Dva dny

 Včera, 26.12., tedy v sobotu, přijeli mladí s vnučkami na oběd, pak jsme si dali s nimi pod naším stromečkem dárky a dcera s mužem odjeli, aby nám tu na pár dní ponechali ty své POKLADY.

Milé KOČKY, 

ohledně dárků - byly hodnotné, byly i měkouše, byly i nečekané a vtipné a jeden dárek mi vyrazil ( nikoli zuby ) ale dech. Dostala jsem velikou plyšovou slepici a umí vyprdnout i vajíčko! Dostala jméno Blažena, proč, to netuším, ale napadlo mě právě to. Vypadá skvěle a je to mazel. Večer jsem s vnučkami shlédla ( asi po šedesáté sedmé ) oblíbený film Prázdniny v Římě a pak jsme šly spát - můj manžel, tedy děda, už spal zvečera. On vstává hodně brzy a tak je dříve unavený. Ráno jsme si pospaly, pak posnídaly a kolem poledne se ozvala moje sestra, že jede k nám do N. - vlakem z Ústí n.L. a veze holkám staré, ručně háčkované rukavičky a mně náhradní hrníček, protože se mi ulomilo ouško od hrnku, co mi k Ježíšku darovala den předtím. ( dva hrníčky s talířky ). To sem přijela na otočku autem se svým zeťákem, venku před domem jsme si předaly tašky s dárky a pomalu jsme se moc nebavily, odjela vzápětí. ( prodělala nedávno coronavir a nechceme se zatím moc stýkat ) Takže jsem na závadu s ouškem přišla až později. Pro jistotu jsme se s ní sešly dnes venku na náměstí, v rouškách! a pak ona jela zpátky do Ústí a my šly ještě do jednoho obchodu dokoupit potřebné. Dověděla jsem se za ty dva dny spoustu věcí, kolik vstupenek do divadel kdo má a netuší, kdy budou k užitku, kdo by kam chtěl na zájezd a nemá šanci, kdo a co by potřeboval nakoupit a netuší, zda mají nebo budou mít otevřeno, ( st.vnučka kabát ), vnučky tu budu mít do úterý, kdy si pro ně jejich tatínek přijede a tak ještě leccos probereme. Legrační je, jak se v tom našem malém bytě stěhuje leccos z kouta do kouta, třeba večer vánoční stromeček odnáším do kuchyně na stůl, ráno zas zpátky, do obýváku na stolek. Děvčata mají každá jeden kufírek a tak tu kličkujeme a snažíme se tu nepřerazit jeden o druhého. Ale, je tu veselo. Vnučky jsou chvílemi naprosto neviditelné, sedí v ušáku nebo na sedačce a čtou. Já funguji jako kuchařka a holka pro všechno.

Na blogy se podívám potom, až tu budu zase sama s mužem. 

Moc vás od nás zdravím a vykročte do posledního týdne letošního potrefeného roku tou správnou nohou. Vaše Jiřina z N.

Rady jedné babky

Sice bych si měla ještě tak 20 let počkat, až budu stará a ještě starší a pak, možná, začít radit, ale pak si třeba nebudu schopna pamatovat, co jsem to vlastně chtěla? 

Milé KOČKY,

taky - kdo ví, jestli pak bude nějaký blog? To je samá modernizace a vymoženosti, jeden aby se strachoval, jestli stíhá. Pokud se dožiju, bude mi uprostřed února 73 roků ( hodlám slavit 37, však kdo si všimne, že mám na dortu číslice obráceně? ) a kdybych měla všechny zuby svoje a kdyby mi neotékaly kotníky, cítila bych se na ně! To bych ještě na Lovoš vyběhla jako zamlada a nebo na Klíč bych si vylezla častěji, než teď. 

Když jsem tu psala před pár dny o Litoměřicích, vzpomínala jsem, jaká města a jejich okolí jsme s mužem nebo s partičkou kdysi rádi prošmejdili a pak jsem se docela sama divila, že toho nebylo málo.

