Všechno je jinak

Naše auto dostalo novou dávku léčení a proto jsme se s manželem dohodli v úterý večer, že bychom mohli ve středu někam vyjet a manžel si s opraveným autem zase potykat. Pro mne to byla hračka - vybrala jsem okamžitě jeden z mnoha v mé hlavě předpřipravených výletů a celou trasu jsem manželovi popsala, aby se měl v noci nač těšit - hihi.  

Milé KOČKY: jenže mi později, kdy už manžel spokojeně oddychoval, došlo, že má být vedro, plánovaná trasa byla opravdu dlouhá a auto ještě po opravě neprojeté, my oba starší modely, takže!!! - ráno jsem opatrně muži nastínila moje obavy - navrhla jsem cestu do nedalekého Poohří s tím, že na tu původně myšlenou pojedeme, až bude vhodnější počasí. Kupodivu mi to prošlo, ale čas odjezdu už se nezměnil a tudíž jsme na výlet vyrazili v šest! Přes Mělník, Cítov, Roudnici a Budyni n.Ohří jsme nakonec dojeli do oblíbených Libochovic - kde jsme se docela dost zdrželi, couráním kolem Ohře, po zámecké zahradě a posezením v pěkné prodejně Pekařství na náměstí, u čaje a kávy.

Manžel fotil, mlčel, pávi křičeli a já jsem se snažila vše zachytit po svém:

Později jsme popojeli do obce Pátek ( hezká obec je i Úterý na západě ČR ) - ale nakonec jsme do zámku, o kterém vím od Alenky/Signory nešli, otevírali až za hodinu a tak jsem si dala pivo Bernarda a odklad prohlídky zámku.Voněly lípy, lilie a růže, hezky se tu sedělo...

 

Navedla jsem manžela na cestu k Terezínu, kde jsme se prošli po části opevnění zvenku a kolem Ohře.

Pak už jsme přes Litoměřice směřovali na obídek do Nučic a domů, to už panovalo slibované vedro a tak závěrem výletu byla, jak jinak, sprcha v koupelně.