Milé KOČKY, milé blogerky, zdravím vás srdečně na začátku října - moc se omlouvám, ale po třídenním zájezdu do Durynska bude co dělat, mám dost fotek ve foťáku i v mobilu a potřebuji se s nimi popasovat - něco určitě časem dám na blog. Cestovali jsme v sobotu ráno z Prahy směr Cheb, Aš a pak do Německa - bývalé NDR na samé hranici s NSR - tento program nabízela cestovka CK Kiwi a já po nabídce skočila.
program ..................pokrátila jsem to! -
první prohlídka na hradě Burgk. Je to velmi dobře zachovalý a opravený hrad v jednom z meandrů řeky Sály,v 7. stol. se na místě dnešního zámku nacházela hraniční pevnost Limes sorabicus (hranice mezi Franky a Lužickými Srby tvořila řeka Sála). První zmínka o hradu, zejména jeho kapli, pochází z r. 1291, brzy nato vznikl mohutný palác pro obývání a reprezentativní účely. Díky tomu, že hrad ležel mimo důležité obchodní a vojenské cesty, zůstal ušetřen dobývání, jak během 30-leté války, tak i za Napoleonova tažení. V 17. stol. byl hrad přestavěn na rezidenční zámek. V18. stol. byly vnitřní prostory zámku přebudovány v rokokovém stylu. V roce 1902 zemřel poslední vládnoucí kníže starší linie Reuss. Zámek získal v r. 1952 do vlastnictví okres Schleiz. Patří k nejhezčím německým zámkům. Nynější zámecká expozice (volná prohlídka) Vás vrací do časů, kdy byl sídlem vládnoucích knížat. Projdete obytné místnosti, reprezentativní prostory, kapli, uvidíte umělecké sbírky i středověká opevnění, zavítáte do parku s hudebním pavilonem a potěšíte se výhledy do hlubokého údolí Sály s přehradou Burgkhammer (výška 22 m). Zámek je také proslulý svou celosvětově uznávanou sbírkou více než 76 000 exlibris. Dále pojedeme pěknou krajinou v blízkosti přehradních nádrží na řece Sále a přes obec Ziegenrück (zde stojí hrad) na další mohutný hrad Ranis, který se tyčí nad stejnojmenným městečkem. Je to jeden z nejvýznamnějších hradů Durynska vůbec. Hrad byl poprvé zmíněn v r. 1199 jako hrad německých císařů a králů. Ve 13. a 14. st. byl ve vlastnictví místních pánů z Käfernburgu a Schwarzburgu. Z této doby pochází také hradní stavby, které se zachovaly až do dnešních dnů. Jedná se zejména o palác, kapli a vedlejší budovy, opevnění brány s příkopy a padací most, dále obytná věž s hladomornou, studna a hospodářské budovy, nacházející se v podhradí. Za pozornost stojí okrouhlý bergfrit z 12. stol. Současná podoba hradu je renesanční ze 16. stol. Nyní je využíván jako regionální muzeum (dějiny a příroda oblasti) .
Krátký přejezd nás dovede do historického města na Sále Saalfeld. V případě dostatku času (jsme vázáni zavírací dobou zámku v Rudolstadtu) orientační procházka historickým jádrem: renesanční radnice, gotický halový kostel Johanniskirche (ze 14. stol., postavený pod vlivem pražské huti Petra Parléře), rozlehlé náměstí Markt, pozůstatky městského opevnění, zříceniny hradu Hoher Schwarm a tři brány. Rezidenční zámek vévodů Sasko-Saalfeld stojí mimo historické jádro a je sídlem úřadů .
Vysoko nad městem Rudolstadt ( stále v údolí Sály), stojí pravá perla barokní architektury, zámek Heidecksburg, trojkřídlý zámek byl v l. 1574 - 1918 nepřetržitým sídlem knížat von Schwarzburg-Rudolstadt a tudíž byly na budovy bývalého hradu kladeny vysoké požadavky na pohodlné bydlení. Nejrozsáhlejší je jižní křídlo na městské straně. Spojení jižního a západního křídla je zprostředkováno štíhlou věží, zakončenou klasickou vlašskou čepičkou, označovanou také někdy jako zámecké vězení. Na severní straně hradního nádvoří stojí staré konírny. Nádherné jsou zámecké interiéry (Festsaal, Zelený sál, Mramorová galerie, soukromé knížecí pokoje), zámecká studna je hluboká 60 m. Objekt je sídlem Durynského zemského muzea– je tam umístěna obrazová galérie, přírodní muzeum, sbírky porcelánu, výstava rokoko v miniatuře. .
