středa 30. prosince 2020

Shrnu to

 Letošní coronavirový rok mě naučil třídit lidi na různé skupiny: na lidi, co už coronavirus prodělali, na ty, co se bojí, že ho chytí, na ty, co ho ignorují, pak na ty, co ho měli a odešli hodně rychle díky němu. Také jsem si zvykla dívat se na lidi, jak se k situaci staví: na lidi, co naprosto kašlou na všechno, nenosí roušky a dělají, že se jich to netýká, na ty, kteří se toho bojí a nevylezou ani z domu, věří všelijakým nesmyslům a plaší se příliš,  a na ty, kteří se snaží žít jako dřív, ovšem za dodržení všech rozumných postupů, tzn. roušky, desinfekce, zvýšená hygiena, omezení shromažďování lidí, prostě nebudu korzovat po obchoďáku celou neděli do umdlení! Jestli je to tím, že mám dceru zaměstnanou v lékárně a ta mi občas dává čočku, nebo používám zdravý selský rozum ( mám z tátovy strany předky v Jižních Čechách, tak to je možné ) a mám sklony k lehkému nadhledu - to zas geny z máminy strany - pragmatická rodina od Čelákovic - prostě se snažím žít co nejvíc normálně a nebát se a přitom neriskovat, neb ten Zmetek z Číny může opravdu číhat všude.

Milé KOČKY,

apeluji na vás: buďte opatrné, veselé, mějte naději, že tohle šílenství skončí a bude líp. Nepodléhejte šeptandám, ale ani neriskujte, zdraví je totiž nejvíc. 











A i když situace občas vypadá špatně a nevábně, člověk ztrácí víru, počasí nám nepřeje, vše vypadá beznadějně, ostatní hází klacky pod nohy, musíme věřit, že bude líp,  dívat se okolo sebe, že leckde  jsou k vidění v té šedi barvičky a zárodky nového života, které se s jarem zase rozrostou a život půjde dál.

8 komentářů:

  1. Také se dívám na lidi jinak, než dříve. Také podle toho, jak se kdo staví k současné nemoci, která ohrožuje celý svět. Já se snažím žít normálně a dodržovat opatření. ale když vidím v autobuse pána, který má roušku staženou pod nosem, nebo děti ji mají na bradě, tak se raději odvrátím nebo jdu do jiné části autobusu. Na rehabilitacích jsem seděla s nohou ve vaničce a držela si nástroj s ultrazvukem. Tři sestřičky si sesedly k jednomu stolu, sundaly si roušky a spolu se bavily, vůbec jim nevadilo, že na ně vidím, byly jsme v jedné místnosti. Ostatní pacienti, co se museli nějak svléknout, byli za plentou. Chápu, že mít na obličeji roušku celý den je strašné, ale udivilo mne, že si roušky sundaly před pacientem. Musíme věřit a jak píšeš, každé barvičky si vážit.....

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mario, doufejme, že to nechytneme a v pohodě přežijeme. Sestra ( v dubnu jí bylo 71 ) to prodělala letos na podzim a říkala, že to nebyla legrace a jeden příbuzný teď, v prosinci, dva dny měl jako chřipku, pak ho odvezli do špitálu, že má zápal plic a za dva dny oznámení, že odešel navždy. Tak rychlé to bylo!
      Každý to má jinak.
      Syn mé kolegyně to měl na jaře, je mu asi 45 let a následky má dosud.
      Jiřina z N.

      Smazat
  2. Jiřinko,moc pěkně jsi to napsala.Máš pravdu,není radno,tu potvoru podceňovat,ale taky bychom se neměli zbytečně hroutit.Já osobně si mysim,že pokud budou lidi dodržovat hygienu,což by měla být běžná věc,zbytečně se nesdružovat,být k sobě tolerantní a slušní,tak to přeci musi přinést ovoce všem a opravdu bude líp!Tvého příbuzného je mi líto,bohužel to fakt odneslo hodně lidí,proto říkám,že je potřeba myslet,na to jak se k sobě chováme.Fakt nosit roušku a dodržovat opatření.Když vydržíme,tak i ty barvičky uvidíme.Je to jen na nás!Marťa.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Marťo, hodně štěstí a ať se vám to všem vyhne. Pa Jiřina z N.

      Smazat
  3. Jiřinko, nepodléhám fámám a blbostem, a přesto to máme. Manžel je zdravotník a nakazil nás. Zrovna on, který je tak opatrný, že si říkám, že je to neskutečné. Zachytili jsme to však včas, a tak sedíme doma každý jedné místnosti jak jezevci v noře. Jen aby se to nerozjelo více, i tak to je nálož k neuvěření. Na jaře nás postihlo něco podobného, a za týden covid byl oficiálně. Jenže to se tak ještě netestovalo. Přeji vám hodně zdraví a trošku pokakaného štěstíčka. Zdraví Iwka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Iwko, to je smutné, ale držím palce, aby vše dobře dopaldo. Jiřina z N.

      Smazat
  4. Jiřinko, moudrá slova. Opatrnost a zdravý selský rozum je tu na místě víc, než kdy dřív.
    Opatruj se, Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Helenko, snažíme se tu oba, i tak máme se zdravím problémy, tak proč to ještě kořenit covidem?
      Měj se moc hezky, buď zdravá a veselá, teď i do budoucna. Jiřina z N.

      Smazat