Co můžeme, milé KOČKY, vidět, když se vyškrábeme na zříceninu hradu Košťálov? Smím vám to prozradit? a nebudete se pak zlobit, když si nahoru vyjdete a nebude právě takhle krásně a takový výhled?
Já to risknu a stejně vám to prozradím a také, a to si neodpustím, vám pošpitám jedno tajemství: buď tam jděte v květnu nebo koncem září. To si nejvíc užijete barev, nevěříte? Dejte na mne, mám to vychytané:
Středohoří, to se jeden zaláskuje hned!
Dnešní nedělní odpoledne, aneb procházka po městě jako výzvědy, co odkvetlo, co déšť zničil a co vykvetlo nového, mohu se vám, milé KOČKY svěřit, že to byla docela dlouhá, voňavá a slunečná výprava, vyplněná nakukováním do zahrádek i na veřejné prostory...a TO NEJLEPŠÍ SI NECHÁM NA KONEC!
Nic bych za to nedala, že kdyby byly otevřené zahrádky restaurací, bylo by tam plno!
Na záhoncích kolem náměstí i kolem MěÚ už odkvetly tulipány, narcisy a další květy, které jsem fotila nedávno, chystají se zase jiné, vykoukly nějaké nízké, žluté tulipánky, kvetou šeříky, různobarevné a voňavé, krása nesmírná. Před domem mi z několika mladých proutků bezu vykvetly dva bílé, které mi asi před dvěma lety darovala Jana, až jednou pokvetou všechny., bude to moc fajn.Mám totiž několik barev.
Modré nebe křižovaly bílé duchny a chvílemi, díky svižnému větříku, pluly po nebi též ty tmavé, slibující déšť, naštěstí se odporoučely někam ke Kostelci.
Půjdete se mnou ?
