čtvrtek 10. září 2020

Neklidná

Možná některým lidem přijdu poněkud neklidná, jako, že zmateně poletuji po republice,
ale má to svůj důvod.
Pocházím z Benešova nad Ploučnicí od Děčína, kde jsem to měla vždy ráda a tak nebylo divu, že jsme chodívali od mládí po okolí a poznávali bližší i vzdálenější kopce, rozhledny a památky.
Legrační je třeba fakt, že na Pravčické bráně jsem byla s tátou už ve 3.třídě!- dnes se na ni nesmí.
Po maturitě jsem se odstěhovala od rodičů do Rumburka, později do Jablonce nad Nisou, odkud jsem se po svatbě vrátila zpět do Rumburka. To mi dalo šanci poznat další oblasti republiky a utvrdit se v přesvědčení, že je u nás krásně.
Mezitím jsem jezdívala na prázdniny k tetě do Liberce nebo jiným příbuzným z tátovy strany na jih Čech, protože tam máme příbuzné pomalu v každém městě.
Na Karlovarsko mě zaválo v pozdějším věku léčení ve Frantovkách a tak vznikla láska k tomuto západnímu koutu země.
Možná proto jsem pak, později, byla zvědavá i na jiná místa, vášnivě ráda jsem jezdila na Slavonicko, případně k Mikulovu, na Znojemsko, a nakonec jsem objevila hezká místa pod Pradědem.
Svého času jsem pracovala na místě, kde se hodně jezdilo služebně po republice a to byla voda na můj mlýn.
Jednu dobu jsme s mužem věnovali poznávání Východních Čech a nebyl to promarněný čas.
Po Šumavě jsme hodně chodívali s kolektivem stejně poznamenaných spolupracovníků -
nejméně 3x za rok se organizovaly zájezdy na několik dní a za málo peněz ( dotováno tehdy z ROH ).
Dlouhá léta jsem si nemohla dovolit jet v létě na dovolenou a když už to možné bylo, muselo se to řešit za málo peněz, ale o to větší byl hlad po nových a dosud neviděných památkách a lákadlech.
Využila jsem tedy každé vhodné příležitosti.
To nemluvím o možnosti pobytů na Slovensku, když  ještě bylo součástí jedné republiky.
Později se začaly nabízet  zahraniční zájezdy a začala jsem si plnit své sny.
Pravda, musela jsem rozlišovat, co si můžu nebo nemůžu dovolit a tak jsem mnohdy šla i na dvě brigády, abych na zájezd měla. Při zaměstnání.
Dnes jsem ráda, že jsem to vše podstoupila, na cestu do Skotska i jinam vzpomínám ráda a často.
Uvažuji, že kdybych měla domek a zahradu, asi bych se chovala jinak, ale v malém bytě a s mojí povahou, se zvědavostí po jistých místech, jinak to dopadnout nemohlo.
Zastavil mne až koronavir.
Za vše, co bylo, jsem ráda, co bude dál, to se uvidí.
A všem, kteří mě na cestách doprovázeli, velký dík.
Milé KOČKY:
vzpomínky mi nikdo nevezme.


















fotky jsem přidala nahodile, nechci ničemu a nikomu stranit

18 komentářů:

