pátek 26. října 2018

Perník

Říká se, že žena má být v kuchyni, pěkně zástěra a vařečka a tak...
no, abyste mě,
milé KOČKY,


nepodezíraly, že kuchyni moc nedám, když vše, co ukuchtím, nevyfotím a nevložím na blog,
udělám výjimku:
dnes jsem nakrájela jablíčka a nalila na to těsto na perník,
upekla a ještě za tepla ( no, fuj! ) ochutnala.
Myslím, že zítra k snídani to přijde akorát vhod.
Jen příště ta jablka oloupu a nebo udělám menší kousky.

Z knížky

Milé KOČKY,
dovolím si vám tady předložit jednu kapitolku z knížky, kterou jsem s chutí a potěšením přečetla:
pan Satinský mi pořád chybí,


ráda mám i pana Lasicu, ( promiňte mi, Magdo! )
a mohlo by se, občas, v televizi zase objevit něco z jejich dřívějších pořadů, ne?
No jo, ale to by nebylo tolik prostoru na americké střílečky a přiblblé seriály, kriminálky, zbytečné hádky politiků,
ale pozor!
dnes večer nastane příjemná změna:
dávají můj oblíbený film Sbohem, pane profesore.
Ani nevím, na jakém kanálu, musím se podívat, už za hodinu zasednu u obrazovky.

středa 24. října 2018

Slepičárna

Tajně jsem loni doufala, že letos prosadím změny v kuchyni a možná i v ložnici,
rozumějte,


milé KOČKY,
změny v nábytku a zařízení!...
jenže,
moje letošní nemoci způsobily jen radikální změnu myšlení a chování,
v bytě to zůstalo, jak bylo.
( myšlenky na změny ale zůstaly! )
A tak jsem dnes vrátila na polici umyté nádoby,
říkám tomu familiárně Slepičárna:
zatímco jsem vařila oběd, stihla jsem při tom uklízet,
ty otevřené police je nutné často umýt a čistit.
Ale vůbec neuvažuji o tom, že bych se jich ( kohoutů a slepic )
zbavila,
že bych tu polici zrušila...
Dokud mi stařecký třes dovolí vše umýt a nerozbít?

































pondělí 22. října 2018

Hra


Včera večer v Kulturáku, u nás, ve městě N.:
šly jsme s Janou na hru Zamilovaný sukničkář,


Adéla Gondíková, Lukáš Vaculík a šest dalších prima herců a večer plný smíchu.
Vlastně jsem nikam jít ani nechtěla, myslela jsem si, že Janě zavolám, ať jde místo mne její dcera
a nakonec jsem byla velmi spokojená.
Kultura musí být,
milé KOČKY!
Jen ty židle v našem kulturáku, to je tedy ostudná věc,
podle mne si lidičky, co chodí na kulturní akce,
zaslouží něco novějšího!
Musím zjistit, kdo má tuhle oblast na starost a zda se s tím dá pohnout.

sobota 20. října 2018

Med

Milé KOČKY,
když jsem trávila s Dášou, kamarádkou z Kravař u Opavy tři dny pohromadě,
byla jsem hostem na setkání tamního Dámského klubu,


kde měla Dáša přednášku o medu a propolisu a mateří kašičce a různých produktech s medem spojených.
Samé zdravé a prospěšné věcičky v kelímcích a tubách, radost pohledět, voňavé a léčivé.
Vládne podzim, bude chladno, mlhy, vítr, kašlíky, rýmičky, zapomeňte na antibiotika, medujte, čajujte, citronujte...
Ne, že bych měla z toho, že vám to tu napíšu, nějaký ,,vedlejší,, příjem, ale
radost budu mít určitě.
Dostala jsem tip na firmu, ryze českou a hle: z Potštejna, kde jsme s vnučkami v srpnu trávily dovolenou!
Předkládám všem zájemkyním adresu, kde se mohou probrat veškerými produkty a případně si objednat pro členy rodiny, známé a přátele, za chvíli budou Vánoce a to se hodí, nemyslíte?
Dokonce jsem si dodatečně vzpomněla, že jsem o této firmě před časem v Toulavé kameře slyšela, byli za nimi na návštěvě.
A nyní vás, všechny blogerky, které jste došly až sem, nechám studovat,
prohlížet, přemýšlet a možná i objednávat.
Já sama jsem svoji objednávku poslala před chvílí a na včeličkové ,,kelímky,, se moc těším.
Vaše Jiřina z N.
fotečka je pouze ilustrační, nafotila jsem sklenici medu, kterou dostal manžel od známého ...