Leden, ještě k tomu málo zimní, šedivý, mokrý a nudný, řekla jsem si - s tím musím, milé KOČKY, rázně něco udělat - proto není divu, že jsem koupila 5 knížek a čtu, pěkně pod lampou a pod dekou - ušák i postel jsou nyní moji častí a přítulní společníci.
Asi nepřekvapí, že už jsem dočetla 4 z nich a čeká na mne poslední, pak se vydám raději do knihovny a napůjčuji si něco na únor.
Tady jsem pro vás a především pro sebe nafotila, čemu jsem se po večerech věnovala - já vím, není to žádná oddechová četba, ale já to tak mám, že to střídám.
Tohle jsou moje největší kámošky, se kterými se občas radím - ty už mám hodně dlouho - dárečky od matinky a od některých sourozenců.
Čtu, milé blogerky, docela hodně, ale zapomínám si knížky nafotit a přidat je do ,,knihovničky,, na blogu - tak jednou taky udělám výjimku.
Jiřinko,jsi má krevní skupina, taky čtu a čtu. No a s tím focením přečteného, stejně 🍀
OdpovědětVymazatMarti, jak tak koukám, jsi také sova! jako já. Jiřina z N.
VymazatJiřinko,moje babička,když mě pozdě večer chytla s knihou pod peřinou,tak prohlásila. No ty budeš ráno koukat jak Sůva z nudlí 🙈🥰
VymazatMarti, náš táta zase později večer chodil do našich dvou pokojů - ( jeden menší já+sestra a ve větším spali bráchové ) a jak mě chytil s knížkou a baterkou pod peřinou, měl podobné řeči jako tvá babička - celý život jsem měla ráno problém se vstáváním! )
Vymazata teď si můžu číst kdy chci! Konečně! Jiřina z N.
Jiřinko, zajímavé knihy. Měj pohodové dny.
OdpovědětVymazatMarti, tohle téma mě zajímá spoustu let a čtu, co se dá. Jiřina z N.
VymazatJiřinko, opravdu těžký kalibr! Tedy alespoň ty první knihy. Knihy cestovatelské, to je radost...
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Helenko, těch lidí, kteří přežili Holokaust a pak byly napsány podle jejich vzpomínek knížky, není tolik a je potřeba si to připomínat - často se historie ohýbá a nebo popírá a nelíbí se mi to. Jiřina z N.
VymazatTaky čtu - pořád. Vlastně už od pěti let, kdy jsem tenkrát začala chodit do knihovny :-).
OdpovědětVymazatTaky všechno nefotím a nedávám na blog. Většinou jsou to teď už knížky z knihovny, takže je vrátím a až potom si uvědomím, že jsem si je nevyfotila :-).
Já mám období na těžší témata, ale pak to musím vyvážit něčím lehkým.
Klidný den, Jiřinko !
Hanka
Hanko, taky to tak dělám, jak mám plnou hlavu nějakého problému, čtu si o Provenci nebo Toskánsku a pak nějaký ten výletík a už jsem zas přístupná něčemu vážnějšímu.
VymazatJiřina z N.
Jiřinko, já teď zrovna přemýšlím, do jaké knížky se pustím 🙂 Žádnou z tvých jsem nečetla, ale některé jsem už zaregistrovala. Líbí se mi ty výletní knihy 🙂
OdpovědětVymazatMilá Šárko, to jsou mé milé společnice, už je mám hodně dlouho - taky knížky o Římu a jiných zajímavých městech - to bývaly dárky od matinky a nebo nejmladšího brášky, ti věděli jak na mne. A pak mám hodně knížek o umění - posledn dobou moc knihy nekupuji, ale půjčuji si - není to kam dávat. Jiřina z N.
VymazatJiřinko máš docela "těžké" čtení. Velkou cestovní knihu mám v knihovně také. Jen už v ní teď tak často jako dříve, nelistuji. Přeji Ti krásný den.
OdpovědětVymazatJaruško, zrovna je výročí osvobození Osvětimi a tak mi to přišlo docela patřičné - ale já o tomhle čtu hodně let - dříve se k takovým tématům člověk moc nedostal - to až poslední dobou jsou vydávány knihy s příběhy z koncentráků a pod., dokonce vylézají na světlo světa i příběhy, které ti přeživší zažívali po návratu domů - v Polsku, na Slovensku a jinde. A nebylo to vždy pěkné. Jiřina z N.
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatUf, fakt dost náročné čtení, ale přiznám se , že momentálně také čtu podobný žánr :“Kdo zradil Annu Frankovou”.
Renátko tohle je téma, které je hodně košaté a není to jednoduché čtení, ale nehodlám zavírat oči - a dělat, že mne to nezajímá. Já zeměpis a dějepis vždy měla ráda.Loni v Polsku jsme vlastně trochu brázdili Halič a tam - kam se podíváš byla města nejméně ze třetiny židovská a později samý koncentrák a dnes - o židy nezavadíš. Kdo přežil koncentráky a pochody smrti na konci války a pogromy po válce! - ten se raději odstěhoval do Izraele a nebo Ameriky. V Izraeli to zprvu také neměli lehké a co za 80 let z toho území dokázali vytvořit.A to nemluvím, za jakých podmínek.
VymazatJiřina z N.
Těžké čtení.Černé ptáče to je i film Nabarvené ptáče jsem nedokázala dokoukat.Detektivky mi nevadí,ale jak je to něco z války je problém.Také pořád čtu,tohle počasí není ani na procházky.
OdpovědětVymazatJiřinko,hezký večer
Jitko, to mne právě v prodejně zaujalo, protože jsem film ještě neviděla a tam psali, že je to k tomu - a překvapil mne obsah knihy - knížka je vlastně o autorovi Nabarveného ptáčete za války - kdy jeho rodinu skrývali Poláci na vsi.
VymazatJiřina z N.
Jiřinko, to máš těžké čtení. Mě čtení knih z války nedělá dobře, mám potom děsivé sny, tak jsem je přestala číst. Ty cestovatelské knihy mě zaujaly. Momentálně tvořím. Pohodové dny.
OdpovědětVymazatJaruško, už čtu, jen co mne zajímá, naštěstí ještě brýle nepotřebuji, ale už mám taky limity. Nečtu už dávno detektivky, ani slaďáky a mám ráda vše, co popisuje cestování - třeba do Compostely. Taky pokud jde o dějiny Francie a Anglie a podobná témata, to se vrhám.Měj se moc hezky, za chvíli máme únor, už to uteče. Jiřina z N.
VymazatVybíráš si těžká témata. Ale taky je občas čtu.
OdpovědětVymazatEvi, mám ráda jasno v mnoha věcech, a proto čtu - jinak ti přeji hezký večer. Jiřina z N.
VymazatVálečnou literaturu nebo knihy z války jsem kdysi četla hodně, ale v poslední době mi spíše nedělají dobře a tak když manžel něco půjčí, já se k tomu neznám. On zase má rád literaturu faktu a to bývá dost náročné toma. Jiřinko odpočívej a plánuj výlety. S jarním sluníčkem bude líp a energii z něho načerpáme.
OdpovědětVymazatMaruško, manžel ten čte rád literaturu faktu - třeba zážitky vojáků v Afghanistánu a Iráku a pod. - ale občas si navzájem knížky nabídneme. Já ovšem čtu víc, protože manžel víc sleduje v noťasu filmy. Jiřina z N.
Vymazat