Zájezd do Chamu

 Jak je ta paměť krátká! a to se holedbám, jakou já mám dobrou paměť. ( Manžel občas říká, že až moc si na něj a jeho skutky pamatuju ).

Nedávno jsem si tak prohlížela nabídky cestovek na adventní zájezdy, ač už jsme měly s Janou leccos zaplaceno a najednou koukám a co nevidím. Cham a hrad Guteneck s adventním trhem k tomu. Že vám to, milé KOČKY, nic neříká? Je to menší městečko na řece Regen kousek na jih od Domažlic a kde se vzala, tu se vzala, dávná vzpomínka na můj první zájezdík ,,na západ,, po revoluci s dcerou a právě do Chamu.

Hned volám Janě a říkám: tam musíme, chci se podívat, jak to tam nyní vypadá, už jsem to hodně zapomněla. Aby ne, za víc jak 30 let!A bylo vymalováno. V okamžiku přihláška, další den platba a karty byly rozdány.

Takže po nepříjemnostech zdravotních ještě ty s počasím a je tu sobota 29.11.2025 a my jedeme do Prahy, metrem na Stodůlky a už směřujeme na Plzeňsko a dál, v sestavě s Janou a posíleny její dcerou a mladší vnučkou, neposedou Viki.

V samotném Chamu jsme měli asi 3 hodinovou prohlídku města s průvodkyní a nějaké osobní volno na právě se otevirající adventní trh, na zvonkohru a focení, i když - počasí si na nás smlslo. Prověřilo i celkovou psychickou odolnost účastníků. Poté se jelo ke hradozámku Guteneck, o kterém se píše na internetu leccos.

Už jsem těch adventních zájezdů odjela hodně, ale tohle jsem ještě neviděla: v zámeckém lesoparku, rozeseté kolem cestiček množství stánků se vším možným, adventní trh byl slavnostně nasvícen, lidí opravdu dost, především s dětmi. Stánky byly i nahoře na zámeckém nádvoří, mnohde mezitím hospůdky a kavárničky a pivnice, jste tady v Bavorsku, tak jakýpak údiv. Natrefila jsem i na průvod několika skupin lidí s prapory a dokonce se Skoty, - něco málo jsem i nafotila. Tím byl zahájen adventní trh na tomto středověkém místě. 

Mám fotek tentokrát poněkud méně, zkusím z toho něco vybrat pro vaši orientaci., milé KOČKY.

A jako už tolikrát, zažila jsem tu něco neobvyklého: jak jsem letos v krátké době zhubla 18 kg, zhubly i  mé prsty na rukou, procházím lesíkem po cestě mezi stánky a najednou slyším nějakou ženu něco volat německy, a nakonec mne dostihla a povídá mi cosi o prstenu, on mi spadl z ruky a ona ho našla a viděla to, tak za mnou běžela a vrátila mi ho. Byla jsem dost dojatá, věříte?

Dneska o Chamu, zítra o zámku a adventním trhu...

tak zítra, milé blogerky, máme tady opět randíčko...

Ten byl!

 Jednoho krásného dne jsme si objednaly vícedenní adventní zájezd na druhý konec Německa a když přišel čas odjet, byly jsme natěšené, co nám to přinese. Začaly jsme v Heidelberku ( na zámku, kam jsme vyjely lanovkou, jsme mimo jiné navštívily historickou lékárnu ), a bydlelo se na starém středověkém hradě nad řekou Neckarem, představte si něco jako Mělník, pod vámi vinice a výhledy na řeku a zasněženou krajinu. Zážitek. Vyjíždělo se po snídani na různé výlety, např. do Stuttgartu, kde byl opravdu krásný vánoční trh, čerstvě pocukrovaný sněhem, napadaným v noci. Ale o tom dnes článek nebude, ne, ne. 

Milé KOČKY! Vyhrály jste?, dědily? nebo máte našetřeno? Poradím vám, jak ty peníze dobře a chytře utratit! Když jsme se vraceli jeden den na ubytování, zastavili jsme se v obci Bad Wimpfen a to jsou opravdu krásné lázně v malé obci, která je historická a středověká na první pohled. Zamluvte si zde ubytování a až se kolem bude ve sněhu procházet spousta turistů v kožiších a kožešinových čepicích, šálách a rukavicích,vy si budete lebedit ve venkovním bazénu s teplou vodou a sledovat třpytící se sníh. V lepším případě sledovat miliony hvězd. Poté se můžete procházet úzkými uličkami s mnoha starými domy, posedíte v kavárně, ( je jich tu nepřeberně), dojdete až ke hradu a můžete tu potkat i zajímavou skupinu lidí, s halapartnami a vůbec vypadajícími, jako z r. 1450. Magické místo, pravda, trochu dál od ČR, ale co?

obvykle si přivezu nějakou plechovku:

Rády se koupete? 

Jé a najednou jsme tu, v Adventu : hezky jsme to spoluzvládly, že? Bude li zájem i nášup bude. 

