To jedete kousek busem a těch dojmů!
V pondělí odpoledne jsem jela busem do Prahy, je to cesta na necelou půlhodinu, když to odsejpá.
A ve stručnosti vám,
milé KOČKY,
popíšu, co bylo.
Nejprve mi jeden bus ujel před nosem, tak jsem čekala na další, tudíž jsem měla čas sledovat okolí zastávky, plné vajglů, pro nezasvěcené - nedopalků. Každý hulí, i když dobře ví, že se na zastávce kouřit nemá a při příjezdu busu to hodí na zem a rozšlápne.
Na to navazuje další kuřácký dojem: mnohé, hlavně také maminky! - si stěžují, kudy chodí, že nemají na obědy svých dětí ve škole, určitě jsou takové případy, ale mnohé z těch, co tady znám, by měly nejen na obědy, kdyby ty peníze, které jim vyplácejí na úřadu, neprokouřily a neprohrály na automatech.
Asi 4 takové i s kočárky právě hulily na zastávce.
A už jsme v busu a co vidím a slyším ? ( přesto, že se snažím věnovat svým věcem a přemýšlet o svých tématech ) -
nějaký tatínek s malým synkem asi 3-4 letým si sedli až dozadu.
Synek brebentil od nás až na Ládví, pusu nezavřel, ale!,
takovou úžasnou, velkou slovní zásobu by mu mohli závidět mnozí fotbalisti!, chlapec vyprávěl tatínkovi zážitky ze školky, pak něco s maminkou a povídá ( mimo jiné ) : tati, na Vánoce budeme zpívat koledy a na nic nečekal a hned jednu, poměrně dlouhou, zazpíval, ale jak! krásně a vyslovoval vše úplně perfektně. Byla jsem z něj nadšená, i když, po pravdě, jindy více fandívám holčičkám. Tady bylo vidět na první pohled, že se hošíkovi doma věnují.
A ještě jeden dojem jsem měla to odpoledne - v metru jsem si sedla v plném voze na jedno místečko, a pohlédla jsem na nějakou paní asi 45let mladou a ta se na mne usmála! Bylo to příjemné a zvedlo mi to náladu.
Když jsem pak jela vlakem na okraj Prahy k mladým a tam uviděla ty počmárané, hnusné, posprejované zastávky, už mi to tolik nezvedalo tlak. Prostě vím, že jsou, mezi námi, i fajn lidi a je jedno, kolik jim zrovna je.
To je pravda, jsou lidé a lidé. Snažím se zdravit všude protijdoucí lidi a sbírám od nich většinou úsměv. To je příjemné. Na něčí uvítací úsměv taky reaguji, vím jak je to příjemné a milé.
OdpovědětVymazatI u nás kouří hodně moc těch, kdo jsou na dávkách, i přesto, že si vesměs vypěstovali astma nebo o jeho uznání aspoň silně usilují. Přece jen - každé postižení jim přinese další dávku. Jako bývalé (už hodně dávné) slabé kuřačce mi kouření hodně smrdí, a když k tomu připočtu další aspekty - měl se nenarodit ten, kdo to vynalezl :-(
Milá Kitty, já sice vrčím, když mi někdo hulí pod nos, neb mi to smrdí a vadí mi to, ale když někdo kouří ve svém a neobtěžuje a neplatíme mu to my všichni, ať si dělá, co chce.Jen si říkám, proč to těm lidem, kterým dávají dávky, trochu ,,nezohlední,,?
OdpovědětVymazatPa, začíná se klubat sluníčko
Jiřina z N.
Jiřinko, to jsi napsala opravdu výstižně a moc hezky. Ano, plno lidí si pořád jen stěžuje, že nemá na to, či ono, ale na cigarety a alkohol jim peníze nechybí. Také mi vadí ty posprejované zdi téměř všude a mnohdy i na nových fasádách...a ještě haldy odpadků, které se objevují na třeba jen trochu opuštěných a nestřežených místech.
OdpovědětVymazatMy hodně cestujeme a tak vidím plno příjemných lidí, kteří kolem sebe "rozdávají světlo" a úsměvy, ale bohužel i těch, kterým je lepší se raději vyhnout...Přeji Ti krásný adventní čas a pohodové, klidné Vánoce v pohodě a ve zdraví..
Hezky si to shrnula, je to tak, jsou i dobří i milí lidé :-).
OdpovědětVymazat[4]:Janinko, kdyby těch fajn lidí nebylo, musela bych se picnout.
OdpovědětVymazatHezký večer všem Jiřina z N.
Jiřinko, většinou se snažím usmát i na neznámé lidi. A párkrát se mi stalo, že jsem se v trolejbusu dala do řeči s úplně cizími lidmi. Jednou mi starší pán za pár zastávek vyložil příběh jeho rodiny.
OdpovědětVymazatJsem bývalý kuřák, ale na zastávkách jsem nikdy nekouřila. Bohužel i přes zákaz se na nich stále kouří a na zemi je spoustu nedopalků. A jako Kitty mi kouření také smrdí. ;-)
Měj klidný den. Růža
[6]:Růženko, o kouření je to jasné, ať si každý kouří jak chce, když na to má a neobtěžuje tím druhé, ale přispívat jim ( některým na to ) se mi nelíbí!
OdpovědětVymazatA co se týká povídání v busu nebo vlaku, to už díky mobilům téměř vymizelo, jen žasnu, když jede mladá dvojice a místo, aby se tulili a šeptali si něco mírně intimního - koukají jak uštknutí do mobilů. Ach jo.Třeba si lásku vyznají smskou?
hihi Jiřina z N.[6]: