Včera jsem před spaním uvažovala, z čeho vlastně celý život čerpám
názory a myšlenky :
utvářím si je za pochodu -
nejdříve od rodičů, od babiček, od učitelů, z knížek,
později se necháváme ovlivňovat ( nebo taky ne ) od partnera a ještě později od dětí...od vnuček.
Já se dost načetla knížek a to by v tom byl čert, aby mě nějak neovlivnily.
Jsem šťastná, že jsem měla dobré lidi okolo sebe, nejvíc vzpomínám na dvě učitelky, které mě hodně ovlivnily:
jedna mi kupovala za vysvědčení knížky a druhá mi hodně knížek půjčovala ze své knihovny,
taky jsme s rodiči chodili do Městské knihovny a četlo se u nás docela dost.
Naši kupovali Květy, tam tenkrát taky stálo za to nakouknout.
Dnes jsem trochu uklízela knihovnu ( naši ) a překvapilo mě, co mám knížek s židovskou tématikou.
Napadlo mě, že vám je,
milé KOČKY,
trochu nafotím a
sypu si popel na hlavu, protože jsem tomu moc nedala.
Od židovských spisovatelů a nebo s židovskými náměty jsem ale četla knížek nejméně třikrát tolik, nemohu vše kupovat.
Kam bych to dala.
Před časem jsem knížky zredukovala a nechala jsem si jen to, co je pro mne buď důležité nebo se toho nedokážu zbavit.
Třeba Ivanku Devátou a podobné kousky. U kterých je možné, že si je přečtu znova.
A tady jsou ty moje poklady, jedno patro naší knihovny.
( manžel má jiný vkus na knížky, to je taky kapitola, ale čte rád ).
A jedna pozn.:
Doktor Tauber, autor jedné té knihy, byl můj obvodní lékař, jeho mladší dcera se mnou chodila roky do jedné třídy a měl se svojí manželkou a dvěma dcerami velmi zajímavý a složitý osud.
V r. 1967 se odstěhovali do Izraele a jejich další životní příhody téměř neznám.
pozn. č.2:
Výpravnou knihu o Izraeli jsem před lety dostala od přítele, jsem z té knihy stále nadšená
( pro vyvážení mám i výpravnou úžasnou knížku o Islámu! ),
ty když prohlížím a čtu, musím si je podložit polštářem, jsou totiž hodně těžké.
pozn. č.3:
víte, kolik držitelů Nobelovy ceny má žid.původ? ....hodně!
Chlubení:
před lety jsem navštívila spoustu židovských hřbitovů, synagog a bývalých ghet, co jich po ČR máme a pořád mě to drží a snažím se o celé té věci dovědět se co nejvíc.
( není to ale jediné, co mě ,,bere,, a zajímá..., že jo, Santini? )
Na synagogu nebo žid. hřbitov narazím třeba i ,,venku,, - neplánovaně - v Avignonu a jinde ve Francii, na mnohých místech v Německu, třeba ve Wormsu, na Slovensku ( Trenčín ), v Maďarsku, a jinde.
( a nyní? - utřu prach, narovnám knížky, školení skončilo, hihi ).