Určitě mi dovolíte, abych to tu tak trochu shrnula:

Cheb a okolí, Domažlice a okolí, opakovaně s kolama Slavonice a okolí, Jindřichův Hradec a okolí, Třeboň a okolí, Sušice a okolí, Liberec a okolí, Česká Lípa a okolí, Děčínsko, Kostelec n.O. a široké okolí, Jeseník a okolí, Náchodsko, Broumovsko, Bechyně a Českobudějovicko. Na Moravě Znojemsko, Mikulovsko, Kroměříž a taky mnohá místa Vysočiny, Jedovnicko. Co místo, to perla. Rozhledny, hrady, zámky, kláštery a skanzeny, zoologické zahrady, nebo jen procházka lesem a kolem potoka? beru vše ... Šumava a Jeseníky kdykoli. Uvědomila jsem si, že nejraději mám období, kdy kvetou ovocné stromy, nebo když na podzim panuje Babí léto a stromy se barví do zářivých odstínů červené, zlaté a přechází ze zelené do hnědé. Koneckonců zima také není marná, projít se zasněženým lesem a pak ten návrat do tepla domova - provoněného jablečným kompotem a hřebíčkem také není špatný. Jo, kde že jsou ty rady? 

Moje milé Kočky, 

turistikujte, jezděte, procházejte se, výletujte, cestujte, je jedno, jestli tady nebo do ciziny, až to bude možné, neseďte jen tak doma. Třeba i u vás za vsí, na okraji městečka, máte něco pěkného, co vás potěší a zaujme. Co třeba nafotíte a dáte na svůj blog pro potěchu nás ostatních. Choďte za každého počasí...

Roky jsme chodívali poslední sobotu v roce na Jedlovou, dali jsme si v tamní restauraci oběd a pak jsme se skulili na nádraží a odjeli zpátky ku Praze, kde jsme se rozprchli do svých domovů a oslavili konec roku. Pochopitelně jsme na Jedlové vylezli na opravenou rozhlednu a pořádně prohlédli tamní krajinu, plnou zalesněných kopců. Momentálně krásné záběry z tohoto kopce můžete vidět u Járy z Rbk. I ta cesta vlakem s přáteli měla svůj půvab, co vše jsme probrali a toho cukroví, co se snědlo. Nemá cenu takové cesty odkládat, čekat, že až někdy, pak už to nedoženeme. Roky utíkají a najednou už každý kopec a každá trasa dělá nějaké problémy, moc kamení, moc kořenů, moc bláta, za mlada si toho nestihnete všimnout, prostě jdete a za chvíli jste nahoře. ( taky se v lesích tolik netěžilo a nebylo to rozježděné těmi obrovskými stroji ). Hlavně nám ty nohy lépe sloužily!

Včera mi udělali radost, neboť v telce prohlásili, že moje oblíbená Kladská byla prohlášena za chráněnou oblast, no, konečně! 

Krásný, sváteční den! vám všem.

Tentokrát se mrkneme na Chebsko: už jsem někde psala, že v této krajině je jakkoli dlouhá dovolená balzám na duši. Střihněte si Frantovky, Mariánky, Karlovy Vary a k tomu Cheb, Loretu v Hrozňatově, hrady severně od Chebu, sopku u Frantovek a Kladskou, rozhlednu Krásno, a Bečov n.T., klášter Teplá...chcete přidat? tak třeba zámek Kynžvart, vesnici Doubravu a Soos, Andělskou horu, Loket, Chlum sv.Maří? - je toho tam opravdu hodně!

Nízká teplota

 Taková kouzla umí jen příroda, že?

Milé KOČKY,

 napadlo mě, že bych měla najít snímek z jednoho výletu severně od Jablonného v Podještědí. Že by se někomu mohl líbit a potěšit ho ( ji ).

Tohle uháčkuje mrazejk!

První

 Štědrý den je v polovině a já už jsem dostala první dárek! a hned trefa, líbí se mi moc.

Jana, moje druhdy kolegyně a už léta moje věrná spolucestovatelka mě podarovala polštářkem, který je chlupatý, šedý, s hvězdami a velice příjemný a hlavně, hodí se mi k těm, které už mám z dřívějška. No, není to báječné?

Ježíšek vše nestíhá a tak pověřil své pomocníky, anděly, aby to vzali za něj. Díky! Jano.

Pro vás

 Milí moji, zítra je tu Ježíšek! Všem, kdo jste sem našli cestu, přeji jen to nejlepší. A ráda se s vámi setkám i ve dnech příštích. 

Milé KOČKY,

užijte si Vánoce, každý podle svého gusta a v dalším roce zdar blogování.

Vaše Jiřina z Nerátek