Pivní

 Pivo, piviště, zlatý mok nebo zrzavá polívka, to jsou výrazy, které slýchám od chlapů, když si dávají půllitry piva a my jsme náhodou v nějaké hospůdce na doslech. Ten můj pije Staročecha nealko a Honzík, klučík, který si nás ochočil, se mne jednou ptal, kolik by děda musel vypít nealkopiv, aby byl opilý - ač netuší, co to znamená.

Milé KOČKY, tak se tu trochu odkopu a přiznám, že k celorepublikové spotřebě piva přispívám především na občasných výletech jedním černým Kozlem, nebo černými Krušovicemi - případně nějakou tou krajovou specialitou. Jo, pamatuji, že litoměřický pivovar vařil na Velikonoce piva s názvem nějakého církevního potentáta a mělo to kolem 18 i více st.

jejda, chybička se vloudila, tohle je v Chorvatsku víno!

Na Pradědu s pradědem:

tak, do zítřka hravě vystřízlivíme a dáme něco výletního...

 

Na Jedlové si dáváme Ježka.

Jarní

 Aby to tu nevypadalo pořád jako U Suchánků na dvoře, vymyslela jsem na dnešek téměř aktuální příspěvek - a cože mě inspirovalo, milé KOČKY, .................to byste nevěřily:

jednou jsme si to namířili na dovolenou do Jedovnice a bylo těsně před  Velikonocemi - stavili jsme se v Předklášteří ( klášter - nádherný objekt! ) - a také ve zdejší hospůdce klášterního pivovaru na jídlo a tam se mi to stalo: vrchní mi nabídl Zelené pivo, že ho tam vaří jen na Velikonoce ( později jsme ho dostali také jinde po republice).

A protože se svátky kvapem blíží, napadlo mě udělat na dnešek příspěvek pivní. Jak jednoduché, že? Manžel pije pouze nealko a to jen jednu zn., takže k velké spotřebě piva v republice musím občas přispět já, konzumací černého piva se sice málo, ale přesto snažím.

z toho Předklášteří fotku piva nemám, tak dám fotky jiné - 

v tomto městečku, kde by do Brna kamenem dohodil, je památek více,  o kostele se píše:

Románsko-gotický klášterní kostel, jehož bohatě zdobený západní portál je jedinečnou ukázkou raně gotického umění ve střední Evropě. V uměleckém provedení portálu se prolínají zkušenosti kameníků ze severní Itálie obohacené o poznatky francouzské gotiky. Byl postavený v letech 1233–1240.

a víte co, milé blogerky, bylo by nevkusné sem dávat něco o pivě, když tu máme takovou věhlasou památku, já to pivko přilípnu jindy?

Pro zvědavé

Kdybych se měla svěřit, co mám ráda, milé KOČKY, nebylo by to těžké, asi.

Tak jasně, svoji rodinu, své přátele, svoji domácnost - i když! tu - jak kdy. 

Ale také mám ráda mladé bukové listí, když do něj svítí sluníčko, louku plnou kvetoucích pampelišek nebo kopretin, deštík po delším suchu, konvalinky v lese, pochoďáček po horách s dalekými výhledy, posezení s kamarádkou u kávy a něco málo k tomu, hlídání malých dětí, které mám komu vrátit, pobyt u moře, těšení na dovolenou a čtení zajímavé knížky. ( své četné klobouky, rukavice, kabelky a pěkné boty - no jo, marnivka! )

Řeknete si - banality - ale ! - nestojím o velká dramata, nestojím o velká překvapení, chci mír, klid a pohodu. Zdraví! - pro sebe, pro vás, pro nás. A špetku humoru k tomu...

Také si dopřávám návraty do vzpomínek, na setkání s těmi, kteří už tady nejsou:

třeba jako naše občasné setkání s příbuznými u zámku ve Velkém Březně?