Adventní projížďka

 Snih a koně, to je hlavní téma, když se rozpomenu na jeden skvělý adventní zájezd do Rakouska. Především to bylo úžasné ubytování, které nás tehdy nadchlo, pak večerní asi 4 - 5 km dlouhé putování zasněženou krajinou po okraji pastvin a lesa s loučemi a na závěr pochoďáku jsme dostali svařené víno na zahřátí a poté dobrou večeři, tu tedy už uvnitř hotelu, v jidelně. A to ráno! Po snídani jsme měli projíďku po vesnicích v okolí - moc pěkný zážitek.

Milé KOČKY, zabalte si kolena kožešinou a deku dejte na záda a jedééém:

zastavení v Mondsee:

prohlídka Berchtesgadenu:

a jsme v místě ubytování: Lofer a ráda bych se sem jednou vratila...

čmárat ráno do sněhu napadlo mne, koho jiného?

Těch měst a památek, navštívených během zájezdu, bylo více, samá zajímavá, turisticky atraktivní místa.

Zítra to vezmeme jinam, ať je změna, ne? 

Na sever

 Abychom měly trochu změnu, jely jsme několikrát na adventní zájezd i do Polska, milé KOČKY. Takže jsme třeba navštívily kostel ve Svídnici ( ten v Jaworu jindy ) a pak se věnovaly Wroclavi, kde je to moc hezké. 

Jelikož to na blogu mám z více návštěv popsané, omezím se nyní jen na pár snímků: přiznám se, že tady jsem kupovala pro manžela krowky, což jsou karamely, ale už to dělat nebudu, i tak má manžel ,,větší hmotnost,, - než by si představoval.

mám mnoho fotografií tohoto kostela ze svých dvou různých návštev, ale dnes jen pro připomenutí:

Ve Wroclavi je několik stovek trpaslíků, existuje aplikace, podle které je můžete navštívit, nebo na ně natrefit nahodile:

já mám v oblibě trpasličí bankomat, to víte, bývalá pokladní, já jsem na peníze!

Měsíc mezi věžemi:

Přeji vám samé hezké adventní zážitky, ať je to kdekoli...milé blogerky.

Ponocný

Na takovém zájezdu o Adventu je nepříjemné, že občas prší, je zima, fouká vítr a courání po památkách, katedrálách a jiných zajímavostech posléze unaví a zaujmou spíš kavárny, restaurace a cukrárny, muzea, galerie -  přesto, že zájezd je veden do atraktivních míst, není to takové, jako v létě.

( My jsme si s Janou v Basileji zašly, po všech těch památkách, do botanické zahrady. )

Přesto jsme s potěšením navštívily časem v době Adventu  města jako Mnichov, Ulm, Landshut, Drážďany, Salzburg, Vídeň, Linz, Krems, Mariazeel, Regensburg, Pasov, Graz, Wroclav, Krakov, Budyšín, Zhořelec, Chemnitz, Steyr, a spoustu dalších, jedno hezčí než druhé - Colmar, Strasburk, Bazilej, Heidelberg, Stuttgart, Rothenburg, Schwabischc Hall, Nordlingen, Dunkelsbuhl, Wurzburk, Bamberk, Bayreuth, Norimberk, Erfurt, Výmar, Amberk, Bruggy, Gent, Antwerpy, Brusel a na všechny teď nevzpomenu.

Dnes jsem si vytáhla z paměti jedno pěkné zastavení na adventním zájezdu a to do Alsaska. Bydleli jsme na okraji Colmaru, jednoho z nejkrásnějších měst, co znám a večer jsme měli mít tajnou akci: vyvezli nás do jednoho historického městečka poblíž na akci průvod s ponocným. Takový, jak s oblibou říkám, malinkatý Český Krumlov to byl - a bylo už dost pozdě, tma a zima, ale nálada skvělá. Pan ponocný, vysoký a statný muž, byl oblečen do dlouhého kabátu, měl nějakou trumpetku?, hůl a vodil nás po atraktivních místech městečka, na mnoha nárožích se zastavil a něco veselého nám vyprávěl, také občas zatroubil, průvodce nám jeho vyprávění vesele překládal a tak jsme tam chodili, ponocný si každou chvíli vybral jednu mladou, fešnou holčinu ze zájezdu a nesla mu kus cesty lucernu, ovšem po nějaké době mu mladé holky došly a jestli to bylo tou tmou nebo slabým zrakem ponocného, vybral si nakonec i mne. Pravda, je to již pár let, navíc jsem byla nabalená jako pumpa na zimu a v kožešinové čepici mi nebylo moc vidět do obličeje, ale zahřálo mne to. Největší legraci z toho měla Jana. 

Takže, milé KOČKY, to je jeden z mnoha zajímavých zážitků mých adventních cest po Evropě.

Nemám z té akce fotku, přidám nějaké hezké odjinud. A třeba zrovna z Alsaska?

Chystám pro vás, milé blogerky, pár dalších vzpomínek, sáhnu příště do jiné země.