Dole v podzámčí, ve městě je také několik zajímavých památek. V r.1788 se zde poprvé sešli Schiller a Goethe, ve městě stojí Schillerův dům (muzeum). Výraznou stavbou je renesanční městský kostel St.Andreas, dále můžete vidět Starou radnici a na náměstí Novou radnici. Pod zámkem jsou malebné Pagenhäuser.
Z Rudolfstadtu se zanedlouho dostaneme na dálnici a po cca 1 h jízdy budeme v našem bydlišti v městě Gotha. ( gothajský salám znáte všichni )
2.den: z Gothy pojedeme přes Ohrdruf (v městečku pobýval v l. 1695-1700 J.S.Bach,, stojí zde zámek Ehrenstein, v r. 724 zde byl postaven nejstarší durynský kostel – jejím pozůstatkem je věž a je tu hamr) ve směru k hřebeni Durynského lesa. Dostaneme se do známého střediska zimních sportů Oberhof (je v nadmořské výšce 830 m, stojí zde skokanský můstek Wadebergschanze, sáňkařské a bobové dráhy).
Za hřebenem se dostaneme do města Meiningen, sídla historického vévodství Sachsen-Meiningen, leží na řece Werra.. Parkujeme v historickém areálu v blízkosti Schlossplatz, na dosah zámku, radnice i divadelního muzea , v okolí četné parky, Hlavní turistický cíl je barokní zámek Elisabethenburg z konce 17. stol.stojící na místech bývalého biskupského hradu. V representačních místnostech jsou umístěny bohaté muzeální sbírky, zejména obrazová galérie, sbírka hudebních nástrojů, divadelnictví . Zpřístupněny jsou i knížecí jídelna, empirový dřevěný pokoj, Červený a Žlutý pokoj. V době našeho pobytu v Mramorovém sálu probíhá hudebná festival. Vévoda Georg II. vytvořil z města v 2.polovině 19. stol. centrum kultury, zejména divadelnictví na trase mezi Výmarem a Bayreuthem. Jeho duch pocítíte v historických sálech. Zámecký kostel (změněný na koncertní síň) sloužil v letech 1692-1920 jako dvorní kostel vévodů a nabízí působivou barokní architekturu s bohatou štukovou výzdobou, zvláště stojí za zmínku oltář s baldachýnem, historická kazatelna a varhany Sauer v bývalé knížecí lóži . Nádherný je i zámecký park.V bývalé vévodské jízdárně je Divadelní muzeum s exponáty z doby evropské slávy za Georga II.
Ve městě uvidíme plno výstavných hrázděných domů. Mariánský kostel (je to tisíciletá nejstarší stavba ve městě) výrazně formuje panorama města svými dvěma věžemi a po reformaci sloužil jako evangelický farní kostel. Rozsáhlé přestavby v 19. století mu propůjčily jeho současný neogotický vzhled. Zvláště je třeba zdůraznit jeho roli jako místa setkávání pro modlitby za mír v 80. letech, které významně přispěly k pokojné změně v NDR. Kašna Heinrichsbrunnen vzdává hold císaři Jindřichu II. Založena roku 1873 vévodou Georgem II., nahradila předcházející fontánu. Socha císaře drží model města a žezlo. Samotná fontána je bohatě zdobena lvími hlavami a erby a je považována za symbol města. Na Georgstrasse stojí Büchnersche Hinterhaus, je to nejstarší datovaný hrázděný dům ve městě, postavený roku 1596. Imponuje bohatě zdobenou fasádou ve stylu Henneberg-Frankenském a historickou staroněmeckou místností s originálním vybavením ze 17. století.
Nad údolím Werry stojí romantický zámek Landsberg (dnes hotel). Údolím řeky Werra dojedeme do Wasungen, zejména na jeho hlavní ulici a na náměstí Markt budete obdivovat zdejší hrázděnou architekturu městských domů i radnice (1533). Městský kostel z konce 16.stol. má pozdně gotickou věž, působivé dřevěné valené klenutí, galerie a barevná okna. Kostel dále ukrývá obrazy posledních hrabat z Hennebergu. Poblíž parkoviště při hradbách stojí Damenstift z r. 1596. Ve městě se konají po 450 let slavné karnevaly. Nad městem stojí hotel/restaurant a zřícenina hradu Maienluft.
Následuje zastávka v malebném městě Schmalkalden (Šmalkaldy), právě zde vznikl r. 1531 Schmalkaldský spolek. Byl vytvořen jako reakce na náboženské pronásledování protestantů v římskoněmecké říši. Jeho primárním cílem byla obrana reformace a protestantských zájmů. Mezi jeho přední činitele patřili saský kurfiřt Johann der Beständige a lantkrabě Filip Hesenský. Jejich protivníkem byl císař Karel V. V místní radnici je zasedací síň, v ní jsou znaky členů tohoto spolku. Mezi lety 1546 a 1547 vypukla šmalkaldská válka (německy Schmalkaldischer Krieg), v této válce sice vyhrál císař Karel, ale toto vítězství nedokázalo zvrátit postup reformace.
V pozdně gotickém kostele Georgenkirche kázal Luther, v jeho sousedství stojí stará škola a evangelický děkanát.Na náměstí Markt a v přilehlých uličkách stojí jedinečné hrázděné domy (např.Grosse Kemenate, Liebaugsches Haus). V lékárně Rosenapotheke žil Melachthon, v pěkném hrázděném domě pod zámkem žil Luther. Blízký Hesenhof připomíná, že město bývalo součástí Hesenska. Město má zachované středověké hradby, z věží vyniká Pulverturm (1320).
V rámci naší zastávky navštívíme renesanční zámek Wilhelmsburg, který býval sídlem hesenského landkrabí. Byl postaven v letech 1585-1590 na zbytcích gotického hradu jako vedlejší sídlo lantkraběte Viléma IV. Prohlídkový okruh bez průvodce zahrnuje reprezentativní místnosti, zámecký kostel s renesančními varhanami, jsou zde i zajímavé výstavy.
. Dostáváme se do nejvyšších partií Durynského lesa. Zde se nachází město a letovisko Brotterode-Trusetal . Na jeho okraji navštívíme Trusetaler Wasserfall , je s výškou 45 metrů nejvyšší umělý vodopád v Durynském lese. Byl zřízen v roce 1865, kolem vodopádu vede okružní turistická trasa, je dobře dostupný a bezbariérový. V blízkosti se nachází Café Wintersport a oblíbený Zwergenpark (trpaslíci) Trusetal. Po hřebeni Durynského lesa vede dálková cesta Rennsteig. Tu přetneme na Kleiner Inselbergu u parkoviště Grenzwiese, vrchol Grosser Inselberg (916 m) je vzdálený 1,4 km po pohodlné cestě, převýšení 150 m.U parkoviště i na vrcholku restaurace, daleké výhledy z vyhlídkové věže. O návštěvě vrcholku lze uvažovat dle počasí a dohody, čas na to je.
Jedeme přes letoviska Bad Tabarz (možnost krátké procházky, lázeňský park) a Fridridrichsroda (v zámečku Reinhardsbrunn se několikrát setkala královna Victoria se svým budoucím manželem Albertem, vévodou z Sachsen-Coburg-Gotha) a zanedlouho dojedeme do hotelu v městě Gotha.
3.den: po snídani dojedeme do blízkého Erfurtu, kde strávíme několik hodin. Je hlavním městem spolkové země Durynsko (Thüringen), poprvé se připomíná již roku 742 Byl jedním z center reformace v Německu, dlouhou dobu byl pod vládou mohučských arcibiskupů a od r. 1802 patřil Prusku. Zažil za 2. sv. války 27 náletů a 530 domů bylo zničeno.
Vystoupíme poblíž dómu na náměstí Domplatz (3,5 ha, dříve zde bývalo hlavní tržiště, je ve vyvýšené poloze 70 schodů nad okolním terénem). Kromě dvou významných chrámů zde stojí kašna Minervy a obelisk vztyčený na počet mohučského arcibiskupa a kurfiřta Friedricha Karla Josepha von Erthal (1777). Odtud se vydáme na vycházku po městě. Nejprve zamíříme k dominikánskému kostelu (Predigerkirche), je to trojlodní hala z let 1380-1450 na místě staršího kostela z první poloviny 13. stol. V bývalém klášteře působil v letech 1274–1310 věhlasný teolog Mistr Eckhart. Za řekou je františkánský Barfüsser Kirche, kde probíhá rekonstrukce (za války byl těžce poškozen). U říčky Gera je poslední ze zdejších mlýnů (Neue Mühle), jeho počátky spadají do 13.stol. Stávalo zde na 60 mlýnů. V Erfurtu je celkem 142 mostů. Toto bohatství vodních toků a mostů vyneslo historické čtvrti přezdívku Malé Benátky.
