To jedete kousek busem a těch dojmů!
V pondělí odpoledne jsem jela busem do Prahy, je to cesta na necelou půlhodinu, když to odsejpá.
A ve stručnosti vám,
milé KOČKY,
popíšu, co bylo.
Nejprve mi jeden bus ujel před nosem, tak jsem čekala na další, tudíž jsem měla čas sledovat okolí zastávky, plné vajglů, pro nezasvěcené - nedopalků. Každý hulí, i když dobře ví, že se na zastávce kouřit nemá a při příjezdu busu to hodí na zem a rozšlápne.
Na to navazuje další kuřácký dojem: mnohé, hlavně také maminky! - si stěžují, kudy chodí, že nemají na obědy svých dětí ve škole, určitě jsou takové případy, ale mnohé z těch, co tady znám, by měly nejen na obědy, kdyby ty peníze, které jim vyplácejí na úřadu, neprokouřily a neprohrály na automatech.
Asi 4 takové i s kočárky právě hulily na zastávce.
A už jsme v busu a co vidím a slyším ? ( přesto, že se snažím věnovat svým věcem a přemýšlet o svých tématech ) -
nějaký tatínek s malým synkem asi 3-4 letým si sedli až dozadu.
Synek brebentil od nás až na Ládví, pusu nezavřel, ale!,
takovou úžasnou, velkou slovní zásobu by mu mohli závidět mnozí fotbalisti!, chlapec vyprávěl tatínkovi zážitky ze školky, pak něco s maminkou a povídá ( mimo jiné ) : tati, na Vánoce budeme zpívat koledy a na nic nečekal a hned jednu, poměrně dlouhou, zazpíval, ale jak! krásně a vyslovoval vše úplně perfektně. Byla jsem z něj nadšená, i když, po pravdě, jindy více fandívám holčičkám. Tady bylo vidět na první pohled, že se hošíkovi doma věnují.
A ještě jeden dojem jsem měla to odpoledne - v metru jsem si sedla v plném voze na jedno místečko, a pohlédla jsem na nějakou paní asi 45let mladou a ta se na mne usmála! Bylo to příjemné a zvedlo mi to náladu.
Když jsem pak jela vlakem na okraj Prahy k mladým a tam uviděla ty počmárané, hnusné, posprejované zastávky, už mi to tolik nezvedalo tlak. Prostě vím, že jsou, mezi námi, i fajn lidi a je jedno, kolik jim zrovna je.
