Stále zůstáváme ve Wroclavi, ale jdeme se podívat na Halu století, na Zpívající fontánu a na Japonskou zahradu - tu především, byl to totiž zájezd do zahrad!
Milé KOČKY:
Hala mne ani poprvé, ani tentokrát, tedy podruhé neoslnila, ale zahrady, ty ano.
Milé KOČKY, rozdělím třídenní zájezd podle toho, kolik najdu zveřejnitelných fotek na různé dny a dnes jich bude málo, protože jsem ve městě docela málo fotila. Na rozdíl od minulých návštěv, kdy jsem věnovala velkou pozornost a zájem o bohaté památky tohoto kdysi Českému království patřícímu městu - stojí za návštěvu opakovaně.
Trpaslíků už tam mají zase o hodně více, než za naší poslední návštěvy a to jich tehdy bylo asi 360.však jsem jich na blog už něco naskládala.( líbí se mi ten, jak vybírá z trpasličího bankomatu - ale ten tu nyní není)
Když jsme s Janou počátkem roku plánovaly zájezdy, měla jsem ,,velké oči,, a naobjednaly jsme toho docela dost, také zaplatily, takže nám nyní nezbývá, než to odjezdit, že? A modlím se, abych byla schopna a nedělala Janě ostudu. Už to zkrátka není, co to bývalo.
Raději vám, milé KOČKY, popíšu, jaký byl plán a co se povedlo. Po zájezdu do Mainau měl být ten na narcisové louky do Rakouska, ten byl zrušen a na konec května jsme měly 3 denní Polsko.
Především jsme měli v pátek, sobotu a neděli navštívit několik zahrad a k tomu další pamětihodnosti, o kterých se též postupně zmíním. Program mi připadl pestrý a hlavně, plánovaná byla místa, která jsem až na výjimky neznala. V pátek ráno ošklivo a cesta - Pardubice, H.K., Náchod a do Polska. V poledne se počasí začalo vylepšovat a vydrželo pěkně až do nedělního večera, jupí!
Takže asi tak:
1.den -WOJSLAWICE – dendrologická zahrada, následovala WROCLAW. Japonská zahrada a zpívající fontána, Rynek, radnice, městské domy, všudypřítomní trpaslíci. – ubytování. Pozn.: ve Wroclavi jsem byla už asi popáté - ale tady je stále co nalézat.
2. den zájezdu WROCLAW – návštěva botanické zahrady Wroclavské univerzity, která je perlou na Tumském ostrově. MALUJOWICE - gotický kostel sv. Jakuba, PLAWNIOWICE, novorenesanční zámek a zámecký park Ballestrémů, do Gliwice na ubytování.
3. den zájezdu GLIWICE – solné lázničky, Palmový skleník, - „Polské Maledivy“ u JAWORZNA, procházka parkem Gródek kolem 2 tyrkysových jezer,. Poté GOCZALKOWICE – KAPIAS, prohlídka ukázkových zahrad s možností zakoupení rostlin a botanických potřeb.
Mám spoustu fotek ( zatím neumím stáhnout ty hezčí z mobilu!) a některé pro vás vyberu jako inspiraci pro vaši cestu do Polska.Kvetlo kde co, rododendrony, růže, kosatce, azalky a spousta dalších rostlin. Zatím nakoukneme do první zahrady:
Milé KOČKY, dnešní téma není pro slabé povahy!
Když jsem v květnu 2019 začínala s chemoterapiemi, dostalo se mi mnoho infromací, že to má mnoho vedlejších účinků - se všemi vás nebudu zatěžovat, ale dojde vám to. Například vám slezou během tří dnů vlasy, obočí, řasy a také ochlupení jinde. A nemůžete se ráno v zrcadle poznat.
Protože nikdo z rodiny nevěděl, jak to se mnou bude, snažili jsme se s manželem dělat jako by nic a občas jet na výlet. Manžel pochází z Vysočiny a má to tam rád, tak na nabídku jet do prostoru Ledeč - Světlá vždy rád kývne. Také v tomto případě jsme začali u zámku ve Světlé n.S. a procházeli jsme se ráno v zámeckém parku, když se ozvaly ty vedlejší příznaky, a to velmi rychle na můj vkus. Řekla jsem o tom manželovi, že jsem v nesnázích a on, že restauraci viděl na nádvoří - tedy jsme se tam spěšně přemístili a šli za personálem, kde že mají úlevnu. Oni byli tři, tedy v přesile a začali vyjednávat, že musíme nejprve konzumovat a pak nám vydají klíče, což jsem já velmi razantně odmítla a nastínila jim, že jsem v nouzi a oni budou brzy také, pokd mi nepůjčí klíče od komůrky. Začínala jsem mít zelenou barvu jako Shreck, bylo jasné, že čas je můj nepřítel. Nakonec je přesvědčila o mé situaci až dvacetikoruna z mé ruky, já jsem uháněla s kořistí klíče někam chodbou, když za mnou volali kudy se mám vydat.
Na zámku je spousta krásných místností a sálů, ovšem pro mne byla nejlepší tahle malá, velice skrovně zařízená místnůstka a byla jsem za ni hodně vděčná.
Povídalo se, že zámek vlastní nějaká žena, Ruska a tak jsem za to utrpení, které jsem tam nějakou dobu musela snášet, za trest pak nádvoří pořádně pofotila a nyní se o to s vámi rozdělím.
