Sobotní výprava

 Došlo na má slova, že když se vrátím ze zájezdu, manžel hned, že by také někam jel - chápejte, autem po Čechách - ale čekaly nás jiné povinnosti, řešila jsem nový sporák a wawky se sekáním zdi - a to  zase chtělo pořádný úklid - a tak na výpravu jsme se dostali až po 14 dnech od mého návratu z Francie.

Jenže, kam jet? na mapě jsem viděla samé uzavírky, objížďky a nálada poklesla... nakonec jsem se rozhodla pro Rakovník, Krakovec, Plasy. ( původně byl v plánu i hrad Krašov ).

Milé KOČKY, to vše už jsme sice viděli dříve, ale co - v Rakovníku je hezky, na hradě Krakovci také a na Plasy jsem byla dost zvědavá, jakpak se asi zvelebily budovy od naší poslední návštěvy.

V Rakovníku:

 

Popojedeme ke hradu Krakovec - mimochodem, ten nápad mělo v sobotu 2.8.25 hodně lidí. 

Jako vzpomínka na film Ať žijí duchové, pamatujete, milé blogerky?

Málem bych zapomněla napsat, že s námi jela Jana, blížil se déšť a tak jsme zapluli do hospudky na polévku, potom jsme se rozjeli do Plas a hrad Krašov jsme vynechali.Ten nám asi neuteče.

Carevny odcházejí z hradu po svých!

 V Plasích jsem byla příjemně překvapená, jak se tamní budovy po rozsáhlých opravách vylouply ze šedi a oprýskanosti - jednou to bude něco nádherného. Už má k tomu areál nakročeno.

budova konventu:

  

Stále se tam pilně pracuje a mnohé budovy jsou ještě za plotem...

A pak nás čekala přes Jesenici a po Karlovarské, kolem Slaného cesta domů. V dešti.

Zážitková

 Jeskyně Aven Armand - to byla největší pecka z celého zájezdu a jsem moc ráda , že jsem tam opět šla a také Jana si to dopřála, protože o tomhle vyprávět? na to vám slova nestačí, víte, kolik tisíciletí tohle příroda vytvářela, na to lidská fantazie určitě nestačí! Ale - o této jeskyni musím nejprve povyprávět!

Představte si náhorní planinu asi ve výšce 1000 m n.m. s malou dírou na jednom místě, dnes oplocená, to místo po tisíciletí lidé znali, házeli do díry kameny a větve, občas tam spadl člověk nebo zvíře, dole je stále hromada kamení a větví a lidských i zvířecích kostí. Jednoho dne na konci 19.st. se tam na provazovém žebříku 70 m dlouhém spustil odvážlivec a zjistil, že je v jeskyni a že mu žebřík nestačí na dno. Tak tam vyrazil jindy s kamarádem a delším žebříkem a objev byl na světě.

Předtavte si veliký demižon, tam, kde je zátka, je ta díra do stropu. V demižonu, v jeho prostoru - je ta jeskyně, je vysoká 102 m a pod ní ještě další díra asi 90 m hluboká, na dně teče řeka a tu díru nyní prozkoumávají jeskyňáři, my jsme chodili po ,,demižonu,,.Ale ta výzdoba, je prostě fantastická, plný demižon krásy, kterou umí jen příroda. kolem umělých schodů a pěšinek, metr od metru jiná výzdoba, jinak tvarovaná, jinak barevná, jinak působící, prostě zkamenělá nádhera. Do skály byl ze strany vytesán tunel a v něm pozemní lanovka asi 60m dlouhá a tudy se ze strany dostanete do jeskyně/demižonu. Pak už jen lapáte po dechu a nevěříte vlastním očím!

Vážně, milé KOČKY! proč bych to jinak nechávala na konec povídání o zájezdu? Já jsem si za své vstupné užila dosyta.

Toto je můj nahodilý výběr z mnoha fotek, v této jeskyni jsme byli hodinu, ( v té předešlé hodinu a půl ) a měla lépe nasvícené krápníky i cestičky, schody, velikost krápníků si můžete, milé blogerky, představit od dost malých po obrovské, tady se příroda měla čas vyřádit a ještě v tom směle pokračuje! 

Nahoře na pláni létali orli, ( které jsem nenafotila ) a jak povídali chlapi z našeho busu, číhali na unavené turisty.

Tady se s vámi a se zájezdem definitivně rozloučím, abychom se brzy setkali s něčím novým. Děkuji vám za doprovod při mém zpracování tohoto tématu.