  1. Moc krásné fotografie Jiřinko. Máš plno krásných vzpomínek. My jsme začali trochu cestovat po roce 2013, kdy mi trochu ubylo povinností k rodičům a už jsem pomáhala jen švagrové a zároveň se začal i zlepšovat můj zdravotní stav. Na letošní rok jsme měli plno plánů a vše skončilo jen u plánů. Covid 19 nám všechno pokazil. Roky nám přibývají, sil ubývá a kdo ví, jak dlouho ještě budeme schopní takto cestovat hromadnou dopravou. Mnohdy, než člověk dojde k vytouženému cíli, tak musí zdolat značnou cestu od nádraží nebo od zastávky autobusu. Tak že si přejeme, ať už ten covid zmizí a můžeme dál neohrožení virem, cestovat. Přeji Ti příjemné dny babího léta, hlavně ať jste s manželem oba zdraví..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Járo, já letos hodně vzpomínám na cestování, letos nám nové, objevné cesty zhatil ten covid.
      Teď jdu na školení - sedím v komisi na volby.
      Po neděli mi začně pobíhání po doktorech - bohužel musím na Karlák a tři různé záležitosti.Moc se mi do Phy nechce.
      Příští týden mám pořád něco, ale netuším, zda to proběhne, jak má, v rouškách nebo ve skafandru?
      Nebojím se, ale ani neriskuji.
      Zatím pa. Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Teď bych lítala po výletech až bych brečela. Když jsme jezdili na chalupu, ať už když jsem byla malá, nebo pak i s dětmi neměla jsem touhu jezdit někam jinam, ten nádherný kout mi úplně stačil. když jsme o chalupu přišli a díky tomu zakotvili tady v gubernii, ta touha výletovat a poznávat je velmi silná, jenže chlap na to není. Teď mi zrušili zájezd do té Třebíče a Telče a Zelené Hory. Ale do Rakouska ne, ale to je na místo kde už jsem byla dvakrát. nebo mi nabídli Temelín a Jindřichův Hradec. Temelín mne nebere, jela bych jen do toho Hradce. Takže dostanu zpět peníze. O adventech už vůbec nemluvím, bůhví jak to bude. Takže se zas akorát budu o prodlouženém svatováclavském víkendu plácat na chatě anebo si zajedu ještě jednou do Příbrami pro podrobnější průzkum.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, jak já ti rozumím. Tedy chatu a chalupu jsem nikdy neměla, ale letos máme zaplacené 4 jednodenní zájezdíky ( už nám je z jara přesunuli na podzim! )a jeden dvoudenní do Rakouska a jeden šestidenní do Itálie přesunuli na příští jaro!!!Ségra teď byla na 5denním v Provenci a odjeli to a tam všude se chodilo v rouškách a frantíci nijak neprotestují.
      Uvidíme, co bude.
      Zdravím tě Jiřina z N.

      Vymazat
  3. Jiřinko,krásné fotky a mnoho pěkných vzpomínek.Já bych cestovala!Bývalý manžel na to nebyl.Letos jsme měli se synem také plány konečně vyrazit někam ven,jenže osud to chtěl jinak,takže jsme nakonec skončili v Jizerkách.Však víš,to jsem Ti psala.Bylo tam opravdu hezky,jsem ráda,že jsem byla.Doufám tedy,že příští rok bude situace jiná.Teď,až bude volno na svatého Václava,mám naplánovaný výlet,sice jednodenní,ale už teď se těším.Opravdu by ten koronavirus už mohl odejít odkud přišel a neotravovat nám všem život!Přeju Ti krásné nadcházející dny.Pa Marťa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marťo, já jsem cestování jednu dobu propadla, to jsem byla schopna jet na tři delší zájezdy a několik krátkých za rok!Shodou okolností jsem měla vždy naděláno a musela jsem vybrat napracované dny a i korunky byly, tak jsem to do štrozoku necpala.
      Jenže jsem zestárla a v důchodu taky žádná finanční hitparáda.
      Ale nestěžuji si.
      A dovolená v Jizerkách byla jistě pěkná!
      Jiřina z N.

