Když do Prahy

 Když už musím do Prahy, tak se občas snažím i něco nafotit, tentokrát to bylo jen pár snímků na Karlově náměstí, 

ale, milé KOČKY, i s těmi vás nyní ráda seznámím, především je sem připnu pro ty, kdož to mají do hl.města daleko:

A už jsem v N. - před kinem:

Do přírody

 V pátek jsme se s Janou domluvily, že v sobotu uděláme výlet, v první chvíli jsme uvažovaly o vlaku a pak Jana přišla s tím, že nás tam odveze její manžel autem. A jak to dopadlo, to vám, milé KOČKY, nyní částečně přiblížím: zastavení první bylo u Průrvy Ploučnice, mojí rodné řeky, v obci Noviny pod  Ralskem. 

O tom, že tam byla k vidění spousta turistů a vodáků ani nemusím psát, kdo to zná, ten ví. 

napsali o ní :

Ploučnice je sjízdná už od hráze Horka ve Stráži pod Ralskem, prvních 5 km je ale nepříliš zajímavá úzká strouha, proto se většinou začíná až nad Průrvou Ploučnice. Řeka je stále velmi úzká, šířka koryta nepřesahuje 5m. Nad obcí Noviny pod Ralskem protéká pískovcovou soutěskou, která končí čtyřicet metrů dlouhým tunelem. Tento úsek se nazývá Průrva Ploučnice. Po prolutí Novinami se řeka obloukem vyhýbá kopci Ralsko, který je dominantou zdejšího kraje. Bez větších překvapení doplujeme až do Mimoně. 

Přesunuli jsme se do Stráže pod Ralskem a tentokrát jsme dali šanci zdejší vyhlášené cukrárně, kde mají asi 100 druhů zmrzliny, trochu jsme mlsaly ( my s Janou ) a pak jsme se přepravili do místa určení - do Jablonného v Podještědí. Byli jsme tu už vícekrát, ale kam máme pořád jezdit, že? Takže jsme prošli náměstí, okolí, 

 procházka k zámečku, kde je Dětský domov a mokřady,

o zámku píší:

Zámek nechal v letech 1562-72 postavit majitel panství Jindřich Berka z Dubé na místě původní tvrze. V polovině 18. století byl objekt barokně přestavěn, dnešní podobu získal přestavbou na začátku 20. století. Po 2. světové válce bylo v zámku zřízeno odborné učiliště.
Dochovaly se nástropní malby, štuková výzdoba sálů a zrcadlový sál.
V současné době zámek slouží jako dětský domov a je veřejnosti nepřístupný.

pak nás čekala komentovaná prohlídka baziliky minor a posléze oběd v námi objevené restauraci, 

 

Bazilika minor - sv.Vavřince a sv.Zdislavy:

Roku 1699 byla v Jablonném zahájena stavba nového klášterního kostela sv. Vavřince podle projektu vídeňského architekta J. Lucase von Hildebrant a trvala až do roku 1722. Tato velkorysá stavba je charakteristickou dominantou Jablonného a její zelená honosná kupole je viditelná v širokém okolí.

odtud jsme jeli k Břehyni, kde jsme se vydali do lesa, že, možná, najdeme houby, jenže nakonec jsme odtud odjížděli s pusami modrými od borůvek. I tak to bylo v lese moc fajn.

Milé blogerky, to byla sobota! pod mrakem, ale teplo a nálada poklidná, příjemná.

Sobotní výprava

 Došlo na má slova, že když se vrátím ze zájezdu, manžel hned, že by také někam jel - chápejte, autem po Čechách - ale čekaly nás jiné povinnosti, řešila jsem nový sporák a wawky se sekáním zdi - a to  zase chtělo pořádný úklid - a tak na výpravu jsme se dostali až po 14 dnech od mého návratu z Francie.

Jenže, kam jet? na mapě jsem viděla samé uzavírky, objížďky a nálada poklesla... nakonec jsem se rozhodla pro Rakovník, Krakovec, Plasy. ( původně byl v plánu i hrad Krašov ).

Milé KOČKY, to vše už jsme sice viděli dříve, ale co - v Rakovníku je hezky, na hradě Krakovci také a na Plasy jsem byla dost zvědavá, jakpak se asi zvelebily budovy od naší poslední návštěvy.

V Rakovníku:

 

Popojedeme ke hradu Krakovec - mimochodem, ten nápad mělo v sobotu 2.8.25 hodně lidí. 

Jako vzpomínka na film Ať žijí duchové, pamatujete, milé blogerky?

Málem bych zapomněla napsat, že s námi jela Jana, blížil se déšť a tak jsme zapluli do hospudky na polévku, potom jsme se rozjeli do Plas a hrad Krašov jsme vynechali.Ten nám asi neuteče.

Carevny odcházejí z hradu po svých!

 V Plasích jsem byla příjemně překvapená, jak se tamní budovy po rozsáhlých opravách vylouply ze šedi a oprýskanosti - jednou to bude něco nádherného. Už má k tomu areál nakročeno.

budova konventu:

  

Stále se tam pilně pracuje a mnohé budovy jsou ještě za plotem...

A pak nás čekala přes Jesenici a po Karlovarské, kolem Slaného cesta domů. V dešti.