pondělí 6. ledna 2025

Na nádraží

 Tentokrát jsem vybrala fotky modelu nádraží, umístěné ve skleněné ,,krabici,, na Hlavním nádraží v Praze, kterýžto model si dětičky spolu s rodiči rádi prohlížejí.

Milé KOČKY, pár fotek jsem modelu nádraží udělala v pátek - zvu vás:

( Omlouvám se, že jich je tak málo, ale nedovolím si sem dát fotky, kde jsem spolu s modelem nádraží nafotila i Honzíka, který mne doprovázel a pak několik malých cizích dětí, o které nebyla v okolí modelu nouze. )







 Nebude problém, abych se tam někdy zastavila a nafotila to pořádně znova, koneckonců tím nádražím procházím poměrně často. Případně zájemcům doporučím, vzít své dítě nebo vnouče a vydat se tam osobně.

neděle 5. ledna 2025

Líná neděle

 Milé KOČKY, stále ještě se nehodlám zbavit výzdoby, kterou jsem o těchto Vánocích pořídila - na jednu poličku jsem naskládala nějaké ,,zbytečnosti,, ( jak říká manžel, velký odpůrce Vánoc a Velikonoc a velký milovník cukroví ) a ozdobila jsem tradičně stromeček všemi ozdobami, které se mi za léta - od dětství dcery do teď - nepodařilo zatím rozbít.

Původně jsem si říkala, že bych to mohla 6. ledna odstrojit, ale ne - nejméně týden se ještě budu kochat a svoji duši tím pohledem krmit - však na další Vánoce budu pak čekat 11 měsíců! 

Ať to hezké trvá co nejdéle, ne?







nezbylo! - 







Pod mým stromečkm máte každá z vás svůj dáreček - stačí si z nich namátkou vybrat a rozbalit - je tu pro vás na rok dobrá nalada, pohoda a chuť pro ostatní dělat dobré skutky. K tomu moje přání, abyste byly, milé blogerky, zdravé a spokojené, někým milované či obdivované. Prostě si přiznejte, že jste toho hodny.


sobota 4. ledna 2025

Sezona zahájena

 Moje milé KOČKY, milé blogerky, jsem zpátky a těší mne, že se můžeme opět setkávat na této platformě - pěkně v teplíčku, s kávičkou a možná i cukrovím, které zbylo po svátcích.

Nebudu zdržovat - v pátek 3.1.2025 jsem se odpoledne rozhodla pro malý výpad do Prahy - bylo ,,oknem nahlíženo,, krásně, slunečno - studený vítr a občas poletující vločky - asi 3 na 1 čtvereční kilometr - mne nezastavily. Jako parťáka jsem si objednala Honzíka, desetiletého chlapce známých - vlakem jsme dojeli na Hl.n. a pak šup ke Karlovu mostu - vylezli jsme na věž a co nevidíme - dole, po mostě, šel průvod tří králů - no, nemáme to štěstí? Máme. Byli jsme v pravou chvíli na správném místě.

Pokračovat jsme sice chtěli do botanické zahrady na ty skleněné a nasvícené artefakty, ale bylo po 16 hod. a prý v tu dobu tam zavírají, tak jsme šli přes most na Malou Stranu, Honzíkovi jsem koupila trdelník a přesunuli jsme se na nádraží, tady jsme si koupili horké kakao na rozmražení, aby nám v žilách nekolovala ledová tříšť, vítr dul jako na Sibiři - a svěřili jsme se Arrivě a jeli domů. Pěkné to bylo, aby ne. Honzíkovi se líbilo kde co, ptal se na detaily, třeba ho zajímala plavební komora poblíž Sovových mlýnů a asi jsme tam spolu nebyli naposledy. 

Nyní tam vezmu i vás? Chcete?

model nádraží vystavený na Hl.n. :


a toto je Praha skutečná:




  
strop jedné z místností na Staroměstské mostecké věži: