středa 26. února 2020

Seriál - díl čtvrtý

V tomto dílu vás,
milé KOČKY,
vezmu na Hvar. Do slunečného Chorvatska.


Říkají mu voňavý ostrov, kvůli levanduli.
Já osobně jsem se tam a pak ještě jindy na jihu Francie nejvíc máchala v moři.
Pořád a stále dokola jsem plavala v teplé vodě.
Taky jsme trochu výletovali, ale převážně jsme byli v Jelse a při zmrzlině nebo třeba se studeným pivkem to nemělo chybu.
Borovice voněly a snažily se, aby se nám na tomto ostrově opravdu líbilo.
Jeden večer nás odvezli na výlet do městečka Hvaru, taky dobře strávený čas.
Tehdy jsem ten odpočinek dost potřebovala, ještě jsem byla pracující a sluníčko, teplo a slaná voda mi udělaly dobře.
Skoro bez násilí jsem vzala manžela sebou. Líbilo se mu tam.
Tehdy jsem měla o 22kg víc, jiný fotoaparát a méně let.
Nu, což.
Tak se na to spolu a teď podíváme:
( máte-li zájem, přijďte zítra zas, bude další díl )




















































úterý 25. února 2020

Seriál - díl třetí

Tentokrát se podíváme do Itálie.
Když už jsem se rozhodla ,,dělat,, seriál,
neměla jsem v úmyslu dávat na blog fotky a pár doprovodných slov přesně a chronologicky tak,
jak šly zájezdy za sebou.


Právě naopak:
nahodile a divoce, podle mé nálady.
Na tomto zájezdu, do Apulie, jsem zažila mnohé, co jinde ne.
Poznala jsem tam zajímavé spolucestující.
Taky jsem se třeba nevykoupala v moři, ač jsme byli ubytovaní kousíček od té slané vody.
Bylo chladno, vítr, voda plná písku, mělká a rozlehlá pláž. Bylo září a v Apeninách napadl sníh!
Ale výletování tam bylo skvělé,
milé KOČKY,
město Alberobello, kvůli kterému jsem tam hlavně jela, mě nadchlo a vůbec nelituji té dálky,
kterou jsme museli absolvovat.
Už jenom ta cesta zpátky po východním pobřeží do Rakouska a domů byla výživná!
Nelituji ani minuty.






































































pondělí 24. února 2020

Seriál - díl druhý.

Zabrousila jsem do fotek ze zájezdu do Francie -
tentokrát to bude do Burgundska+Champagne 07/2007.


Já, když někam poprvé jedu, jsem tak zvědavá, že nemůžu ani spát v busu cestou tam.
Takže sleduji, pokud je to možné, jaká města míjíme a pak podle toho druhý den vypadám!
Odpočinu si po zájezdu dlouhým vyspáváním.
( těm, co nade mnou a mým cestováním ohrnou nos přiznávám, ano, správně, dosud jsem neletěla letadlem a nebyla na Maledivách, Sejšelách a v Karibiku, i když třeba moje dcera ano, no a?)
Nicméně na zamotném zájezdu se snažím vidět co nejvíc a taky co nejvíc dostat do ,,bedny,,.
Nahlédnu do katedrály, nafotím pár detailů, nahlížím do dvorků, obdivuji kvítka na mostech, cvaknu pár fotek v tržnici,
zvěčním si sochy a zajímavosti zdejšího městečka, koupím si nějaký ten sýr a víno, dám si kafe.
Koukám se po lidech, jak si ten život užívají. Občas vyfotím i nějaké ty lidičky.
Jak se mi to pak hodí, za dlouhých zimních večerů,
mohu se kdykoli podívat třeba do Remeše!
( to jsem ještě nevěděla, že se tam podívám jindy zas )
Milé KOČKY,
kdybych tehdy věděla, že budu jednou psát blog, nafotila bych i tu skvělou večeři na rozloučenou.
( to byl fór!)


















































neděle 23. února 2020

Zkusím seriál

Abych si udělala radost, šla jsem do starých fotek,
a zkusím tady, na blogu, udělat nahodilý ,,seriál,,.

Prohlédnu některé fotky z různých cest za hranice všedních dnů,
najdu - li něco zajímavého, zveřejním to tady.
Snad vás to,
milé KOČKY,
nevyděsí.
A taky mám v úmyslu dojít ke zdejší poště, kde na roští pučí pupeny a co nevidět tam rozkvetou kvítka,
která jiné roky kvetou až někdy koncem dubna či v květnu.
Jsem z toho rozhozená,
příroda je očividně taky.
Tak a jdeme na první díl:
takhle jsem si užívala v Chorvatsku na Brači:
no, jo, je to již pár let, tuším konec května 2005.
Znalcci poznají výlet do Omiše.
Vzpomínky nevadnou.

















sobota 22. února 2020

Drby

Tak se podívej, koza jedna,
musí se odlišovat!


Byla na přelivu,
aby na našem dvorku byla jiná,
musí vyčnívat!
Milé KOČKY,
pohled přes plot v jedné vesnici na Brači.