Na nebi

Jak jsem již párkrát psala, občas se díváme s mladší vnučkou na oblohu,

vymýšlíme, jako co vypadá mrak,

a pokud vidím něco zajímavého, občas to i vyfotím:

jako tady,

milé KOČKY,

no,

není to neobvyklé?

Rozhovor

Počkej chvilku, až turisté odejdou,

pak ti to dovyprávím.

Milé KOČKY,

není Kozel jako kozel.

Ruku v ruce

K městu Chebu ještě něco málo:

milé KOČKY,

O Valdštejnovi a jeho zavraždění v Chebu nebudu referovat,

jednak jsem to neviděla a druhak to už každý ví...

většina z vás jistě zná,

že městem protéká řeka Ohře,

že je zde také ojedinělý hrad,

( na ten jsme ovšem tentokrát dojít nestihli ),

město má bohatou historii...

spousta lákadel je také v nedalekém okolí,

o tom ale jindy.

( v jedné výloze se mi líbil obraz )

- tak tento příspěvek pro blog jsem si předpřipravila a v neděli dopoledne jsem, jako vždy, shlédla Toulavou kameru v ČT 1,

a jako již tolikrát, ruku v ruce se mnou i pořad Toulavka, můj oblíbený - šel ,,do Chebu,,...takže!!! -

milá Jano,

jelikož jsem tě na hrad v Chebu tentokrát nevzala, v Toulavce v opáčku ho uvidíš a podíváš se i na rozhlednu a na cyklostezku kolem Ohře.

dost mě to rozveselilo...

Květena

Pár snímečků pro vás,

milé KOČKY,

ze včerejšího výletu do Ašského výběžku, resp. do Frantovek:

kvetlo kde co,

kaštany, akáty, rododendrony, azalky, kosatce, růže a jasmíny,

plevel u cest v příkopech, vlčí máky u trati,

moc hezké to bylo.

Potkali jsme p. Dr. Uzla, na živo vypadá stejně, jako v TV.

Pěkné - ještě květnové - dny přeji všem.

Čerstvé dojmy

Vrátili jsme se dnes až pozdě, ale ještě sluníčko svítilo...

Včera večer jsme zvažovali tři varianty výletu,

ale - nakonec jsme se rychle domluvili, dnes ráno po šesté hodině odjezd...směr západ.

My s mužem, kolegyně Jana, auto...

První zastavení Andělská Hora...nahoře se pracovalo, výhled skvostný...

Pokračovali jsme na Chlum Sv.Maří...bývalá paní průvodkyně již tam není, škoda,

dostalo se nám volného pohybu po areálu, i tak to bylo fajn.

Milé KOČKY,

pak jsme vzali Janu na Soos,

ale lidičky, na mne to dělá dojem, že se ,,tam,, pomalu už nic neděje, sucho a chabé přírodní pochody - kdeže jsou ty velké fumaroly a ,,vařící,, se bahno ...které si pamatuji z mé první návštěvy kdysi, před lety.

Oběd jsme si dali v půvabné vesnici s rázovitými statky a názvem Nový Drahov...

Vyžádala jsem si přejezd do Skalné, na samé hranici s Německem...

tady velmi starý hrad Vildštejn - který se po letech, kdy jsme tam byli naposledy, hodně změnil k lepšímu...

a následně jsme navštívili hrad Seeberg...jen pár km vzdálený...také vyfešákovaný a pohledný, radost fotit...

Všude bylo plno lidí, českých a německých turistů, bicyklistů, výletníků.

Přesunuli jsme se tedy ještě do Františkových Lázní, zavzpomínat na ,,kdysi,, u Glauberova pramene i jinde...

Poběhali jsme parky, ulice a poseděli v kavárně, sledovali ,,cvrkot,,...

nakoupili oplatky, vypili kapučíno a vydali se na poslední atrakci:

cesta do nedalekého Chebu, aby se završil tento výlet něčím úžasným. A povedlo se...

( jen ta tááákhle dlouhá fronta na zmrzlinu u Špalíčku nás otrávila )

pak už nás čekala jen cesta zpátky k domovu...

bylo slunečno, teplo, pohodově, jarní zeleň všude okolo...

Díky za pěkně strávený čas...