čtvrtek 5. března 2020

Začerstva

Tedy, že bych dala tři příspěvky na blog v jednom dni, to už tady hodně dlouho nebylo!
Ale vyšlo to tak.
Seriálový díl byl předpřipravený,
o kytce se to vyvrbilo dopoledne a teď jsem nucena si sem dát zážitkový za dnešní den!

Tak se,
milé KOČKY,
pohodlně uvelebte, bude to dlouhé povídání.
Předně jsem se ráno vydala kupovat kytky a něco k tomu,
hned za domem jsem u velké, asi 6m louže potkala mladého muže s mobilem v ruce a kapucou na hlavě,
v louži se tam a sem projížděl jeho asi 1 1/2 letý syn na odrážedle/motorce a byl blahem bez sebe.
Tak jsem za chůze navázala rozhovor s tím malým a povídám, kdyby tě viděla maminka, ta by měla radost,
jak tě to v té louži baví.
A tatínek na to: Ta by nám dala! a capart na to hrdě: mám gumáky!
Před polednem jsem šla na bus do Prahy a v další louži v naší ulici se procházela a probíhala asi 2letá holčička a výskala a smála se.Její mamka s nákupem v ruce stála na chodníku a čekala. To se mi líbilo, že ji nechala, když ji to tak bavilo.
Trochu jsme zapředly řeč a paní povídá, holčička půjde po obědě spát a věci půjdou do pračky.
Byla jsem nadšená, že někdo je tak hodný na své dítko. Protože, kdo z nás to jako malý nezažil?
Holčička prověřila červené holínky a pěkně si tu louži užila.
Vzala jsem sebou do nemocnice foťák a v zahradě jsem vyfotila včera objevený trs tulipánů,
a když jsem jela odpoledne zpátky, ještě jsem vystoupila z tramvaje u Libeňského zámečku,
kde se vdávala před 17 lety má dcera a šla jsem si zámeček a kostel sv.Vojtěcha pofotit.
Dobře jsem udělala, kvetlo to tam jako v botanické zahradě:
na mou duši:







































































8 komentářů:

  1. Krásné fotky, v Praze je už jaro. A obdivuji i zámeček a kostelík.

    OdpovědětSmazat
  2. [1]: Růženko, jestli si vzpomenu, pošlu ti někdy obr., jak vypadá kaple v zámečku uvnitř, kde měla dcera svatbu.
    Dobrou noc Jiřina z N.
    koukala jsem se na Dvojku: vláčkem po České Kanadě ( miluju to tam ) a pak Baroko...ty pohledy shora si normálně dopřát nemohu a tak to hltám! Skvělé pořady.

    OdpovědětSmazat
  3. Měla jsi docela zážitkový den, to máš pravdu ;-)

    OdpovědětSmazat
  4. Kdo z nás to zažil ?
    Dostala bych po držce z obou stran a ještě bych si to špinavé musela vyprat.
    Asi tak.
    Včera bylo jaro i u nás, pracovala jsem na zahradě a vrněla spokojeností.

    OdpovědětSmazat
  5. Jiřinko, krásné fotky. No já jsem do louží nesměla, ale naše děti jsem vždy nechala a tuto svobodu mají i naše vnoučata. To je právě ta svoboda.

    OdpovědětSmazat
  6. [4]:Simonko, já si obvykle vzpomenu na synovce, který miloval louže a své holinky/gumáčky. Ten měl bláto až za ušima.Ale toho vychovávala babička, moje máti. Takže, měl tu svobodu.
    Taky si pamatuji, když mladší vnučce byly asi 2 roky, jak se na pískovišti umazala a snažila se to utřít a moje dcera jí říká, to nech, máma to vypere.
    Nestresované děti vypadají tak spokojené.
    Proto ty jsi dokonalá babička. Víš, co nemáš dělat.
    Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
  7. [5]:Marti, teprve v dospělosti jsem si uvědomila plno věcí, máma nás měla hodně, bydleli jsme na okraji malého města, lítali jsme pořád venku, prala neustále, ale neměli jsme drahé oblečení, tak jí to asi bylo jedno.Navíc chodila na 2 směny do práce a tak měla jiné starosti. Občas zašít tepláky, přemáchnout a usušit punčocháče...
    Hlavně, aby bylo uklizeno, navařeno a napečeno a měli jsme co jíst.
    Dodnes se jí obdivuji, jak to zvládla.
    Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
  8. Krásné fotografie i povídání jiřinko. Tady vše teprve začíná. Je tu chladněji. Měj krásný víkend.

    OdpovědětSmazat