čtvrtek 2. srpna 2018

Hrst vzpomínek

Je to právě neuvěřitelných dvacet let,
kdy jsem byla, tehdy ještě s mnoha jinými zaměstnanci, od podniku na zájezdu ve Skotsku.
Bože, to byla paráda,
počasí jsme měli úžasné ( pršelo tehdy právě tady, v Čechách, hihi ),
zastavili nám na požádání i v lecjaké vesnici,
Celý den jsme strávili v Rotterdamu, abychom se pak plavili celou noc do: Hullu?
( viděla jsem poprvé najet vlak do lodi! oči navrch hlavy ),
po vylodění jsme strávili den v Yorku, s nádhernou katedrálou, roztomilými domy...a pak! -
milé KOČKY,
se jelo na sever a ubytováni jsme byli v krásné zahradě poblíž Perthu - v Scone Palace -
z tohoto místa jsme hvězdicovitě vyráželi na dlouhé výlety.
Na hranici mezi Anglií a Skotskem jsme si pořídili suvenýr zadarmo: chuchvalec vlny ze zdejších všudypřítomných oveček.
Města Dundee, Edinburgh ( já vylezla i na zdejší - vyhaslou! - sopku! ), Stirling, Inverness, Fort August - tady jsme byli svědky slavností Skotské hry - a od té doby vím, jak je snadné se zamilovat !
( abychom pak jezdili hodně roků na Skotské hry na Sychrov! )
Poznali jsme spoustu nádherných míst, navštívili jsme několik zámků a jejich parků, hrady, válečnou loď, palírnu whisky, Glasgow, Loch Lomond, a mnohé další...už si vše taky tak dobře nepamatuju...třeba nějakou rokli v lesích u říčky, kde měla být jakási bitva!
Na mne snad nejvíc zapůsobilo místo - kolébka golfu: St.Andrews. Tu jejich polozbořenou katedrálu poznám na sto honů.
Ač to nebylo v plánu, vyjeli jsme lanovkou i na horu Ben Nevis s parádními výhledy a výškou 1345 metrů n.m.
Z každého bodláku a nebo ojedinělého náprstníku jsme měli záchvaty a fotili jako zběsilí - ale pozor!
Já jsem ke své velké dnešní lítosti měla tehdy fotoaparát Exa 1a a vezla jsem si jen tři filmy po 36 políčkách!
chápete,
milé KOČKY,
jaké by to bylo dnes, s digitálem v ruce?
To by byla smršť!
Možná by dnes na mne ta Lochneska přece jen vykoukla!
Taky cesta zpátky na kontinent byla výživná, zastavili jsme se v Jezerní oblasti v Keswicku, podívali se na Stratford upon Avon, vyspali se v zámeckém hotelu s nejúžasnější snídaní, co jsem kdy zažila.
Jako bonbonek byla návštěva Oxfordu ( tady jsem myslela na Tři muže ve člunu! ) a Stonehenge.
Jízda mlhou kolem Londýna a plavba rozbouřeným mořem z Doveru do Calais o půlnoci mě straší ještě dnes.
Že bych tam jela znova, to nehrozí,
ale jestli se mi ještě někdy podaří vysněné Irsko,
spravím si chuť tam.
Kdykoli vidím kvetoucí bodlák, jsem v myšlenkách buď ve Skotsku nebo na Slovensku.
( Do Roháčů jsme jely s kamarádkou asi tři týdny po návratu ze Skotska a rozčilovaly jsme ostatní účastníky právě těmi výlevy nad bodláky ) + ( z kostkaté látky jsem dodnes vedle )
Všem vám,
které se chystáte na dovolenou tady nebo ,,venku,, -
přeji jen krásné zážitky, ať máte také na co vzpomínat!








2 komentáře:

  1. Je to fajn, když má člověk na co vzpomínat. Taky takhle trochu s kamarádkami cestujeme :-).
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Hani, ráda bych jezdila s manželem, ale toho to nebaví a i když občas sleví a nechá se umluvit, většinou jedu s kamarádkou. Aspoň má doma kdo zalévat kytky.
    On si pak prohlédne fotky a má to prý, jako by tam byl.
    Krásné cestování přeji. Jiřina

    OdpovědětVymazat