neděle 25. srpna 2019

Kde to žiju?

Tak bych se mohla ptát, když si uvědomím, s kým se potkávám,
kdo žije vedle a kdo se jak chová, když uvažuji, jak bych se měla chovat já v různých situacích.


Mám poměrně vysoký věk,
přesto bych ráda potkávala a setkávala se s muži štíhlými, slušnými, čistotnými, voňavými, ochotnými, usměvavými, zdvořilými, galantními, vzdělanými, sečtělými, sportovně přiměřeně založenými,
kteří nebrblají, nemluví sprostě, nevzpomínají neustále na zlaté časy totáče, nemají v podpaží od potu koláče.
Jistojistě někde takoví jsou, jen je najít.
A ženy?
V Blatné jsme s vnučkami ve čt zažily šok:
na chodníku pod stromem myla vodou z PETlahve ruce malému, plačícímu chlapečkovi jeho asi matka, která ječela na celou ulici a jedna z nadávek byla ty vole!, chlapečkovi byly tak dva roky, možná o půl roku víc, přihlížela dcerka asi 5-6 let, matka vřískala jak pominutá, : podívej, jak na nás lidi čumí, no, bodejť by ne, kdyby neječela, nikdo by si jich nevšímal.
Měla jsem chuť to natočit, ale pak jsem si řekla, že zlo se nemá šířit,
naše vnučky byly tak konsternované, nikdy nic podobného neviděly a nezažily, dobu si o tom pak povídaly.
Co asi ty děti zažívají, když jsou s matkou doma, beze svědků?
Nad nás se nastěhovali mladí lidé, pán je fešák, zdraví, jeho mlaďounká krasavice ale nezdraví a chová se, jako bychom my, ostatní v domě, byli vzduch. Co na to říct?
Na dovolené to bylo podobné, ráno v jídelně se ti starší zdravili dobré ráno a nebo dobrý den, mladší, ti viditelně pod třicet, nic. Čím to může být?
Nechám kritiku na jindy a raději pověsím čerstvě vyprané prádlo, které jsme nosili na dovolené.
Milé KOČKY,
přeji hezké, nedělní odpoledne.

8 komentářů:

  1. Jiřinko, nás učili, že pozdravit je slušnost a odpovědět povinnost. Záleží na výchově a někdy je lepší pozdravit 2x než vůbec.
    Moc Ti to sluší, máš krásnou halenku.:-)

    OdpovědětSmazat
  2. [1]:Růženko, díky. To je bavlněné triko, ta nosím nejraději.Jen je mi teď vše velké, hihi.
    Jen ještě jednu věc: když jsme dříve chodili po horách, lidé se zdravili, ač se viděli poprvé a naposledy, nyní my starší kolikrát zdravíme ty mladé, aby je to trklo!
    Pobavil mne na výletě jeden malinký chlapeček, že nám zamával a prý pá, pá. Snad mu to vydrží! Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
  3. [2]:Naše Verunka zdraví ahoj. Tuhle jsme byli v ZOO, tak hned hlásila, že jsou Šimkovi, tak se i představí. Drbna jedna. ;-)

    OdpovědětSmazat
  4. Růženko, malé děti jsou k sežrání.A je to jedno, jestli jsou moje, nebo cizí.
    Pokud se nepovede takový ten ustavičně prudící vzorek!
    pa Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
  5. Je krásné, když se dva naprosto cizí lidé potkají a popřejí si krásný den.
    O tom byl měl život být, není, záleží jen a jen na nás.
    Jaké si to uděláme, takové to budeme mít.
    Krásné dny a mnoho sil.

    OdpovědětSmazat
  6. [5]: Simi, mě stačí, že tě znám a že mi fandíš ( a nejsi sama, ona Věrka a Marta také )a už to člověka posiluje a snaží se vše brát jinak.
    Na dovolené byli dva staroušci a denně jsme se jich ptali, kde byli a kam se zas chystají, bylo to milé.
    Přeji hezký den Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
  7. Asi záleží, když přijdu do kontaktu s mladými zákazníky, většina z nich pozdraví a jsou milí a slušní, za to lidé důchodového věku jen nadávají a pro pozdrav mají hodně daleko... Ale není to tak vždy, jen si všímám toho, jak staří nadávají na mladé a ono je to ve finále tak trochu jinak.

    OdpovědětSmazat
  8. [7]:Janinko, tak to ti gratuluji, máš jiné zkušenosti, já také občas potkám slušné mladé rodiny a zdá se, že svým dětem jdou příkladem.Mám z toho vždy radost.
    Možná my starší víc koukáme, jak to chodí a všímáme si věcí, které bychom měli přehlížet? Zamyslím se nad tím!
    pa a hezký večer ti přeji. Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat