čtvrtek 24. září 2015

Co barvy!

Co barvy,
milé KOČKY,
ale plody, to je to, oč tu na podzim běží!, že ?
nasbírala jsem si na výletě popadané hrušky a byl z nich mňamózní kompot,
našla jsem i několik ořechů,
nevím, jaká bude letos úroda ovoce, když bylo tak sucho,
ale jablíčka na stromech byla velmi pohledná:

středa 23. září 2015

Barvy, barvy

To zas bude!,
milé KOČKY,
samé barvičky,
alespoň v to doufám, že se podzim pěkně vybarví, každý rok na to čekám a obvykle jsem spokojená,
však už to pomalu letos také začíná:
pohleďte:

úterý 22. září 2015

Ve skalách

Tady nemá cenu něco psát,
milé KOČKY,
lépe je se do skal vydat, projít si je, nikam nespěchat.
A nemusí to být jen ty v Besedicích, máme jich v republice docela dost a všechny jsou moc pěkné
a určitě stojí za návštěvu:















pondělí 21. září 2015

Zlaté kapradí

Milé KOČKY,
jistě jste četly v pohádkách o zlatém kapradí,
no, a já ho v sobotu viděla na vlastní oči!
byla to krása:

neděle 20. září 2015

Včerejší výlet


Potřebovala jsem už do lesa, projít se na vzduchu, znáte to?,
milé KOČKY,
bylo otázkou chvíle a jednoho telefonátu, abychom se domluvili s manželem a kolegyní,
a v sobotu, naladění příznivou předpovědí počasí, vyjeli jsme na výlet:
nejprve do Sobotky, kde jsme si udělali první zastávku...
pak potěšit oko do vesničky Vesec, mezi Humprecht a Kost, a dále do Mladějova a na Hrubou Skálu: pěkně do borového lesa mezi známé a často navštěvované skály, vůbec mě nepřekvapilo, že tu bylo tolik lidí, s dětmi, s bicykly, s kočárky, bylo nádherně, dokonce některé skupiny turistů mluvily německy...
Změnili jsme trochu plán a vydali jsme se po poledni na Kozákov, a tady jsme strávili hezké chvíle na sluníčku pozorováním paraglajdistů, mraků a hemžení lidí...včera šel a jel ven snad skoro každý!
Když už jsme byli tady na severu, zajeli jsme si do Besedic a s kolegyní Janou jsme si vyšláply do skal..nemělo to chybu, zavzpomínala jsem si na chvíle, kdy jsem tam byla před 6 týdny s vnučkami a znova jsem mezi skalami nasekala spoustu fotek....manžela jsem zaparkovala u hospůdky, kde se věnoval nealku a výhledům na Kozákov, Trosky a část Českého Ráje.
Barvičky už dávaly najevo, že podzim není daleko, i když sluníčko ještě hřálo a bylo letně.
Spravila jsem si chuť a znova jsem se ubezpečila, že u nás máme móóóc krásná místa.