neděle 14. června 2020

Venku, na vzduchu

Dnes, v neděli, po Toulavce a Objektivu, jako vždy přepnu na ČT 2 a sleduji po očku pořady jako Nedej se a podobně laděné. Zajímá mne to, je to o přírodě a o mnohdy marném boji lidí s úřady.
S lidmi na druhé straně barikády, kteří od stolu řídí nebo se snaží řídit věci přírody,
kterým asi taky někdy moc nerozumí.
Tohle téma mě zajímá a baví, já sama moc ráda chodím pěšky po kopcích,
po cestičkách mezi poli, v alejích, lesem,
mám ráda posadit se na pařízek a natrhat si lesní jahody přímo do pusy,
jaká radost odpočinout si na výletě v sadu pod obsypanými jabloněmi,
sebrat si přezrálou hrušku a nebo sníst šťavnatou meruňku?
však jsem jako dítě lítala s jinými venku a dodnes si pamatuji na sbírání malin nebo borůvek.
Běhaly jsme venku celoročně a musely bychom být děti ignoranti, abychom se nevšímaly různých rostlin a živočichů, těch motýlů, co lítalo a květin na okrajích polí nebo na loukách.
Zapřahaly jsme luční koníky do krabičky od sirek, těm se to asi moc nelíbilo, ale bylo jich všude plno!
Louky se sekaly kosou, žádný hluk ani smrad od toho nebyl, sekalo se, až když byla tráva vysoká a asi se stihly rostliny vysemenit, další, otava - až později. Sušilo se seno pro králíky a jiná zvířátka na zimu. Seno bylo zelené a opravdu suché, krásně vonělo.
To, čím dnes mnohdy chudáky krávy krmí, by sedlák nedal asi ani na podestýlku.
Ale k věci: před časem dávali zajímavý pořad, možná to byl seriál, o alejích. Vznikly vlastně za Marie Terezie, kdy se sázely ovocné stromy okolo cest, aby vojáci měli ( údajně ) co jíst při přesunech. A každá z vás,
milé KOČKY,
jistě ráda chodí alejí, cestičkami v kopcích, okolo rostou třeba jeřabiny, málokterá z nás nevezme foťák a neudělá si fotku s kopci v pozadí,
nebo teď tak aktuální aleje kvetoucích a omamně vonících lip.
Znám jich několik a vždy se kochám jejich vůní a obdivuji tu armádu včel, které tam usilovně pracují a bzučí.
Dnes v Toulavce Křemelná, tento příspěvek mi nastartoval touhu se tam zase po letech podívat.
U nás trochu sprchlo a okolo trochu bouřilo, ovšem moc mě mrzí, že v některých obcích jinde v ČR měli přírodní pohromu a jiné starosti. S blátem a vodou na místech, kde to není dobré, v domech, ve sklepích, poškozené mostky a silničky.

Ploskovice u zámku:



Na Varhošti:




Blízko mlýna, kde točili Pyšnou princeznu, na Kamenici:







Mám známého, ten říkává: nevoď sem nikoho, ať to tu nezničej!
Tady - okolo Kozákova:




Trosky pozná každý:




16 komentářů:

  1. Nedávno jsme jeli od Horní Myslové k Telči a kolem silnice jsou nasázené nové ovocné stromy. Časem bude možné utrhnout si něco ze stromu, silnice bude trochu chráněna.
    Dnes jsem naše oblíbené pořady neviděla, stahovala jsem fotky ze včerejška a pak psala článek na blog. Když začala Toulavka, tak volal syn a já z ní nic neviděla. Pak jsem honem šla dělat oběd a věšela jsem prádlo.
    Měj se hezky. R.

    OdpovědětSmazat
  2. Růženko, někdy to nevyjde, ale třeba ji uvidíš na opáčku.
    Já třeba u Objektivu, když vidím, že budou příspěvky z Asie, v zemích, které mě moc nezajímají, odcházím do kuchyně a dělám něco jiného.
    Ta oblast Křemelné, co dnes dávali na Toulavce, byla léta zavřená a nesmělo se tam.
    Te|ď zas mi tam nepůjde manžel, už jsme staří!
    Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
  3. Jiřinko, krásné povídání a nádherné fotky. Ráda jsem s Tebou šla místy, která neznám. Toulavku jsem dnes nestihla, jen částečně. Křemelnou jsem neviděla, ale kousek Vydry ano. Zkusím najít a zkouknout celé.
    Přeji hezké dny. D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dáši, já k tobě také chodím moc ráda, říkám tomu ženy ženám, když navštěvuji spřátelé blogy.
      Zítra hlídáme škvrňata, ale pak už bych ráda na výlet. Jiřina z N.

