Náhradní program

 Milé KOČKY, dnes máme už úterý a to 12.7.22, já jsem od včerejška na cestách, vrátím se někdy v neděli a strážcem našeho krbu doma se stal na týden manžel. S kolegyňkou Janou jsme si koupily zájezd do Slovinska, sice původně jsme měly jet do Hanzovních měst Německa a několik dní strávit i v Dánsku, ovšem zájezd byl zrušen a tak jsme sáhly po tomto. Ve Slovinsku jsem již v r.2008 byla a moc se mi tam líbilo, tak si to zopakuji a pouze místo mého muže jede se mnou tentokrát kamarádka. K radosti jich obou! To by bylo na úvod.

Protože jsem s vámi, návštěvnicemi mého blogu, spojená pupeční šňůrou a nerada vás tu nechám jen tak, rozhodla jsem se, že na každý den, kdy budu pryč, předpřipravím vám tady nějaké střípky ze zájezdu do rovněž pěkné krajiny a to do Normandie, přesněji řečeno některých zahrad tam navštívených. Protesty budou zbytečné, neb je uvidím stejně až v neděli 17.7., do té doby nebudu na počítači ani náhodou, ale mohu slíbit, že budu fotit pilně, abych vám ze Slovinska přivezla ty nejzdařilejší pohledy na tamní přírodní krásy, o které se hodlám po návratu na blogu podělit.

V pondělí 18. a v út 19.7. budu mít napilno s doktory a pak se vrhnu na zpracování přivezených fotek a nahrnu to na vás! Těšte se. Program zájezdu je hodně bohatý.

A nyní k tomu zájezdu do Normandie, byl pro mne již druhý, ale zase jinak pojatý, než ten dřívější: samé hrady, zámky a jejich krásné zahrady. Připravte se na moc pěkná místa:

pro dnešek jsem vybrala: město Senlis

a nedaleký zámek Chantilly:

U tohoto zámku je věhlasná konírna nebo jízdárna, zapsaná v UNESCO, ale nic bližšího k tomu vám nesdělím, neboť jsme tam nešly, my jsme si dopřály prohlídku zámku a procházku zámeckým parkem.

Na zámku:

Na shledanou zítra:

Toulky po Starém Městě

 Taky bych mohla směle napsat cik cak Starou Prahou. Neděle odpoledne, 10.7.2022 a já jsem se vydala do Prahy, aby měl manžel na své F1 klid a nikdo mu nevrčel za zády, že telka řve.

Tentokrát jsem vyšla z metra na Můstku a vydala jsem se mezi spoustu turistů,  kličkovala jsem uličkami jako zajíc v poli. Loudala jsem se a slídila po zajímavých detailech na domech, občas něco vyfotila a protože bylo pod mrakem, některé fotky mám černé, jiné zase ne. Tak jsem se do toho procházení opřela, že jsem ani nepomyslela na posezení u kávy s něčím sladkým, co to se mnou je?

Milé KOČKY,

dovolím si nové pražské úlovky zde předložit začerstva... k vašemu posouzení a případně obveselení.

barokních bran a vjezdů jsem si nafotila asi dvacet:

Já navštívím kdejaký dvorek:

právě probíhala mše, tak jen špionážní snímek přes sklo:

že by předchůdce volejbalu?:

Mistře Jene: Tamto nějaká příšera se vrhá na domy Staroměstské:

příliš unaven:

a pak honem na tramvaj a na metro a na bus a domů, do tepla, bylo dost větrno a chladno.