Včera jsem musela znova do Mělníka a proto jsem ráno v sedm čekala na bus, který přijel, jak jinak, plně obsazený, převážně studenty a studentkami, dojíždějí od nás do škol v Praze, do Brandejsa, do Kralup a také do Mělníka. Přistoupilo nás několik, jeden stařeček, já, asi tři mladí a jedna paní středního věku. Stáli jsme v uličce a po dvou zastávkách povídám silným hlasem: to nemůžete toho pána nechat sednout? Všichni totiž měli zabodnuté oči do mobilů a asi googlili, jak se chovat v busu.Neochotně pustila jedna holčina stařečka sednout, ale dvě krasavice asi 16leté pode mnou, které zabíraly místa vyhrazená seniorům a invalidům, ani nemrkly a dál se věnovaly mobilům, takže jsem stála celou půlhodinu a modlila se, abych neupadla. Paní, která měla v ruce hůl něco povídala o mladých a já jí říkám, nechte je, oni se nastojí, až jim bude 80. Na zastávce Mělník Cukrovar vystupoval starší muž a procedil: nevychovaný parchanti...
U polikliniky se všichni vyhrnuli ven a já jsem kráčela k doktorovi, kam pak dorazil i ten stařeček - přede všemi mi poděkoval.
Celý den jsem uvažovala o tom, že je tahle mládež naše budoucnost, budoucí inteligence, vzdělaní lidé, ale nějak postrádám vychování, jejich rodiče asi nejsou moc zdatní, my jsme vychovávali děti k tomu, aby pozdravily, poděkovaly a slabším pomáhaly, starým, slabým a těhotným, otázka je, zda to pak dělaly? Neratovice prostě ode mne nedostanou pěknou známku...
Tak se podíváme do Mělníka a necháme to plavat? Milé KOČKY:
Tenhle příspěvek mi mluví ze srdce!! Jako člověk, který pravidelně cestuje celý život hromadnou dopravou, se s takovým chováním v posledních letech setkávám stále. Celý život mám v hlavě příběh, který mi vypravovala mamka - jednou musela do Ostravy do nemocnice na vyšetření a tak vzala mě i bráchu (4 a 5 let), nastoupila do tramvaje, která už byla plná a stála. Když si toho všiml řidič, tak se postavil a řekl - "dokud bude ta paní s dětmi stát, tak já nejedu". Tímto příběhem mladé umlouvám, asi to v nějaké podobě bylo vždy. Jinak jsi udělala hezké snímky!! Přeji pěkný den.
OdpovědětVymazatVlasti, s tímto se setkávám často, ale v Praze občas nějaký mladík nebo slečna mi své místo v tram nebo metru nabídnou, to ano. Jiřina z.
VymazatJiřinko, tak smutnou situaci si popsala se svým neotřelým humorem. Kdyby to nebyla pravda, bylo by to fakt vtipné. Teď to je spíš smutné...
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Helo, přiznám se, že jsem včera z toho měla smíšené pocity a byla jsem pěkně rozhozená. Jiřina z N.
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatPodobné situace zažívám v MHD běžně,. Když se stane, že mě někdo pustí sednout málem upadnu překvapením :-) Hezky jsi to podala s humorem tobě vlastním!
Ale veselé to není!
Renátko, díky za komentář. Vždy to není veselé, když člověku není dobře. Hezký den tobě i ostatním blogerkám. Jiřina z N.
VymazatJe zajímavé, že spousta lidí při pohledu od zámku zaměňuje vyústění plavebního kanálu s mnohem nejnápadnějším soutokem...
OdpovědětVymazatO tom vím, i když na kovovém panelu je to dobře vyznačené. Soutok jako takový moc od zámku vidět není. Jiřina z N.
VymazatJiřinko milá, pozdravuji a děkuji moc za krásné obrázky. Vybavily se mi vzpomínky na jeden moc pěkný výlet do Mělníka před mnoha léty. Hezké to bylo.
OdpovědětVymazatK cestování MHD - v poslední době mně několikrát pustil nějaký hoch nebo děvče sednout a ještě se mile usmáli. Ale - pokud jedu dál, není mi dobře a je plno, požádám slušně toho, kdo nejvíc kouká do mobilu s tím - "prosím, vy jste si asi nevšiml/a stařenky, mohu poprosit o místo" a usmívám se jako Měsíc v úplňku. Ještě se mi nestalo, že by nevyskočil/a a zpravidla řeknou, že si opravdu nevšimli. A já několikrát nahlas poděkuju a pochválím. A klid a spokojenost jsou nastoleny.
