Docela často jezdím vlakem, méně už busem,
občas tak musím vyslechnout různé hovory, i když na ně zvědavá nejsem...
A zjišťuji, že s češtinou to není zrovna dobré,
tedy, v některých kruzích,
pokud si vůbec lidé povídají a nejsou to ti starší,
padají PERLY a nebo i sprostá slova,
vždy si vzpomenu na slova pana Jana Wericha, když říkal:
že žádný Angličan nebo Američan nemůže říct
,,malinkaté kulaťoučké červeňoučké jablíčko,,
( nebo něco v tom smyslu )
a místo, aby si češtiny vážili, češtinu používali a s ní se pyšnili a svůj rodný jazyk pěstovali,
mluví mnohdy jako spodina...
na veřejnosti, bez uzardění -
( vždy se v duchu ptám, kdo je vychoval )
( jednou jsem slyšela názor, že je to tím, že všichni inteligentní lidé v několika vlnách odtud už odešli...)
- ale tomu se mi nechce věřit.
Možná neumějí zaujmout něčím pěkným, tak alespoň šokují takhle?
Mrzí mě to...
s mladší vnučkou občas mluvíme o češtině a jejích možnostech a hrajeme si se slovíčky...
baví nás najít co nejvíc výrazů pro určitou věc...
Milé KOČKY,
dnes jsem si v Praze všimla ještě jedné podivnosti:
každý z mladých pod 50 let měl v ruce mobil ...všude,
v metru, v tramvaji, na ulici, v kavárně na Karláku,
pak i ve vlaku...
říkám tomu být na drátkách...
jako by stále čekali, že je někam povolají!
Žádné komentáře:
Okomentovat