Koukám na balkon

Když se tak občas poflakuji po bytě a nemohu nic moc dělat, koukám na pořád ještě hezky kvetoucí muškáty na balkoně.

Sice už se duševně chystám na přesun truhlíků na chodbu, resp. na schodiště,

---

ale manžel mě neustále ubezpečuje, že JEŠTĚ mrznout nebude.

Tak uvidíme.

Milé KOČKY,

takhle to přes záclonu u nás vypadá:

Dozvuky

Na výletě jsem si koupila tentokrát jen dvě pohlednice.

( obvykle si dopřeji nějaké ty letecké pohledy, které já nenafotím )

Jednu schválně zimní a druhou, protože je na ní vidět městečko s hradbami.

---

Prostě některé skutečnosti si nastuduji z fotek a prospektů až doma.

Panečku, jak mi včera ve zdrav.zařízení byly myšlenky na sobotu dobré!

A to jsem se mladší vnučce pochlubila obrázkem z Landshutské svatby, mají na tom krásné koně a ty ona má ráda.

Dole přikládám nepříliš povedené foto obou pohlednic a prospektu. Ten jsem nafotila na jednotlivé části, tedy 4 fotky.

Už teď se duševně chystáme na další výlet, možná pojedeme s Janou i na konci listopadu na dva dny do Wroclavi a Budyšína + Zhořelce?

a určitě 14.12. - kousek za Chemnitz, to máme zaplacené s předstihem, tak je pořád na co se těšit.

Nejtěžší z toho je ráno se včas vzbudit a pak už to jde dobře.

Rovněž se chystám co nejdříve vyrazit s foťákem na okraj našeho města, kde se červenají listy javorů a jiných stromů, chodím tam každý podzim lovit barvy.

Aby se mi nestalo, že tam dojdu a bude listí na zemi. I když, takový barevný koberec taky dobrý.

( na houbách jsme 2 roky nebyli, tak v tom mám hodně co dohánět ).

Tak se,

milé KOČKY,

zkuste potěšit i takhle, zprostředkovaně:

Na přidání

Hodně jsem uvažovala, zda se ještě rozepisovat k sobotnímu výletu do Německa, ale jo. Co mi to udělá, že?

Takže tady máte,

milé KOČKY,

přídavek.

---

Původně jsem nebyla vyznavačkou jednodenních nebo dvoudenních zájezdů, ale občas si ho střihneme, s některou z přítelkyň, i když bych raději dala přednost těm ,,vydatným,, - na nejméně 9 dní.

S těmi je teď dočasně konec.

Protože jsem začala do západní Evropy jezdit až ve svém vyšším věku, snažím se hodně stihnout a pak tedy vybírám místa, která mě zajímají, to je jasné. A mnohá místa v mládí vysněná už mě naopak přestala lákat, především z bezpečnostních důvodů a kvůli mému současnému stavu.

V Landshutu jsme před časem byly s Janou a mou švagrovou, jak již bylo řečeno, na dvoudenním adventu, kdy jsme navštívili první den města Augsburg a Ulm a druhý den Mnichov a právě Landshut - kam jsme přijeli až pozdě odpoledne, takže ty - jak s oblibou říkám - velké Slavonice měly potmě nebo lépe řečeno za večerního osvětlení zajímavou atmosféru a zatoužila jsem je vidět ve dne, případně v létě.

Nu a nyní na to došlo.Tehdy se na zdejší hrad ani nešlo.

Taky jsme tehdy nějaký čas strávily s Janou na náměstíčku se stánky na tradičním adventním trhu a nyní jsme měly čas na procházku kolem řeky a věnovaly jsme se i prohlídce jednotlivých domů.

Já osobně ráda prohlížím různé staré středověké desky a náhrobky na zdech kostelů. Taky ty pěkné vývěsní štíty, o tom jsem již vícekrát psala.Ty mi u nás dost chybí.A funkční fontány a různé vodní prvky.

Dost povídání, přidám nějaký ten obrázek:

Říjen 3:1

Nejspíš si,

milé KOČKY,

řeknete, co je to za titulek? To jako tip na výsledek nějakého zápasu?

Ale ne, je to poměr! - a to tři chemky na jeden zájezd do ciziny!

---

Fakt to tak vyšlo, v říjnu tam musím třikrát!!! a na zájezdík ( jednodenní ) jsme jely včera.

Síla dojmů z výletu by mohla převálcovat nepříjemnost léčby?

Jely: čtyři Grácie, já a tři kámošky, stejně postižené holky v letech.Postižené cestováním!

Objednaly a zaplatily jsme počátkem roku a těšily se. Jak víte, mnohé z vás z mého blogu, zájezdů jsem měla zaplacených na letošek více, z toho dva do Itálie, jeden byl do Toskánska, druhý jindy do oblasti Neapole a díky tomu Vetřelci z toho pro mne nic nebylo, jel místo mne někdo jiný. Absolvovala jsem jen ty kratší. Tenhle včerejší jsem si ujít nedala, zkusila jsem to odjet a vyšlo to. Všechno!

