Studna

Nechtěla bych ve středověku pracovat na této studni:

je to hloubka a v té skále - musela to být děsná práce.

Místo - hrad Pecka.

Milé KOČKY,

líbily se mi ty okolo rostoucí kapradiny:

Odpočinková cesta

Vystartovali jsme na sobotní výlet s manželem a s kolegyní Janou:

připraveny jsem měla různé trasy,

jižně od Benešova resp. od Konopiště,

jenže tam předtím lilo a kdo by chodil v bahně?

K Milešovce nechtěl manžel,

tak jsme to namířili na Jičínsko,

povinná zastávka ( hihi ) v Sobotce,

a jako první přišel na řadu hrad PECKA,

byla jsem tu počtvrté a nelituji.

Právě tam měli prohlídky v historických krojích...

Poté jsme se přesunuli na kopec Tábor,

probíhal zde závod na kolech ,,do vrchu,, .

Zastavili jsme se i v Železnici, malém městečku,

a také jsme strávili nějaký čas ve Valdštejnské Lodžii a přilehlém parku.

Konečně jsem se tam podívala a lituji, že ještě nekvetly lípy ve dva km dlouhé aleji k Jičínu,

říkám tomu špatné načasování.

Milé Kočky,

připadala jsem si tam téměř jako v italské vile.

Možná také díky počasí a kvetoucímu liliovníku tulipánokvětému?

Pak jsme to otočili k domovu a ještě jsme se stavili v parku zámku Liblice,

když už jedeme okolo,

ne?

( jistě mi všichni uvěří, že to byl dobře strávený čas )

Zeleň

To takhle chodíte po parku a sledujete cvrkot a pohyb na listech:

milé KOČKY,

tam to žije!

Kvetou

Po loňské devastaci pozemku před domem při rekonstrukci zůstal na svém místě jen jeden keřík růží,

druhý u popelnic taky dostal zabrat, neboť i tam se předělávalo...

ale růže se rozhodly, že to nevzají a vykvetly,

jako by se nechumelilo.

Sice na každém keříku je část červená, jak bývaly,

jeden, dva pruty zplaněly,

mají kvítka jako plané růže do bíla.

Vypadá to nakonec docela zajímavě.

Už přilákaly zloděje, pár jich dnes bylo nalomených,

( růží, ne zlodějů )

jak si je chtěl někdo odnést do vázy?,

ale nepovedlo se...

milé KOČKY,

několik doprovodných obrázků pro vás:

Děti

Snažím se o vnučkách i dalších dětech na svém blogu psát málokdy,

ne, že by nebylo co, ale nemám svolení rodičů, tak proto,

ale přeci jen - občas - udělám výjimku,

jako třeba teď,

milé KOČKY:

minulý týden v po + út byl u nás ,,spřátelený,, chlapeček Honzík,

ve školce řádila nějaká choroba, proto ho jeho maminka na dva dny ,,uklidila,, k nám,

jak Honzík říká: k dědovi.

Poslední dobou jsou s dědou jedna ruka. To víte, chlapi!

No a já jsem něco upustila nebo co a zvolala jsem Jémináčku!

Načež Honzík na to: já nejsem Jémináček, já jsem Honzík!

To nevymyslíš.

Včera manžel: ten Jémináček už tu dlouho nebyl!

???