V Budyšíně, krásném městě na řece Sprévě, jsem byla vícekrát, ale tentokrát jsem si ho opravdu užila, obešla jsem v klidu hradby a mnohé věže, a že jich tu je, na rozdíl od adventního zájezdu bylo světlo (mezi námi, milé KOČKY, v dálce strašila bouřka a vydatné lijáky ), sluníčko se dopoledne klubalo z mraků, aby se po chvíli zase nechalo schovat za duchnami plnými vody.
Moc ráda vás tudy provedu:
z mostu vypadá Budyšín takhle:
a nyní se vydáme na hradby:
tady se vám při procházce bude hodit, pokud si přečtete o historii města - třeba, že sem zavítali Jan Lucemburský, Karel IV a jeho syn Jan tu sídlil v blízkém Zhořelci...s Českým královstvím má hodně společného...
v této věži se nachází Muzeum věnované vodě: mladí si ho dopřáli a já jsem si zatím hřála staré kosti na sluníčku v parčíku před věží:
byla jsem totiž už unavená z dopoledního pobíhání po rozlehlých hradbách a po městě...nechtělo se mi ve věži ještě chodit po schodech nahoru a dolů tolik pater:
náměstíčko plné hospod a restaurací:
v kostele, který vykukuje za radnicí, je zajímavost: polovina je vyhrazena katolíkům a polovina patří protestantům, to prý nikde jinde není k vidění...
krátce po poledni jsme si dali oběd ( chřest a já coby neřidič černé pivo ) a kolem patnácté hodiny jsme se vydali na cestu do ČR.
u nás jasmín dávno odkvetl v Bydušíně voněl ostošest...
Spréva obtéká Budyšín ze tří stran, pramení východně od Jiříkova na Rumbursku...v Neugersdorfu. A směřuje na sever k Berlínu...
a jde to bez válek!
krátce po poledni jsme si dali oběd ( chřest a já coby neřidič černé pivo ) a kolem patnácté hodiny jsme se vydali na cestu do ČR.
Nezbylo mi, než dceři a zeti poděkovat a těšit se, že se možná, zase spolu, někdy někam vydáme...byla bych raději jela i s vnučkami, ale měly moc učení, tak prý někdy vezmou obě do Budyšína, až to bude možné.
