Praha - neotřele

Máme tu měsíc, kdy už to jaro určitě přijde - co takhle přidat Prahu ( jako by tu nebyla každou chvíli ).

Milé KOČKY, to je město, o kterém kdysi Libuše leccos věštila, kde si Šemík málem zlomil nohy a pak sotva doběhl do Neumětel, město - kde se snaží uplatnit kdejaký Brňák - ( mám v Brně moc fajn kamarádku, se kterou se smějeme tak, až mě bolí břicho, ona tomu říká hantecem lochec - nic proti normálním obyvatelům Brna ) - Praha, město, které nabízí ve dne v noci spoustu krásy ( pokud nefotíte záměrně sprejerské výtvory, odpadky a nevydáte se na Václavák po setmění ) - můžete fotoaparátem ukořistit památky staré, starší a nejstarší - třeba rotundy, budovy moderní, povedené i nepovedené - zahrady pod hradem úžasné, ale také zákoutí po celé Praze k uzoufání. Fontány a kašny bez vody, plné smetí - na druhé straně ovšem divadel a míst určených kultuře spousta - na každém rohu, stejně jako hospod a kaváren.

Podíváme se té naší Praze na zoubek: 

na mém velmi oblíbeném mostě - říkám mu beránčí:

mohli by občas ty sloupy a ozdoby vapkou umýt - souhlasíte? milé blogerky?

tady mne při pohledu na Vltavu napadne vždy jeden vtip, ale je pouze pro starší 18 let, tak sorry:

V Pařížské - zase jsem si zapomněla peněženku a kartu doma!

Goleme, jsi na půdě?

Věříte, že tyto fotky jsou z jednoho Silvestra a jsou důkazem, že neběhám jako japonský turista jen po Karlově mostě a nedělám si selfíčka.

Loučím se a pokud budu na blogu, nebude to dříve, než v pátek večer.