pondělí 17. července 2017

Pro muže

Paní Martina mě na svém blogu naladila,
svým popisem návštěvy Muzea Tatry v Kopřivnici k úvaze,
milé KOČKY,
že také pány o dovolené je dobré zaměstnat a pro ně,
podle mého soudu,
je dobré vědět o muzeích aut a motorek, případně jiných .... technicky zaměřených...záležitostech?
Je dobré zařadit do prázdninového programu něco takového,
což obvykle povzbudí chlapskou část....
nemusí se člověk jen cachtat v rybníku, řece nebo na koupališti,
chodit po památkách a nebo lézt na vršky ozdobené zříceninou střadověkého hradu...
Vím o několika muzeích, kam se dá jít kdykoli, třeba, když prší....
a spolehlivě tam manžela nebo kamaráda zabavíte:
kromě již vzpomínaného Muzea Tatry v Kopřivnici je Muzeum veteránů též v Olomouci,
zajímavé Muzeum Škodovek v Mladé Boleslavi,
Muzeum Tatra je též v Bítově u Vranovské přehrady,
poblíž Vranova n. Dyjí má jeden človíček velmi hezké Muzeum motocyklů v obci Lesná u Znojma,
a tak bych mohla pokračovat,
však jsem je musela taky projít, když už jsem tam postupně manžela vlekla.
Obvykle jsem mu to dala jako dáreček - překvápko...
Nadšence do vláčků zas vezměte do Muzea železnice v Lužné u Rakovníka a nebo kousíček od něj je Muzeum s americkými bouráky?
viz tady:
Nejen vláčky můžete prohlížet také při některé z akcí v Zubrnicích, to asi znáte?
a co si matně vzpomínám, bylo muzeum s auty i v Lánech...
nebo zkuste Letecké muzeum ve Kbelích...
Muzea rostou jako houby po dešti...
Manželé a synové budou spokojeni a pak vydrží i nějaké ty holčičí aktivity, ne?



















sobota 15. července 2017

Diplom

Dnes jsem si udělala radost,
milé KOČKY,
ne, nebyla jsem na nákupech,
nekoupila jsem si nový parfém, ani drahou kabelku, ani krásné lodičky na štíhlém podpatku,
nebyl to ani hedvábný šátek nebo klobouk se širokým okrajem....
vymalovala jsem si
( konečně!)
výklenky nových oken a balkonových dveří bílou barvou a to dvakrát po sobě -
a chodím tu okolo nich a kochám se,
v kochání jsem borec!
Dokážu se výsledkem kochat dlouho a intenzivně,
dokonce to oslavím dvojkou bílého...Tokaj to jistí.
Posadila jsem se k počítači,
jako odměnu za odvedenou práci,
abych si udělala pauzu -
a co nevidím,
na jednom blogu se píše o Muzeu Tatry v Kopřivnici...
tak jsem vám tady nafotila část diplomu mého muže, člena TVCC...
ty tatrovky jsou ale fešandy, že?

čtvrtek 13. července 2017

Čeština

Docela často jezdím vlakem, méně už busem,
občas tak musím vyslechnout různé hovory, i když na ně zvědavá nejsem...
A zjišťuji, že s češtinou to není zrovna dobré,
tedy, v některých kruzích,
pokud si vůbec lidé povídají a nejsou to ti starší,
padají PERLY a nebo i sprostá slova,
vždy si vzpomenu na slova pana Jana Wericha, když říkal:
že žádný Angličan nebo Američan nemůže říct
,,malinkaté kulaťoučké červeňoučké jablíčko,,
( nebo něco v tom smyslu )
a místo, aby si češtiny vážili, češtinu používali a s ní se pyšnili a svůj rodný jazyk pěstovali,
mluví mnohdy jako spodina...
na veřejnosti, bez uzardění -
( vždy se v duchu ptám, kdo je vychoval )
( jednou jsem slyšela názor, že je to tím, že všichni inteligentní lidé v několika vlnách odtud už odešli...)
- ale tomu se mi nechce věřit.
Možná neumějí zaujmout něčím pěkným, tak alespoň šokují takhle?
Mrzí mě to...
s mladší vnučkou občas mluvíme o češtině a jejích možnostech a hrajeme si se slovíčky...
baví nás najít co nejvíc výrazů pro určitou věc...
Milé KOČKY,
dnes jsem si v Praze všimla ještě jedné podivnosti:
každý z mladých pod 50 let měl v ruce mobil ...všude,
v metru, v tramvaji, na ulici, v kavárně na Karláku,
pak i ve vlaku...
říkám tomu být na drátkách...
jako by stále čekali, že je někam povolají!

středa 12. července 2017

Konečně!

Mečíky, kytky, které ráda kupuju a ráda dostávám,
konečně jsem si je dnes mohla koupit,
a budu se jimi těšit delší dobu...
ty jsou pro mne také symbol léta,
milé KOČKY...





pondělí 10. července 2017

Alej

Alej starých lip z Tábora na Klokoty...
sice už po odkvětu,
do malého, prudkého kopce,
s pár zastaveními Křížové cesty...
obrazem, beze slov:
v sobotu...
milé KOČKY...
úžasné stromy...
copak asi pamatují?