Pidikopec

Tady! - ještě pár obrázků z lesa,

milé KOČKY,

ať máte tu reportáž z naší sobotní výpravy celou:

líbí se mi mechové kopečky,

brusinky, které se už začínají červenat,

malinké borovičky,

resumé:

i když houby nerostou, v lese je co dělat...tam se nenudím...

Hmyzí svět

Tohle jsme včera mohli pozorovat v lese a na cestičkách v něm:

představovala jsem si,

milé KOČKY,

jak budu sbírat kvanta hub

a nakonec jsem fotila jednoho žluťáska a bodlák...

ještě, že ten aparát mám:

V lese

Co se děje v lese?

Hned vám podám zprávu,

milé KOČKY:

Dnes jsme si naordinovali klídek v borůvčí, mezi borovicemi,

v lese pod Bezdězem, poblíž Třeskoprsk.

Znalci a rodiče mladších dětí vědí, že se jedná o Doksy.

Houby nerostly,

borůvky ještě sem tam byly, ale už místy vysbírané a tak jsme to pojali jako procházku a relax.

Nicméně jsem pusu a ruce měla pěkně modrofialové!

Ale!,

jdu na to dění v lese,

abyste se něco dověděly,

tak tady to máte:

Tři mouchy

Tři mouchy jednou ranou, chce se mi říct,

když se podívám na včerejší den zpětně,

milé KOČKY,

byla jsem pozvána spolu s oběma našimi společnými vnučkami druhou babičkou na plavbu po Vltavě s obědem -

dvě hodinky jsme se plavily a koukaly a povídaly a popíjely a užívaly si přítomnosti navzájem...

Také jsme se podívaly do Anežského kláštera...neboť se plulo od nábřeží před ním...

Později odpoledne jsem využila své přítomnosti v Praze a vyřídila jsem si novou průkazku na MHD a nakonec jsem ,,potkala,, skořepinový malinký kufírek, po kterém jsem dlouho toužila a už je můj,

nasadím na velký kufr a frčím...už se těším, až zas někam pojedu...

zkrátka se mi den povedl.

Co na tom, že nad Prahou se shlukovaly černé mraky?,

nepršelo a bylo dost teplo...

( vysvětlily jsme si, jak to funguje na komoře, překvapeně jsme sledovaly množství labutí, na Smíchově obdivovaly spoustu krásně opravených činžovních domů a také Tančící dům od vody byl zase vidět jinak...a na Karlově mostě bylo lidí jako máku )

Zázraky

Zázraky se údajně dějí,

milé KOČKY,

nevím jak vy, ale já mám s některými své zkušenosti,

aby ne, za tak dlouhý život,

řekněme...že jeden jsem zažila před časem a nyní se s vámi o tu záležitost podělím:

Jako holka jsem ráda četla knížky od Artura Ransoma,

tady je z Wikipedie seznam,

všechny, jak je napsal:

řazené chronologicky, jak na sebe dějově navazují:

• Knihy o Vlaštovkách a Amazonkách,
  • Boj o ostrov (1930, ),
  • Trosečníci z Vlaštovky (1931, ),
  • Petr Kachna (Prázdniny na moři) (1932, ),
  • Zamrzlá loď kapitána Flinta (1933,),
  • Klub Lysek (Potopená loď) (1934, ),
  • Holubí pošta (1936, ),
  • Nechtěli jsme na moře (1937, ),
  • Záhadné vody (Tábor u tajuplného moře) (1940, ),
  • Velká šestka (1940, ),
  • Slečna Lee (1941, ),
  • Piktové a mučedníci (1943, ),
  • Velká severní? (1947, ).
• Posmrtně vydané knihy:
  • Autobiografie (1976, ),
  • Lysky na severu (nedokončeno a vydáno až 1988, ),
  • poslední třináctá kniha o Vlaštovkách a Amazonkách.
  
  
  Netvrdím, že jsem je v mládí četla všechny, bohužel jsem je nesehnala, ale z těch, které jsem měla k dispozici, jsem byla unešená a ptáte se, kde je ten zázrak? To máte tak, když jsme se v roce 1998 vraceli ze Skotska, stavili jsme se na jeden den v Lake Distrikt a tam, na místě tak úžasném, v dějišti těchto knížek, jsem se ocitla, neplánovaně, já, a považuji to za velký zázrak, že se mi to stalo. I rozhodla jsem se, že svým vnučkám postupně nakoupím vše, co se dá sehnat a případně je přemluvím, aby tam také s rodiči jednou jeli....

Zatím máme od tohoto spisovatele knížek jen několik...a pevně doufám, že mé vnučky tyhle knížky také osloví...

https://mapy.cz/zakladni?x=-3.1467399&y=54.6030856&z=13&source=osm&id=112710044