Na náměstí Fischmarkt stojí výstavná novogotická radnice z let 1870-1874 (uvnitř slavnostní sály s freskami ze života Luthera a historie města, zasedací síň má 18 oken). Uprostřed náměstí socha Římana (Römer, 1591), jeden ze symbolů města. Kousek od radnice stojí Stará synagoga (Die Alte Synagoge), je jednou z nejlépe dochovaných středověkých synagog na světě. Od roku 2023 je společně s nedalekými ruinami mikve a Kamenným domem (Benediktsplatz 1) součástí světového dědictví UNESCO pod souhrnným názvem "Židovsko-středověké dědictví Erfurtu". Následně vstoupíme na Kramářský most (Krämerbrücke), je to 120 metrů dlouhý středověký kamenný most přes říčku Gera, po obou stranách lemovaný 32 domy.V této části Starého města je značné množství historických, zčásti hrázděných měšťanských domů a paláců. Na špičce ostrůvku pod sousedním Radničním náměstím je soška Pittiplatsch - německá fiktivní postava kobolda, která byla velmi známá ve východním Německu, zejména jako loutková postava v dětské televizi (je to jedna ze 17 figurek z dětských filmů, které osvěžují tvář města). Za mostem nás upoutá na náměstí Wenigemarkt fontána Drsňáci s bronzovou sochou dvou hrajících si mladých chlapců.
Pozornost si zaslouží Kupecký kostel (Kaufmannskirche), gotická trojlodní bazilika se dvěma věžemi, stavebně dokončená 1368. V posledních letech byl uvnitř podstatně rekonstruován. Bývá nazýván rodinným kostelem široké rodiny Bachů (např. se zde v r. 1668 brali rodiče J.S. Bacha, otevírá v 11.00 h) a často zde působil Luther. Hlavní nákupní ulicí města je Anger, stojí zde secesní obchodní dům Anger 1, upoutají fontány Angerbrunnen a Neuer Angerbrunnen. V této části města je i muzeum Anger a Kurmainzische Statthalterei ( působivý barokní komplex ze 16. až 18. stol., který kdysi využívali kurmainzští místodržitelé. Budova se proslavila, když zde v roce 1808 během Erfurtského knížecího kongresu pobýval Napoléon Bonaparte a setkal se s Goethem.
Okolo katolického Schottenkirche dojdeme k bývalému augustiniánskému klášteru (zde strávil pět let svého života Martin Luther, bývalý klášterní kostel je dnes hlavní evangelický ve městě (otevírá v 8.00 h). Kostel a klášter augustiniánských poustevníků byl postaven kolem roku 1300. Byl nádherně opraven a uvnitř uvidíte jedinečné vitráže z let 1310 až 1330. Útroby kláštera střeží jednu z nejdůležitějších sbírek církevních knih v Německu, historická knihovna čítá zhruba 60 000 svazků.
Martin Luther, slavný augustiniánský mnich, byl do kláštera přijat 17. července 1505. Augustiniánský klášter vzdává hold Martinu Lutherovi expozicí na téma „Bible-klášter -Luther". V rámci výstavy je možné navštívit též Lutherzelle (Lutherovu celu) a bývalou kapitulní síň. Tuto expozici a některé sály kláštera můžete navštívit při individuální prohlídce, vstupné 8.50 € (otvírají v 10.00 h). Skupinovou prohlídku neobjednáváme. Od roku 1988 je klášter využíván jako ekumenické konferenční centrum a památník Luthera. Erfurt sehrál významnou roli v Lutherově raném životě a duchovní cestě. V roce 1505 zažil Luther během bouřky poblíž Erfurtu událost, která mu změnila život. Ve chvíli tísně přísahal, že pokud přežije, stane se mnichem. Dodržel svůj slib a později téhož roku vstoupil do augustiniánského kláštera v Erfurtu. Toto rozhodnutí znamenalo zlom v jeho životě. Luther byl vysvěcen na kněze v Erfurtu v roce 1507. Navzdory své vnější oddanosti mnišskému životu a kněžství čelil Luther vnitřním bojům s pocity nehodnosti a pocitem, že je vzdálen Bohu. V
roce 1510 se Luther vydal na pouť do Říma. Tato cesta hluboce ovlivnila jeho názory na stav katolické církve a přispěla k jeho rostoucí nespokojenosti s některými praktikami a doktrínami. Luther se vrátil do Erfurtu a dokončil doktorát z teologie v roce 1512. Začal přednášet o Bibli na univerzitě v Erfurtu, což mu poskytlo platformu, aby se mohl ponořit do teologických záležitostí. Zkušenosti a intelektuální vývoj Martina Luthera během jeho působení v Erfurtu hrály zásadní roli při formování jeho pozdějších teologických názorů. Jeho kritika určitých praktik v katolické církvi, zejména prodeje odpustků, nakonec vedla k vyhlášení devadesáti pěti tezí v roce 1517 a následnému zahájení protestantské reformace.
