Klid, mír...
Co víc si přát?
milé KOČKY?
pondělí 25. prosince 2017
neděle 24. prosince 2017
Štědrý den
Před pár dny jsem myslela na to, co ještě musím nebo měla bych stihnout,
před pár dny jsem se snažila napéct nějaké to cukroví a nosit domů nakoupené potraviny ze seznamu,
který byl o poznání delší, než v jiné, všední dny,
trochu víc se uklízelo, pralo, umývalo...
těšila jsem se, jak si ozdobím stromek,
těšila jsem se, jak si 25.12. uděláme s mužem tradiční výlet,
a ejhle, všechno je jinak,
( jak říkávala přítelkyně z Příbora, milá Lidka...)
ve středu jsem u vnuček upadla tak nešťastně...na záda -
a narazila jsem si žebra,
garantuji vám,
milé KOČKY,
že od té chvíle jsem ztratila zájem o stromeček, cukroví a slepování lineckého,
v místním špitále jsem se ve čt sice ještě chvíli snažila přesvědčit dva doktory o mém smyslu pro humor,
pravda, byly to chabé pokusy,
ovšem na rentgenu už šlo do tuhého a říkala jsem si, že to taková sranda asi nebude...
a doma ani nemluvím,
bez pomoci manžela si nelehnu, nevstanu, nepřesunu ani o píď!
Včera převzal vládu nad domácností manžel a nevedl si špatně...
Jediné, co teď řeším: aby to tolik nebolelo...
a všem přeji hlavně zdraví!
Krásné Vánoce všem.
neděle 17. prosince 2017
Můj seznam
Název by dnes měl znít spíše VYZNÁNÍ -
jestli je to tím, že venku malinko napadl sníh a vše se vánočně zjemnilo a zklidnilo?
Bez dlouhých cavyků vybalím, co mám na mysli...
k čemu se přiznávám...
Dlouho chodím na některé blogy a na některé se vyloženě těšívám,
některé mne inspirovaly k tomu, že jsem si sama blog před téměř 4 roky založila,
( ačkoli v poslední době mívám svoji malinkou krizi ),
přesto si čas najdu a alespoň 2x týdně nakouknu, co je u ,,děvčat,, nového.
Udělala jsem si žebříček, ale je to těžké,
je to jako s květinami, líbí se mi jich tolik...
blogy obdivované:
spící Růženka
blogy často navštěvované - tříděťové
zrzka
princezna ze mlejna
pohodová mamina
od Berounky
u Ohře
Úžasňákovi - Monika a Tom
kráska
mimo všechny škatulky:
s brouky a humorem
vzor - fotky a cestování:
a nejméně 10 dalších...( s háčkováním, pletením, hezkým bydlením, se zajímavou činorodostí a pod. )
a pár mužských....
nemusím na sebe vyzvonit všechno?
Máte alespoň trochu možnost nahlédnout, v jak znamenité společnosti se po večerech pohybuju.....
milé KOČKY,
a teď jdu zase něco dělat:
sobota 16. prosince 2017
Kamiony
Včera, pátek, 15.prosinec:
člověk by si u nás, v Polabí, řekl, to je ošklivo, mokro, celkově zataženo šedou dekou,
nicméně jsme byli s domluveni s bratrem,
že přijedeme do Benešova nad Ploučnicí na oslavu jeho kulatých narozenin
a sliby se maj plnit i před Vánocemi...
a tak jsme v osm ráno vyjeli, směr Mělník, Štětí a dál na Břehoryje, ...
tady už poprašek na polích,
kousek dál už padal mokrý sníh,
a jen o pár km vedle - chumelenice, bílá tma a problémy:
naše vyježděná trasa ucpaná napříč stočeným kamionem, asi osm aut čekalo, až se silnice do Lovečkovic a Zubrnic uvolní, my jsme se otočili, dojeli do Úštěku, i tady stálo plno kamionů,
a pokračovali jsme směr Česká Lípa, na prvním železničním přejezdu opět dva kamiony proti sobě blokovaly provoz,
posléze se udělala škvírka, kudy se mohla osobní auta protáhnout,
aby o kilometr dál, v esíčkovitém svahu před Kravařema, čekala opět dlouhá fronta aut...
zkusili jsme s mnoha jinými ,,obelstít,, situaci objížďkou na Blíževedly, ale nebylo to nic platné a tak se čekalo
asi 30-40 min. a pak zase uvolnilo pro osobáky místečko na vyhnutí a jeli jsme dál,
už poněkud vystresovaní,
v Kravařích jsme odbočili na Žandov a potkali jsme už jen jeden zapadlý kamion,
ze Žandova sice v břečce, ale jelo to.
Jeli jsme to téměř tři hodiny, vypadalo to očima spolujezdce krásně, vánočně a pohádkově, stromy a keře ověšené čerstvým sněhem, ale pro řidiče děs.
Tak jsme brášku, kterého jsme kdysi dostali pod stromeček, pěkně oslavili..., sešli jsme se se sourozenci téměř všichni a nebylo to marné setkání.
Dostali jsme od švagrové skvělý oběd, kávičku, dortíček, chlebíčky byly i nějaké to pití.
Na zpáteční cestu jsme se vydali raději už kolem 16.hod. - silnice už byly na hlavních tazích očištěné, ale mokré a namrzlé, tudíž jsme museli jet opatrně, ale bylo to oproti dopoledni luxusní.
Milé KOČKY,
fotoaparát jsem sebou neměla, a tak nemohu ani doložit svá tvzení! musíte mi věřit.
jeden snímek od manžela:
( tady to bylo ještě v pohodě )
středa 13. prosince 2017
Štola
Štola, holka jedna,
vypadá naducaná a snad bude i dobrá,
snaha byla,
milé KOČKY,
právě jsem ji vytáhla po delším pobytu v horké troubě,
pomazala, posypala moučkovým cukrem a nyní frčím za vnučkami,
sejdeme se se štolou večer,
až se vrátím... a půjde do alobalu...
prý se má dát odležet,
taky já si pak půjdu lehnout...
ale asi kousek ochutnám,
abych věděla,
co jsem to vlastně spáchala...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)