Po Římanech

Francii, především jižní části, po Římanech zbylo mnoho památek a tak se mají turisté - dychtiví toto vidět - co otáčet! Víte, jak vznikl název Provence - z římské provincie...

Milé KOČKY, nyní vám ukážu v městě Lyonu, kam jsme se rozjeli na celý den, neb měli řidiči před odjezdem do Čech devět hodin nucenou pauzu,  na jednom místě arénu i divadlo a později zveřejním i baziliku a část města. Nahoru jsme vyjeli lanovkou, takovou pozemní, podobnou té, která nás vozila na Petřín.

Řeknu vám, muselo to dát práci, nalámat kámen a postavit ve svahu takovou stavbu, drží dodnes, jen kdyby ji později nepoužívali jako zdroj kamene na další stavby!

 

k památkám si můžete přečíst:

Antické divadlo v Lugdunum, nacházející se na kopci Fourvière v Lyonu, je významnou památkou z římské doby. Postaveno již v roce 15 př. n. l., pojímalo až 10 000 diváků a bylo opuštěno ve středověku, aby bylo znovu objeveno v 19. století. Dnes zrestaurované, toto pozoruhodné archeologické naleziště s klasickou architekturou a rozmanitými materiály z celého regionu svědčí o velikosti římské kolonie Lugdunum a nabízí fascinující pohled na představení v antice. 

a také:

Odeón de Lyon, vedle Divadla Fourvière, je působivý římský pozůstatek ve městě. Tato stavba, postavená na konci 1. století nebo na začátku 2. století, mohla pojmout až 3 000 diváků pro hudební představení nebo shromáždění. V antické době opuštěná a ve středověku využívaná jako kámen, byla v 20. století vykopána a odhalila svou původní strukturu. Dnes tvoří součást významného archeologického parku vedle galo-římského muzea a nabízí jedinečný pohled na život v antické Lugdunum.

a nyní pohledy na město: vzniklo na místě, kde se stékají dvě řeky: Saona a Rhona...

 

Dole ve městě:

Primatiale Saint-Jean-Baptiste-et-Saint-Étienne, katedrála a sídlo arcidiecéze Lyonu, je významná historická památka ve Vieux Lyon. Postavena mezi lety 1175 a 1480, svědčí o architektonickém přechodu mezi románským a gotickým stylem. Bohatá na složitou historii, poznamenanou postupnými rekonstrukcemi a restaurováním v 19. století, ukrývá mimo jiné astronomické hodiny ze 14. století a je proslulá svými světelnými instalacemi během Fête des Lumières. Jako místo uctívání si zachovává také specifické lyonské liturgické zvláštnosti a je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO

 

na břehu Rhony:

 Je 21.30 hod., bus otevřel náruč a čeká nás dlouhá cesta domů, kolem Dijonu, Stuttgartu, Norimberka, Plzně, do Prahy. Milé blogerky, ale ještě na vás čekají nejméně tři příspěvky s tím nejlepším - slibuji, nebudete litovat!

Dvě vesnice

 Milé KOČKY, v tento den jsme měli na programu dvě větší vesnice, či malá městečka - čas byl i na posezení a případně na výšlap nahoru, do původní obce - já jsem si ji vzhledem k vysoké teplotě už dopoledne nechala ujít a nafotila ji jen zdálky a decentně:

 

a co bylo ještě v programu, to se dovíme později, snad dovedu udržet chvilinku tajemství?

 

cestou do další vesnice:

Následoval přejezd do další obce, ale jaký přejezd! vysoko na boku hor s výhledy rovně dolů do řeky, místy silnička hubenější než šířka busu, skály pod námi, skály nad námi, občas nějaký starý dům zasazený do boku kopců...a já seděla u okna a měla pocit, že jedeme po samém okraji silnice, že pravá kola už nejedou po asfaltu, ale ve vzduchu.

No, přežili jsme, ale pak, k večeru, se jelo to samé v bleděmodrém po druhé straně údolí zpátky. To jsem ale seděla blíž kopci a dolů se dívali ti na druhé straně busu a zděšení měli v očích oni.

to tady už to vypadalo lépe:

a je čas na návrat do hotýlku:

Most

Aneb Viadukt - jednu dobu nejvyšší most světa, který se ve Francii stavěl 3 roky. U města Millau si francouzští řidiči zkrátí cestu na jih díky němu třeba o prázdninách o hodně minut a vyhnou se stresům. Existuje asi hodinový dokument o jeho stavbě - doporučuji. My jsme si zastavili na jednom jeho konci na parkovišti a dostali jsme nějakou dobu na cestu k vyhlídce a nafocení tohoto skvostu. To bych nebyla já, abych tam s medvědičkami nedošla, i když to bylo do prudkého kopečku a už bylo dost horko. Ale, kdybych měla duši vypustit, jdu tam.

Milé KOČKY, díky tomu výšlapu vám mohu most ukázat - dobrá práce, ne?

motala se jim z té výšky a horka hlava:

z mobilu:

tohle jsem chtěla a dosáhla svého - to obilí ve větýrku a za ním most a jeho pilíře

tady, na tomto snímku, ten krasavec ukazuje jen dvě špičky:

 

přidám pár snímků z pobytu na druhé straně mostu v r. 2006:

:

Počtěte si, milé blogerky, o mostě nad řekou Tarn:

Viadukt Millau je dálniční most v jižní Francii, k roku 2014 nejvyšší v Evropě a druhý nejvyšší na světě. Tvůrci stavby jsou francouzský projektant Michel Virlogeux a britský architekt Norman Foster. Slavnostně byl za přítomnosti francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca otevřen 14. prosince 2004, o dva dny později již začal sloužit i veřejnosti.