Poblíž augustiniánů je Alžbětina kaple ve věži Nikolaikirche. Přejdeme k budově univerzity (Collegium Maius, založena roku 1379). Naproti stojí univerzitní kostel kostel sv. Michala z 13.stol. (varhany, výstavy, otevřeno od 11.00). Kostel Allerheiligen (otevírá v 10.00 h) má nejvyšší věž ve městě (53 m), zvenku gotická Pieta (1390).
Dostáváme se zpět na Domplatz a vstupujeme do katolické katedrály Panny Marie (dóm, otevřeno od 10.00 h). Je to gotická trojlodní hala s kryptou a třemi věžemi. Na místě starších staveb vznikla ve 12. století románská basilika, ve 14. a 15. století přestavěná. Slavný bronzový svícen Wolfram i malá sedící Madona pocházejí z 9. století, v chóru jsou barevné vitráže ze 14. století (je jich 13, tvoří cyklus, výška 18 m). Sousední kostel svatého Severa (St.Severi), původně kapitulní, je pětilodní gotická hala se třemi věžemi a malým chórem na místě staršího kostela, dokončená kolem 1480.
Z náměstí Domplatz vystoupíme na blízkou citadelu Petersberg, jde o jednu z největších a nejzachovalejších barokních městských pevností ve střední Evropě, byla v nedávné době výtečně opravena, je zde pěkné městské informační centrum, nově byl pozvednut z trosek románský klášterní kostel sv. Petra a Pavla (uvnitř expozice zahradnictví) , návštěvníkům je
zpřístupněna moderní interaktivní expozice v Kommandantenhaus. Zajímavá je procházka i po areálu pevnosti (raveliny, bastiony). Zde prohlídka města končí. Můžete celý okruh absolvovat s průvodcem (ML), můžete dle tohoto návodu jít sami, můžete si vybrat jen některé cíle a zajít si na nákupy či na oběd.
Erfurtu věnujeme dostatek času a odpolední program bude poněkud pozměněný. Opustíme Durynsko a přejedeme do Saska. První zastávka bude po 100 km v obci Posterstein, kde uvidíme zajímavou stavbu středověkého hradu,
nejstarší část opevnění s obrovskou věží vznikla ve 12. a 13. stol. Hrad byl v tuto dobu společně s panstvím udělen fojty z Plavna jako léno. Během následujících století vlastnily Posterstein různé šlechtické rodiny, jež nechaly přestavět a rozšířit hrad ve stylu renesance a později baroka. V blízkém kostele (také v rámci parku) jsou pozoruhodné pozdně barokní dřevořezby z lipového dřeva z roku 1689 (oltář, kazatelna, lóže patrona s rodinným erbem). Kostel i park jsou v příjemném parkovém prostředí.
Venkovskou krajinou přejedeme několik kilometrů do vsi a na zámek Blankenhain. Počátky obce a historie panství sahají až do 12. stol. První doložená zmínka se nachází v desátkové knize cisterciáckého kláštera Bosau-Zeitz z roku 1181. Jako první šlechtic je doložen Ludewig von Blanken. Páni z Blankenu byli jmenováni lokátory a tak založili vesnici Blankenhain. V následujících stoletích panství několikrát změnilo majitele. Bylo prodáno, zděděno, draženo a darováno. S každou změnou vlastnictví se prováděly strukturální změny v závislosti na vkusu doby a ekonomickém zaměření panství. V roce 1661 ničivý požár hradu zničil nejen polovinu panství, ale i další budovy, například faru. Rekonstrukce panství byla dokončena až v roce 1699. Kolem poloviny 18. stol. byl hospodářský dvůr rozšířen do současné velikosti. V roce 1765 dostal zámek barokní mansardovou střechu, kterou si zachoval dodnes. Vesnické a zámecké exteriéry zaujmou každého, v rámci muzeálního komplexu stojí na 80 vesnických staveb (např. škola, kravín, hrázděný dům, dům z 2. poloviny 20.století obývaný do roku 1996) . Pěkný pohled na celý areál (11 ha) je přes hladinu zdejšího rybníka. Zdařilá je i nová vnitřní expozice, která ukazuje změny v kultuře bydlení i způsobu života v posledních 3 stoletích, pozornost je věnována i životu v NDR.
Vrátíme se k dálnici 4 ve směru na Chemnitz a zamíříme k hranici v Krušných horách a do Prahy.
ochutnávka:
Žádné komentáře:
Okomentovat