Jak jsem někde psala, půjčila jsem si zas tři knížky a o víkendu jsem utekla před hlukem televize manžela do své postele s jednou z těch knížek.
Vybrala jsem si tu o Maroku, byla jsem na to zvědavá, do Maroka jsem se léta chtěla podívat.
Teď už to beru, tu cestu tam, spíše za nereálnou. Ale v bezpečí domova se něco blíž dovědět, to zas jo.
Knížka je tenčí, dobře napsaná, svižná, vtipná, vše podstatné se člověk dozví a nemusí polykat písek, bát se kapesních zlodějů, špíny, hluku měst,
ale nastartuje to fantazii,
sice necítí a nevidí tržiště s jeho pachy a vůněmi, barvami,
a co mi vadí nejvíce, nevidí tu architekturu.
Už jsem viděla několik pořadů z Maroka v televizi a ty bílé domy s množstvím úzkých uliček,
paláce s nádhernými dvorky a zahradami, kašnami, to bych ráda zažila na vlastní kůži -
a co je obdivuhodné, palmy, pomerančovníky, koření, tepané věci, šperky,
ne, že bych to koupila, ale vidět to?
Takže? - tahle knížka - jako info skvělý!
Milé KOČKY,
nebyl to ztracený čas.
( a co mě nejvíc překvapilo? už jsem ze školy dávno venku a asi proto jsem zapomněla, že v Maroku má nejvyšší hora víc jak 4100 m n.m. !!! proti Milešovce trochu rozdíl, hihi)
Není špatné si zacestovat prstem po mapě nebo v knize... ;-)
OdpovědětVymazatNo, právě, milá Kitty a jsi doma ,,natotata,,! bez letiště, bez stresu.
OdpovědětVymazatNa nočním stolečku kafíčko a můžeš se vydat napříč kontinenty.
Teď jsem se už pustila do další knížky - zase jiný popis cesty do Compostely.Už asi třetí. Je zajímavé sledovat, jak lidi prožívají to samé každý jinak.
Pa Jiřina z N.