K sousedům

 Přišla neděle 7.9.25 a my jsme jely s Janou a její vnučkou na dávno objednaný  a dávno zaplacený zájezd ( takové máme v září tři! ) Jenže mně bylo v týdnu nejméně 2x ouvej, proto jsem se snažila na poslední chvíli sehnat za sebe náhradu, ale nepovedlo se. Tak mi nezbylo, než se překonat, použít nějaká léčiva a vyrazit. Počasí se povedlo, údolí Wachau se svými četnými vinicemi se vyparádilo do téměř podzimních barev a Dunaj byl krásně světle modrý, hrady se na kopcích nad údolí vypínaly, vše bylo jako z katalogu.

Jelikož jsme tam nebyly zdaleka poprvé, užívaly jsme si trochu jinak, než kdysi.No, ono nejdramatičtější to bylo v Praze, kde metro o víkendu nejezdilo jako obvykle, takže nás Janin manžel vezl místo na Ládví až na Hl.n. a odtud jsme jely dvě st. metra na I.P.Pavlova, tady přestup na další soupravou na Roztyly, ještě, že nás o tom cestovka včas informovala, jinak jsme nikam nejely. A pak hezky směr Třeboň, Halámky a Melk. Město na Dunaji s bohatou historií.

O Mělku jsem tady na blogu referovala pokaždé, když jsem se z tohoto kláštera vrátila, tak jen stručně. Líbí se mi tam knihovna i interiér kostela, zahrady a stará část městečka.

Pár fotek na oživení - každý si nemusí pamatovat, co jsem kdy zveřejnila - milé KOČKY: Rakousko má spoustu krásných a zachovalých klášterů a církevních památek.

Občas něco mobilem: mlhavé ráno na Roztylech, slibující sluníčko - 

klášterní zahrady a kavárna v Melku:

zítra vám, milé blogerky, prozradím, kam jsme jeli pak...