Sem tam ještě něco roste a kvete, ale jsou to poslední záchvěvy a bude dlouho pusto prázdno. Houbaři sice tvrdívají, že se dá sbírat celou zimu, ale kdo by jedl ty různě fialové a prapodivné houbičky, já osobně je tak nanejvýš vyfotím, stejně jako tyto rostliny, na kterých je, jak vidno, už podzim podepsán:
Milé KOČKY,
u nás ve městě můžete s foťákem získat určitě hezčí úlovek na jaře, nicméně já jsem pro vás nasbírala tohle:
snímky jsou úplně čerstvé, ještě teplé...
Občas se tu v N. vyskytnou mlhy a klidně celé dopoledne halí zdejší domy a ulice do závoje, postříbří pavučiny a nedá se zapřít, že jsme u Labe tak blízko. Odpoledne se sice pod vlivem klubajícího se sluníčka trochu rozpustí, aby zas v noci převzala vládu.
Milé KOČKY, do Londýnské to má daleko, ale i tak je to podzimní náladička:
už chápu, proč je taková nevzdělanost!
To jsem si v těchto podzimních dnech vyšla před dům a koukám, že je na keři poslední růže, a jaká hezká. Doběhnu si pro fotoaparát a snažím se ji vyfotit a ejhle, chybička se vloudila a stonek se zlomil. No, říkám si, tak ji utrhnu úplně a dám si ji do vázy.
Milé KOČKY,
jaké bylo moje překvapení, když na růži sedí ( Jára z Rbk. mi řekla, že nikoli luční kobylka, nýbrž že je to: ) saranče.
Zelenou obludku jsem sklepla do listí na záhon a růže putovala domů. A voní!
mějte se hezky a nohy v teple!
