Tomu říkám pestrý čtvrtek:
ráno jsem si přivstala v pět ( jako v úterý ) a klušu na bus,
pak metro a tramvaj a Brňačka by asi řekla - valím do laborky.
Byla jsem kupodivu dost šikovná, že jsem tam byla už ve třičtvrti na sedm a tak jsem byla v pořadí 21 a za chvíli,
poté, co mi pustili hodně žilou, jsem jela domů a překvapila brzkým návratem manžela.
Na pátou odpoledne jsme byly domluvené s Janou, kolegyní,
na setkání v místní slušné hospodě, kde jsme setrvaly v příjemném rozhovoru,
že byl delší, je jasné, neviděly jsme se hodně dlouho,
dostala jsem od Jany řezané květiny - tulipány a narcisy, dvě hrnkové primulky,
čokoládu, další drobné mňaminy, dárky z její výpravy do Skandinávie,
jednu voňavou věc do koupele,
povyprávěla mi o jejich cestě do Dánska a Švédska,
dostalo se mi také ujištění,
že už by to chtělo nějakou tu společnou návštěvu kulturní akce ( na Rédla Jana nemohla, byla nemocná ),
slíbily jsme si
- pokud by v sobotu bylo hezky,
určitě někam na chvíli vypadnem.
Já,
milé KOČKY,
jsem připravena, mám v rukávu vždy něco nachystaného.
Tentokrát jsem nemohla Janu trumfnout cestovatelskými úspěchy,
pouze jsem ji seznámila se svými neplánovanými zážitky ve zdravotnictví.
A s tím, co mě ještě příští týden čeká.
Fotka na uchování dojmu z kytičky:
( koukám, že jsem to taky mohla nafotit, až dám na stůl čistý ubrus! )
Hezký večer ...