Tak hezký zbytek dne a cestování pokud možno vsedě. Pa Eva
Evi, to je hezké a chvályhodné, ale v tomto případě to bylo dost tristní z mnoha důvodů. Možná jsem měla být aktivnější a argumentovat nárokem na označená místa pro seniory a invalidy či vytasit kartičku? Každopádně moje mínění po různých zkušenostech s mládeží Neratovic je hodně odsuzující pro jejich rodiče. V jiných oblastech republiky to může být jiné, znám to, když jedeme na výlet,zdraví nás cizí děti. Jiřina z N.
VymazatJiřinko, to je bohužel smutná zkušenost a občas se s tím také při cestování setkávám. Musím však zmínit, že mezi nimi jsou i výjimky, a možná v menších městech a na vesnicich jsou mladí lidé trochu jinak vychovávaní...Byla jsem velmi mile překvapena, když jsem
OdpovědětVymazatještě před operací šla na velký nákup. To abych po operaci nemusela chodit pro základní potraviny, tak jsem si vzala tašku na kolečkách. S docela těžkým nákupem jsem došla ke schodům od Billy k autobusovému nádraží s tím, že tašku po schodech nahoru postupně vytáhnu. Přišli ke mně dva asi šestnáctiletí mladici, pozdravili a nabídli se, že mi pomůžou. Vzali tašku a vynesli mi ji nahoru. Poděkovala jsem jim a pochválila je. Měla jsem opravdu dobrý pocit, že se mezi mladými najdou takoví, kteří jsou slušní a nám dříve narozeným, pomůžou...Jiřinko, přeji Ti krásný den.
Jaruško, mám osobní zkušenost, že i tady je hodně rodin, které děti dobře vychovávají, nenechají je zvlčit. No, mne už to trápit nemusí, za chvíli tu nebudem, říká mi manžel. Jiřina z N.
VymazatChtěla jsem se zastat cestujících, že tak zlé to přece není, ale... Jezdím teď poměrně často vlakem i autobusem. S těhotenským bříchem jsem měla místo téměř vždy jisté. Lidé se ptali, jestli si chci sednout, i když já se k sednutí neměla (třeba když jsem jela jen jednu zastávku a v přeplněném autobuse bylo bezpečnější stát a držet se, než se prodírat davem lidí). S miminkem v šátku mám podobné zkušenosti. Obecně mi to přijde o hodně lepší než před devíti lety, kdy mě těhotnou nepustil sednout vůbec nikdo. ;) Stejně tak ráda sleduju, jestli lidé pouštějí starší pasažéry a vesměs vídám, že ano (alespoň tedy v pražské a přípražské mhd). Je ale pravda, že to není stoprocentní. Situace, kdy celý autobus nebo vagon čuměl do mobilu a neviděl nebo jen nechtěl vidět, že si někdo opravdu potřebuje sednout, jsem žel zažila také. Ono to nemusí být nutně špatnou výchovou, ale prostě tím, že dneska lidi nekoukají kolem sebe, ale jsou přilepení k mobilu a v tu chvíli žijí v jiném vesmíru.
OdpovědětVymazatA jinak k Mělníku - pěkné podzimní záběry, tohle období tomuto městu samozřejmě sluší. Já se už léta chystám na ten cípek země na soutoku a vždycky si na to vzpomenu, když někde vidím tenhle pohled z vyhlídky. Tak snad někdy... :)
Verunko, moc ti děkuji za komentář, měj se hezky. Jiřina z N.
VymazatAch to mládí…. Osobní zkušenost nemám, protože chodím pěšky nebo jezdím autem. Ale věřím, že výjimky existují.
OdpovědětVymazatDnes do Mělníka jedu za tím naším novým štěstím ❤️
Měj se Jiřinko a díky za milé přání na whatsAppu.
Eva es- ideas.blogspot.com
Evi, tak hodně šťastných chvil s M. Ohledně mladých - neodsuzují je všechny, ale mám výhrady k těm největším arogantním případům. Ono je to nakonec doběhne.Jiřina z N
VymazatJiřinko, to je smutná zkušenost a ty mé. Jak kdy, když jsem měla období 17 lete období fr.holi, občas jsem si proplakala a nikam raději nechodila,natož cestovat. Ale to trvalo chvilku, pak jsem si vyřídila průkaz ZTP a pokud nebylo místo, požádala jsem slušně cestující, zvláště ty, kteří seděli na místech pro invalidy. Nyní stane se,že stejně postižení musí stát, nebo starší,to se ozvu i pokud sedím já a výzvu mládež. Slušné, věcně a poděkuji s úsměvem. Většinou se mladí zvednou sami.🍀
OdpovědětVymazatMám také průkazku, ale ... Marti, je to na delší debatu. V Praze mě pustí sednout obvykle mladí často, vypadám na svůj věk. Určitě preferuji slušné jednání i z mé strany. Jiřina z N.
Vymazat