Ve středu jsem se vrátila z hlídání vnuček po osmé večer...,
hlavu plnou plánů na čtvrtek,
ovšem doma na mne čekalo překvapení, v první chvíli dost nepříjemné, a to, že manžel domluvil na čtvrtek výletování se svým bratrem a jeho ženou a já na to nebyla duševně připravena...
jsem ovšem,
milé KOČKY,
flexibilní,
a tak jsem tedy jela, ( uklízení a praní přesunuty na pátek, vstávání v půl šesté jsem přijala jako nutné zlo )
a vyjeli jsme - první prohlídka byla v Čáslavi...pěkně se zastavit u kostela, obejít ho a pofotit, projít kolem hradeb, trocha zdržení u kávy, to nemůže škodit...a jedeme dále,
do Světlé nad Sázavou, odtud do Dolní Březinky, k rodnému domu jednoho ze zůčastněných, nakoukneme k lomu, co se za ty roky, kdy jsme tu nebyli, změnilo,
a frčíme do Humpolce.
Pochlubím se švagrovi a jeho Marcelce cizím peřím: hradem Orlíkem...a překvápko i pro mne, od poslední návštěvy tu přibylo: krásné točité schodiště na věž: úžasná vyhlídka. ....
Lesem skoro pohádkovým sejdeme zase do města, zajdeme k ,,Adélce,, na občerstvení, pokračujeme do Želivi a tady chlouba od Santiniho: kostel otevřen, kocháme se se švagrovou tou barokní nádherou, neudělala jsem tam ani jednu fotku, co to se mnou je?
Namíříme si to směr Ledeč nad Sázavou a tady se nám podařilo vystoupat ke hradu deset minut po zavření hradu, tak bohužel, až jindy. Zdá se, že hrad dostává nový kabát a zkrášluje se, no, však bylo na čase. Při naší poslední návštěvě vypadal, chudák, dost zbědovaně.
Odtud už jedeme na Kutnou Horu a domů. Počasí jsme vychytali senzační a dnes je mi srdečně jedno, že prší...to je také potřeba, občas.
Alespoň se mi lépe pracuje v bytě...
