Lancio na přelomu 16. a 17. století přistavěn renesanční zámek. 

Komplex byl později několikrát stavebně upravován, naposledy ve 2. polovině 19. století, kdy získal dnešní novorenesanční podobu.
Zajímavostí je, že v roce 1801 Clam-Gallasové veřejnosti zpřístupnili hradní část, čímž se hradní muzeum stalo prvním ve střední Evropě.
V rámci dvou prohlídkových tras spatříte interiér hradu i zámku, sbírku zbraní a dýmek nebo zámeckou obrazárnu.

Tento příspěvek věnuji především Evě z blogu Ideas. Ona ví, proč. 

Všem přeji hezké chvíle v přírodě, s manželem, dětmi, vnoučaty a nebo s pejsky.

Břehyně

 Při výletu v pondělí jsme se také zastavili u Břehyně, našeho oblíbeného místa, vlastně rybníka s výhledy na Bezděz a kousek od Máchova jezera - ovšem vzhledem k tomu, že budu mít dost divné výročí, použiju nyní tady fotky z výletu tamtéž počátkem května 2019. To jsem byla po své první chemoterapii, nikdo netušil, co bude dál a tak mě manžel občas vyvezl na čerstvý vzduch, abych zapomněla, že má léčba smrdí jako chemička v Záluží, že mi není dobře a že nikdo netuší, jaká doba je mi ještě vyměřená. Že zanedlouho budu mít hlavu jako koleno a že si na to vše nakonec ,,zvyknu,, a že po šesti letech, dneska, drze o tom budu psát na blog!

Tak toho nechám, milé KOČKY, a počastuji vás snímky :

bývá tam - hlavně v létě, občerstvení, kafe tedy není žádný Starbuks, ale dá se, zmrzlina je docela dobrá a ostatní si vyzkoušejte sami, podle chuti.

První máj, žádná mávátka, ani vozy s májkami, ale v přírodě vědí, jak to dát najevo, třeba mé oblíbené buky mají listí jako zelené drahokamy.