Právě

Právě mi kvete,

milé KOČKY,

kosatec...na mé zahrádce nezahrádce.

Je to pozemek města, kde si každý, kdo jde okolo, utrhne, co chce,

ač nesázel, nezaléval a neplel, nevytrhal plevel...a to mi není milé.

Ale úplně nechat tu část před vchodem bez zeleně se mi taky nechce,

tak holt se musím smířit s tím,

že jeden den mi vykvetou například žluté tulipány a druhý den už tam nejsou.

V kroji

To jsme byly ,,pěkný holky,, - co?,

milé KOČKY?

Našla jsem staré fotky, kde jsme se sestrou v kroji.

To takhle náš táta, kdysi, na 1.máje, šel s námi tak pozdě do průvodu,

že ,,už to nemělo cenu,, a tak místo mávátek a veselí v průvodu nám udělal jiný program,

vydal se s námi k fotografovi.

Zvláštní je, že ten měl tehdy otevřeno?!?!

No, alespoň máme na co nyní koukat.

Co jsem nestihla

Tak jsem dnes v noci,

mé milé KOČKY,

bůhví proč,

nemohla od půl třetí spát a přemýšlela jsem, co jsem ve svém věku ještě nestihla.

A že toho je!

Nejela jsem na raftu, na divoké vodě,

neskála jsem padákem,

neodvážila se k bungee jumpingu,

neudělala jsem si řidičák ( při mém ustavičném kochání se krajinou bych jen zvyšovala nehodovost v kraji ),

nenaučila jsem se pořádně žádnou cizí řeč,

neletěla jsem dosud letadlem, ani v balonu...

nezkusila jsem horolezení, ( zato provozuji s oblibou časté horochození ),

nepotápěla jsem se v moři více jak 5 m,

nepřestala jsem se bát hadů a pavouků,

nedala jsem se potetovat....( a určitě nikdy nedám! )

... co jsem vlastně všechna ta léta dělala?

musím si po pravdě odpovědět, že i tak jsem toho stihla zatím dost a stačí mi to...

U Moneta

S kamarádkou na zájezdu, to je panečku, krásně strávený čas.

Milé KOČKY,

tady jsme byly s Dáškou v zahradě u pana Moneta....přijde mi to jako nejfotografovanější a nejvíce malovaná zahrada, co znám.

Jedenáct

Dnes má moje starší vnučka krásných jedenáct let.

Narozením tohoto děvčátka se mi změnil život.

Dá se říct,

milé KOČKY,

že už jedenáct let mám nepřetržitě radost.

Přeji jí i sobě pevné zdraví a hodně štěstí do dalších let...