Tři mouchy

Tři mouchy jednou ranou, chce se mi říct,

když se podívám na včerejší den zpětně,

milé KOČKY,

byla jsem pozvána spolu s oběma našimi společnými vnučkami druhou babičkou na plavbu po Vltavě s obědem -

dvě hodinky jsme se plavily a koukaly a povídaly a popíjely a užívaly si přítomnosti navzájem...

Také jsme se podívaly do Anežského kláštera...neboť se plulo od nábřeží před ním...

Později odpoledne jsem využila své přítomnosti v Praze a vyřídila jsem si novou průkazku na MHD a nakonec jsem ,,potkala,, skořepinový malinký kufírek, po kterém jsem dlouho toužila a už je můj,

nasadím na velký kufr a frčím...už se těším, až zas někam pojedu...

zkrátka se mi den povedl.

Co na tom, že nad Prahou se shlukovaly černé mraky?,

nepršelo a bylo dost teplo...

( vysvětlily jsme si, jak to funguje na komoře, překvapeně jsme sledovaly množství labutí, na Smíchově obdivovaly spoustu krásně opravených činžovních domů a také Tančící dům od vody byl zase vidět jinak...a na Karlově mostě bylo lidí jako máku )

Zázraky

Zázraky se údajně dějí,

milé KOČKY,

nevím jak vy, ale já mám s některými své zkušenosti,

aby ne, za tak dlouhý život,

řekněme...že jeden jsem zažila před časem a nyní se s vámi o tu záležitost podělím:

Jako holka jsem ráda četla knížky od Artura Ransoma,

tady je z Wikipedie seznam,

všechny, jak je napsal:

řazené chronologicky, jak na sebe dějově navazují:

• Knihy o Vlaštovkách a Amazonkách,
  • Boj o ostrov (1930, ),
  • Trosečníci z Vlaštovky (1931, ),
  • Petr Kachna (Prázdniny na moři) (1932, ),
  • Zamrzlá loď kapitána Flinta (1933,),
  • Klub Lysek (Potopená loď) (1934, ),
  • Holubí pošta (1936, ),
  • Nechtěli jsme na moře (1937, ),
  • Záhadné vody (Tábor u tajuplného moře) (1940, ),
  • Velká šestka (1940, ),
  • Slečna Lee (1941, ),
  • Piktové a mučedníci (1943, ),
  • Velká severní? (1947, ).
• Posmrtně vydané knihy:
  • Autobiografie (1976, ),
  • Lysky na severu (nedokončeno a vydáno až 1988, ),
  • poslední třináctá kniha o Vlaštovkách a Amazonkách.
  
  
  Netvrdím, že jsem je v mládí četla všechny, bohužel jsem je nesehnala, ale z těch, které jsem měla k dispozici, jsem byla unešená a ptáte se, kde je ten zázrak? To máte tak, když jsme se v roce 1998 vraceli ze Skotska, stavili jsme se na jeden den v Lake Distrikt a tam, na místě tak úžasném, v dějišti těchto knížek, jsem se ocitla, neplánovaně, já, a považuji to za velký zázrak, že se mi to stalo. I rozhodla jsem se, že svým vnučkám postupně nakoupím vše, co se dá sehnat a případně je přemluvím, aby tam také s rodiči jednou jeli....

Zatím máme od tohoto spisovatele knížek jen několik...a pevně doufám, že mé vnučky tyhle knížky také osloví...

https://mapy.cz/zakladni?x=-3.1467399&y=54.6030856&z=13&source=osm&id=112710044

Momentka

To si takhle vyšlapuju pomalým krokem Třeští,

malým městečkem,

kde jsem se po letech na pár chvil ocitla při výletu,

a slyším klapot kopyt na dláždění,

a co myslíte,

milé KOČKY?,

stihla jsem vytasit fotoaparát?

jen tak tak...ale vyšlo to:

Čápi

Komu by se nelíbili čápi, že?,

milé KOČKY,

čápi přinášejí do našich končin jaro,

některým lidem syny,

oživují louky a pole,

( děsí žáby, hady )

a

jak vidno ze snímků z obce Pohledu -

na zdejším komíně:

umožňují turistům zajímavé snímky.

Tedy,

nevím jak vám,

ale mně jsou velmi sympatičtí a obdivuji je,

jak starostlivě pečují o svá dítka!

Vysočinou

Říkala jsem si už delší dobu, že si naordinuju pár dní nebo týdnů dietu,

tedy, dietu v cestování,

že budu,

milé KOČKY,

sedět doma, uklízet a zvelebovat byt, číst, spát a tak,

že se nanejvýš občas podívám do map...

jenže, to je ten problém!

koukám do mapy a už mě to bere....

zkrátím to:

dopřáli jsme si spolu s manželem a kamarádkami Janou a Marcelkou takové menší toulání Vysočinou...

obec Pohled se starým kostelem,

městečko Přibyslav,

Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou (UNESCO)

Jihlava - ZOO, hradby a památky po městě -

( v restauraci Na hradbách vysoké ceny a jídlo nic moc! ),

městečko Brtnici a nedaleký hrad Rokštejn u Panské Lhoty jsme nakonec, bohužel, vypustili pro objížďky - zůstává v plánu na jindy ( tam jsem již hodně dlouho nebyla! ),

následovalo malé zastavení ve Stonařově - rotunda!,

městečko Třešť, ale už nezbyl čas na plánovaný hrad Roštejn jihozápadně od Třešti...

kopec Křemešník s pěknou rozhlednou a dalekými výhledy,

Červená Řečice - hradozámek,

( tady jim moc přeji, aby se návštěvníci hrnuli a i díky tomu majitelé měli finance na zvelebení a opravy, už teď musím uznat, že hodně udělali )

a tradičně nedaleký klášter Želiv...

Dovolte mi, abych vám ukázala pár obrázků z naší cesty Vysočinou...