Béé, chtělo se mi naříkat,
ale - každá legrace jednou končí,
tudíž nebylo nic divného, že nastal poslední den našeho poznávání Maďarska.
Vyjelo se po snídani k západu, chvíli jsme se očima loučili s Balatonem...
a velice mě potěšilo, když jsem zahlédla hrad Sumeg,
na který jsme se s mužem při jiném zájezdu kdysi vyškrábali...
takové milé letmé setkáníčko...
tasila jsem foťák a z okna busu mu udělala...tomu hradu....momentku:
v programu toho dne bylo:
9. den: dopoledne návštěva velkolepého zámku Esterházyů v městečku FERTŐD.
Následně návštěva pohraniční ŠOPRONĚ, kde se budeme moci pokochat historickým jádrem starobylého města.
Odpoledne odjezd do ČR a návrat ve večerních hodinách.
Jenže: měli jsme čas a tudíž nám pan průvodce udělil jednu odměnu,
asi,
že jsme byli celý zájezd poslušní a dochvilní, zajeli jsme ,, na jednu fotku,, do města Sárvár ke zdejšímu hradu.
Je to borec, ten Kamil!
Pokračovalo se podle plánu k Esterházy zámku a zde si někteří na tržišti doplnili dárky pro své blízké: papriku, klobásy, salámky...a další zdejší typické výrobky...
Milé KOČKY,
v zámku jsou nádherné interiéry, okolo se rozprostírající park stojí také za procházku a sem tam nějakou fotku,
stihla jsem i před zámkem v restauraci dvojku dobrého červeného a
jelikož jsem v Šoproni, kam jsme se odtud posléze přesunuli, již byla, vydaly jsme se s Janou ,,po stopách,,.
Neotrávilo nás ani množství rozkopaných ulic a chodníků, někdy se prostě takové město modernizovat a zkrášlovat musí.
Poseděly jsme v pěkné restauraci u dobrého maďarského jídla a u neméně dobrého krušovického černého piva.
Myslím, že jsme tím důstojně završily prohlídku tohoto zajímavého a líbivého města.
Pozdě odpoledne jsme si to namířili k Vídni a srdce zaplesala při pohledu na Mikulov, na Pálavské Vrchy a už se přiblížilo Brno, kde jsme ponechali několik účastníků zájezdu.
(asi věděli, co nás dále čeká - dálnice do Prahy - žádný med! )
V Praze jsme se rozprchli a možná, že se někteří z nás někdy zase sejdou, jindy a jinde na zájezdu.
Šoproň si matně pamatuji, ale to už je let. Jinak ta fotka s vínem v popředí, to je taková typická maďarská - no, ona by mohla být i moravská, ale jsou to jižní sousedé a jak vidím, mají rádi naše pivo.
OdpovědětVymazatČerné pivo a červené víno, ( i bílé ) jsou občas vhodné k pěknému posezení, a jestli je to, milá Dominiko, na Moravě, v Maďarsku nebo u nás doma ve středních Čechách je mi téměř jedno.
OdpovědětVymazatDěkuji, že jste našla cestu k mému blogu.