Počasí bylo přívětivě podzimní, slunečné, teplo, modré nebe, program nenáročný, jen ta dálka, ale člověk musí něco obětovat, když chce něco vidět a poznat. My s Janou jsme tam už jednou v zimě na adventním zájezdu byly a protože pobyt půl dne převážně potmě mě nanejvýš navnadil, využila jsem nabídky CK Geops na zájezd pořádaný CK Kiwi a přemluvila další tři holčiny v důchodovém věku ( promiň, Jano ! ) a navštívily jsme Landshut, město mezi Regensburkem a Mnichovem.

Z Prahy asi 325 km a my ještě musíme po ránu do té Prahy! - večer z Prahy zase domů.

Aby cesta nebyla taková nuda, první krátké zastavení bylo v obci Perschen - rotunda a zajímavý kostel s čapím hnízdem na jedné z věží. Čápi již odletěli, my po chvíli fotografování odjeli do blízkého městečka Nabburgu, kde jsme si udělali procházku až na nejvyšší bod s kostelem a skvělou vyhlídkou přes zbytky hradeb do údolí řeky Naaby.

Pak se pokračovalo do cíle naší výpravy: do Landshutu.

Stihly jsme projít město, leccos pofotit, posedět v cukrárně s kapučínem, sledovat spousty lidí posedajících a živě se bavících v mnoha kavárnách, cukrárnách a hostincích, na předzahrádkách, na břehu řeky Isaru a také na náměstích, abychom se později odpoledne sešly s průvodcem a dalšími zájemci o prohlídku v místním, na vysokém kopci postaveném hradu:Trausnitz.

Tedy, mezi námi, denně bych se tam šphat nechtěla, ale zvládly jsme to a ještě prohlídku hradozámku po třech patrech! Viděly jsme nějaké obrazy, nábytek, kachlová kamna, moc toho zařízení tam nebylo, ale malby na zdech a výhledy z hradu byly dechberoucí!

Také vyřezávané detaily v kapli byly úžasné.

Dozvěděli jsme se kromě jiného o slavné landshutské svatbě polské princezny a německého ženicha...o slavnostech, které tuto událost stále, vždy po 4 letech oslavují.

A na závěr jsme poseděly v místní, hradní restauraci u poctivého bavorského tmavého piva, pak úprkem k busu a hurá zase domů. Ty jejich těžké tupláky!

Potěšily jsme se a usnesly, že taková babská výprava má něco do sebe.

( Marcelka nám vylepšila výlet doneseným štrůdlem )

Ač mám hodně ráda Česko, s oblibou jezdím i kousek za hranice...

( taky musím pro pořádek dodat, že v Landshutu probíhala na náměstí zrovna demonstrace proti islámu, všude spousta policistů, ale proběhlo to v klidu )

Pro ty z vás, kdo nemáte tu možnost, tady několik obrázků:

( foceno v hradu bez blesku a za pochodu - sorry, jako )

pozn.: doma mě čekal manžel a nahrávky Star Dance a koncert A.Rieu, jsem nadšena. Toulavku a Objektiv jsem si dnes dopoledne naordinovala na vzpamatování se. A v út budu při léčbě vzpomínat na tu energii od kamarádek a dojmy z cestování!

Přivezla jsem si mnoho zážitků a necelých 400 fotek!

Bulvár

Občas jdu do ,,internetu,, a dost mě vytáčí, že na mne vyskakují zprávy, které se mi nelíbí.

Ač je ,,neotvírám,, - už z titulků je vidět, o co kráčí! A nedej bože, že bych to otevřela a četla.

Nejen, že jsou tam hrubky jako ,,prase,, - ale ta témata a obsah!

---

( nikdy jsem nekoupila tištěný bulvár a pokud jsem někdy něco z toho četla, tak, možná, u někoho doma, kdo to kupuje, brrr.

Já bych za to peníze nedala! - ale ať si každý dělá, co chce, ne?)

Proč to píšu?

Milé KOČKY,

jak známo, pan Karel Gott zemřel, všichni - i já, která jsem ho nezbožňovala, ale ani nezatracovala, prostě jsem ho jen ráda poslouchala, jsem z toho smutná.

Ovšem bulváristi už najeli na svoji hnusnou notu:

Kdo a kolik po něm zdědí a podobné žvásty!

Jak jsem to uviděla v titulcích, hned se mi zpěnila krev.

Ten chlap celý život zpíval, asi se tím dobře živil a svoje peníze i majetek si mohl dát komu chtěl.

Měl ženu, děti, tak je prostě zabezpečil a nikomu do toho nic není.

Ty odporné lidi, kteří se živí jako hyeny tím, že někoho vláčí stokou, bych poslala pracovat někam, kde by to mělo nějaký smysl. Co po nich zůstane? jen PACHUŤ!

Přála bych si, aby ty jejich výplody nikdo nekupoval a oni ,,umřeli hlady,, - jak se s nadsázkou říká.

Přes veškerou hustou atmosféru: přeji vám všem krásný, slunečný den.