Zahrady

Jo, zahrady a parky - ty taky vyhledáváme a můžeme,

protože v nich je přeci jen poněkud lepší vzduch, než na hlavní ulici s velkým provozem, ne?

Vždy jsme si s Janou udělaly chvilku s posezením u fontány nebo u vodotrysku,

---

a případně jsme ukořistily nějaká ta semínka z kytek už odkvetlých!

Takové loupežení má jednu chybu, že po návratu domů zapomenu, co to je za kytky.

Jestli se mi povede z toho příští rok něco vypěstovat, bude to překvápko hlavně pro mne.

V parcích byly převážně mladé maminky se svými malými ratolestmi a tak jsme si občas s Janou udělaly čas na svačinku právě s pohledem na ty malé ,,frantíky ,, a vzpomínaly s láskou na svá vnoučata.

Moc se mi líbila zahrada v Albi nebo park na místě bývalé arény...

s polorozpadlými zbytky této antické stavby.

Milé KOČKY,

však to znáte,

stačí pár kvetoucích rostlin a několik motýlů, trocha té šumící vody a hned vše vypadá líp...

Namátkou

Abych vám,

milé KOČKY,

co nejvíce přiblížila Gaskoňsko, resp. náš zájezd do této oblasti,

---

o což se posledních pár dní snažím,

bylo by na čase přidat také několik obrázků domků, budov a prostě baráčků,

kvůli kterým jsme tam také jeli ( takovou dálku ).

Jenže, obrázků jsem nasekala více než 2 tisíce ( opravdu ) a nemohu sem vše dát:

takže následuje vzorek!

Doufejme, že se budou líbit i vám.

Já sama jsem z těch omšelých staveb nadšená.

Církevní památky

Hodně jsme chodili po církevních památkách,

kláštery a kostely všech velikostí a stáří,

arch.stylů a originálních detailů,

---

vrstva antická, vrstva vizigótská, vrstva románská, vrstva gotická...

až z toho šla hlava kolem:

ale proto jsme tam jeli!

Nej byla asi prohlídka v jednom chrámu, kde byly vyřezávané sedačky s vysokými opěradly,

výroba trvala mnoho let a je to unikátní výtvor.

Já sama mám ráda klášterní zahrádky se sloupy a jejich hlavicemi,

jenže by tam nesmělo být tak rušno,

nedá se to pomalu vyfotit bez mnoha cizích osob a o tom,

že by tam mohl člověk trochu ,,meditovat,, si můžu nechat leda tak zdát.

( a všimly jste si,

milé KOČKY,

že když se snažíte co nejvíc nafotit a času na vrácení k busu už je málo,

že vám vypoví službu baterky a musíte měnit? )

Popojedem

Zvláštní téma je jídlo na cestách,

my jsme byli nuceni se trošinku odbývat,

protože na každý objekt nebo městečko máte omezený čas,

a když máte,

milé KOČKY,

dojít v tom horku třeba ke hradu, pak se po něm pohybovat, a zase naklusat k autobusu, jste rády za každou chvíli,

kdy si můžete sednout někde ke kávě, ochladit se zmrzlinou,

( lepší jsem snad ani nejedla, jako byla ta čokoládová v Bergeracu ),

nakoupit pohlednice, dát si skleničku vína nebo dokonce oběd.

Ale jsme to holky zkušené a vyznáme se, takže jsme si s Janou vždy našly nějakou tu chviličku i na nákupy dobrůtek pro sebe či domů pro naše blízké.

Vždyť jsme byly v kraji husí, kachen, vlašských ořechů.

Příjemné byly i chvíle určené cestovkou na ochutnávky, armaňak nebo víno nám přišly vhod.

Ale kdo má pak tahat ty lahve, že jo?

Tentokrát nic od čokolády nebylo v mých nákupech, vzhledem k horku a ty dva kozí sýry, co jsem si tam pořídila se dost projevovaly, ač byly dobře zabalené a kufr se z toho vzpamatovává ještě teď.

Olej z vlašáků, vlašáky v čokoládě, paštika z husích jater, jak říkává moje dcera, nejlepší suvenýry jsou ty, co se dají sníst a vypít.

V Albi jsme se s Janou posadily do předzahrádky a daly si oběd: rybu a zeleninu a já sklenku bílého a Jana sklenici oroseného piva. Bylo to výborné.

Jsme doma

Devět dní, něco peněz, něco starostí, spousty radosti, zážitků fůra:

kde začít?

( nejkurioznější byl náhlý slejvák u hlavního nádraží v Praze a obrovské louže při nakládání kufrů do autobusu při odjezdu! až do Plzně jsme byli mokří )

Vedro - celou cestu, známky sucha až do jižní Francie.

Co lidi - v busu a na místech, která jsme navštívili?

převážně milí a přátelští, i když, někteří z busu mými přáteli asi nebudou.

Průvodkyně - paní Vanda, pohledná, milá, ochotná, obětavá, vždy dobře naložená, za mne naprostá spokojenost.

Plánovala jsem Gaskoňsko několik let a těšila se tam, události prvního letošního pololetí mi hatily plány, ale klaplo to.

Dnes je to minulost, jsou to fotky, vzpomínky, zážitky, které mi obohatily život.

Toho harcování na takovou dálku nelituji.

Spravila jsem si chuť!

Zvláštní poděkování patří kolegyni Janě, že mi důvěřovala a na tu cestu se se mnou vydala.

Navštívili jsme historická města,

malé, opevněné vesničky na kopcích,

jeskyni s pradávnými malbami a taky kdysi obývaný převis na vysoké skále

( to jen stručně - ostatně program je v minulém příspěvku podrobně)

poseděli jsme v parcích, obdivovali úžasnou zámeckou zahradu,

několik hradů a úzké uličky, prošli se po hradbách s výhledy,

nějaké ty kláštery, katedrály, baziliky a spoustu dalších míst a hlavně - vrátila jsem se po letech do CARCASSONNU!!!

Napadlo mě, že tu tentokrát nebudu popisovat den po dni a vkládat fotky chronologicky,

předpokládám,

milé KOČKY,

že pokud byste o Gaskoňsko měly velký zájem, pojedete se tam podívat a budete mít svoje dojmy...

proto zde umístím obrázky jen nahodile, od každého trochu, abyste se trošku namlsaly a měly chuť se taky vydat do světa: a je jedno, jestli to bude na břeh nejbližšího potoka piknikovat s košíkem jídla nebo na druhý konec Evropy.

Vyberu vždy šest, sedm fotek na každý den a po dobu devíti dnů sem dám něco,

o čem si myslím, že je typické pro tu oblast a taky, že se mi ta fotka dle mého názoru ,,povedla,,.

Hola, jdeme na to, ať se vám jízda se mnou líbí:

( to, že dnes od rána peru, uklízím, zalévám květiny a svěřuji manželovi dojmy vás asi nebude zajímat )