      Vymazat
  4. Jiřinko, a že těch krásných vzpomínek máš spousty. A taky spousty krásných fotek, díky nim mohu poznávat krásy u nás doma i za hranicemi.
    Moji rodiče nejezdili na dovolené, nebyly na to peníze. Vlastně jsem s nimi byla jedinkrát k Krkonoších, to mi bylo asi 14 roků. A občas jsem jezdila s babičkou k příbuzným do Jižních Čech, ty miluji. Jsem ráda, že s mužem teď jezdíme alespoň na výlety. Doufejme, že coronavirus nás nebude dlouho brzdit v cestování.
    Měj klidné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, jsou lidé, že nikdy nikde nebyli a jiní cestují i s miminky. Já tak něco mezi.
      Rozhodně bych nerada jela někam na pól, nebo do džungle, vystačím si s Evropou, hihi. ( I když, kdyby to někdo hradil, věděla bych!
      Nějaký výstřední, hodně starý miliardář by mi mohl poslat peníze a já bych mu s podobně zaměřenými blogerkami trochu pustila žilou!Co by mu to udělalo, že?
      V mládí jsem jela tak nanejvýš k tetě do Liberce nebo k jiné tetě do Nišovic u Volyně.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  5. Taky si říkám, že by mě to tolik netáhlo ven, kdybych měla domek a zahrádku. A je to tak, vzpomínky nám nikdo nevezme. Jedině Alzheimer :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janinko, žena se obvykle přizpůsobí manželovi nebo dětem, u nás je to tak, že jsem 13 let jezdila často a ráda hlídat vnučky a mezitím jsem ráda cestovala, pokud byl čas a peníze, manžela to nebavilo, ten raději autem a jen po ČR. ( na Slovensko jel rád, dokud neměli eura a do Rakouska nebo Polska jsem ho vylákala trochu podvodem.)
      Na pár zájezdů ,,ven,, jel pod nátlakem.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  6. Jiřinko, jak já ti rozumím! S domem ti je trochu složitější a k tomu pes. Jsme z domu 9 dní s už myslím na to, co uschlo na zahradě i doma. Adam se vzorně postará o Aaronka, ale zahradník z něj asi nebude.
    Už teď mi v hlavě zní některé věty, až budu psát své příspěvky...
    Hezký večer! H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, já bych byla klidně i tak trochu selka, domek jako klícku, zahrádku na kytky a pár záhonů na zeleninu a vzadu sad s pár ovocnými stromy, to je můj sen, tenký potůček okolo.V zahradě altánek pro vnučky. Jenže v tom se s mnužem neshodneme a on umí spravit od jehly po lokomotivu všechno, nicméně dům by nechtěl a nedělal by na něm ani náhodou.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  7. Jiřinko,nádherné fotografie.Je dobře,že jsi cestovala.Já sice nebyla na tolika místech v cizině jako ty,ale dovolená byla jediné na co jsem se v práci vždy celý rok těšila.Po těch všech stresech bylo potřeba taky vypnout.Ale,jak tu někdo píše,i já jsem to už někde psala,kdybych měla domek a zahradu,tolik by mě to nikam netáhlo.
    Měj hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitu, my jsme první dovolené trávili zprvu jen v autě - jeli jsme buď k příbuzným do Jižních Čech nebo pak od podniku za málo peněz na Slovensko a docela jsme si to užili,
      První zájezdy na západ byly také levné, ovšem podle toho to vypadalo.Vařili jsme si sami a vezli jsme i třeba špagety!Bylo mi to jedno, viděla jsem takhle třeba 3 oblasti Švýcarska - každý ten zájezd za legrační cenu a jsem tomu ráda.
      Pokud u nás bude čisto a lidé ochotní a milí, i cizinci se sem rádi podívají.Máme to tu moc krásné. Jiřina z N.

      Vymazat
  8. Ono se zase cestovat bude, ale mít tu pauzu, zvolnit, vše zažít a probrat, to taky není špatné. Tak snad nebude ta pauza trvat otravně dlouho, člověk nemůže sedět furt doma na prdeli. Fotky jsou krásné a zážitky jen závidím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V to doufám, že koronavis vezme čert a zase budeme cestovat, neb mám v seznamu stále několik položek, které bych ráda viděla, jak to tak pozoruji zpovzdálí, rozhodně nejsem sama.Dříve se říkalo, co Čech, to muzikant, já bych to poopravila na: co Čech, to cestovatel a fotograf.
      Hezký víkend Jiřina z N.

      Vymazat
  9. Krásné fotografie z různých koutů... Někdo radši sedí doma a zkrášluje si svoji zahrádku a někdo je neposedný a sbírá zážitky a fotografie z cest. Hlavně, když je člověk spokojený .-) Tak ať ještě máš možnost toho mnoho poznat a procestovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, upřímně? - znám lidi, kteří nebyli dál, než ve své vesnici a jiní ustavičně trajdají po světě, přeji každému, aby se mu dařilo a plnil si své sny.
      Já sama bych ráda někam ještě jela, mám neustále seznam 10 míst, kam mě to táhne a pokud se mi něco splní, doplním dalším místem.
      Covid mi udělal hodně čáru přes rozpočet, ale nevadí, bude líp.
      Díky za návštěvu na blogu. Jiřina z N.

      Vymazat