      Smazat
  4. Nádherné fotky a krásné čtení. Ta fialová louka je úžasná. A pravda je, že jakmile je někde taková zajímavá lokalita, krásné místo objeveno selfíčkaři a necitlivými fotografy, tak je všechno zničené. Naše krásná příroda je kouzelná v tom, že je tak různorodá....Děkuji za komentář na blogu, díky kterému jsem to tu objevila, Určitě se zase vrátím. Já nyní chrlím hodně článků denně, protože bych chtěla mít své cestování pohromadě.... Myslím, že tady by se mi mohlo líbit. Hezký zbytek neděle.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kočko, to jsem poctěna, žes ke mně našla cestu, já také musím tvůj blog pořádně prozkoumat!
      Je fakt, že třeba znám naleziště úpolínu a moc to nezveřejňuji, aby to někdo nevyryl a nezničil. Stejně tak konvalinky aj. rostlinky.
      Jiřina z N.

      Smazat
    2. Jo a to fialové je nějaké pole s asi léčivými rostlinami, fakt nevím, lituji.
      Jiřina z N.

      Smazat
    3. Na tom fialovém poli je asi svazenka vratičolistá. Je to jednoletá bylina, pěstuje se jako pícnina, zelené hnojení nebo medonosná rostlina.

      Smazat
    4. Růženko, děkuji, ale nemohu to ani potvrdit ani vyvrátit. Až to někde zase uvidím, kousek utrhnu a nafotím a pošlu. Dík. Jiřina z N.

      Smazat
    5. Můžu ti to potvrdit, je to svazenka ;-)

      Smazat
  5. Moc krásné fotografie. S těmi alejemi máš pravdu. Dnes lidí na zahradách sází jehlíčnany a túje a ovocné stromy mizí a je to škoda. My jsme mívali zahradu plnou ovocných stromů. Jen že dům po rodičích se prodal a noví majitelé všechny ovocné stromy vykáceli a vysázeli smrky, borovice a túje. Ovocné stromy potřebují údržbu, aby rodily a okrasné tak náročnou údržbu nepotřebují.
    Teď co máme zahradu v pronájmu, tak tam jsou dvě jabloně . Víc tam toho sázet nešlo. Je to ochranné plynové pásmo. Ani ty jabloně by tam být neměly, ale jsou stranou..S.těm loukami to u nás ještě funguje. Na mých posledních fotkách z procházky je vidět , že je tráva vyšší, než já...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Járo, moc dobře si pamatuji z dětství vůni mateřídoušky na mezích mezi poli, divizny a podobné rostliny. A chrpy, vlčí máky a tak. Jiřina z N.

      Smazat
  6. Jiřinko,krásné povídání.Na dětství hodně vzpomínám,prožila jsem ho krom školy v přírodě,v partě osmi děvčat a s tatínkem nadšeným turistou.Pořád jsme někde chodili.Fotografie jsou nádherné.Toulavku a Objektiv si musím pustit ze záznamu,měla jsem v neděli fofr,byly tu vnučky i synova přítelkyně,tak jsem se otáčela u sporáku.I když se mi nabízely tři pomocnice,ale já nejraději sama.Měj se moc hezky

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jitko, to se to hned jinak vaří, když přijdou další strávníci? Já jsem taky radši sama, ale někdy je pomoc fajn. Mladší vnučka ráda vařila s maminkou nebo se mnou od útlého věku. Stála na stoličce a míchala.
      Jiřina z N.

      Smazat
  7. Nejen kvůli tomu aby měli vojáci co jíst, ale hlavně kvůli tomu, že nebylo vojsko tak vidět když se přesunovalo po cestách kryté právě těmi alejemi.Český ráj je opravdu ráj....v dětství jsem to sečení a sušení zažívala na chalupě, tu vůni posekané trávy. Po loukách jsme lítali, schovávali se ve vysoké trávě...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Máš na dětství krásné vzpomínky, viď?
      Moje vnučka mi loni v létě volala a povídá : babičko, máme před domem místo trávy seno
      ( na okraji Prahy v srpnu, vše úplně uschlé ).
      Jenže, u nás taky přijedou a vše posekají až na hlínu! a ta tráva pak nemá z čeho růst, když neprší.Kdežto v trávníku se přece jen nějaká rosa drží.
      Jiřina z N.

      Smazat