úterý 5. ledna 2021

Na koni

 Jo, moji milí, někdy dělám vše možné i nemožné, abych vše dokonale zařídila a zorganizovala, zvládla, abych byla na koni, abych ukázala, jak jsem dobrá, jak ty ostatní dokážu oslnit a překvapit, že jsem hvězda, abych sama sobě dokázala, jak jsem schopná, že na mne ostatní nemají a pak, během chvíle, zjistím, že jsem truhlík, že ten kůň je jen dřevěná hajtra, která nikam nepojede a nedoskáče ani omylem. Že veškerá ta má snaha se minula účinkem a všichni ti, co jen koukali a nehnuli prstem, mě ještě kritizují a jelikož nic neudělali, tak se nedopustili ani žádných chyb a jsou považováni za chytré nebo rozumné! To si pak sypu popel na hlavu a říkám si, příště si dám pozor. Ale nedám a jdu do rizika zas a znova a tudíž si ten nos nabiju opakovaně a často.

Milé KOČKY,

jako vždy u mne, i na tomto článečku je část pravdivého základu a část rádoby vtipné nadsázky. Kolik procent čeho, to nechám vašim dohadům. Jen jedno vím jistě: já už jiná nebudu.





17 komentářů:

  1. Aby se mnou byl život k žití, musím ze sedla a často, s generálkami se nedobře žije.
    A tak seskočím, koníka vyhřebelcuji, odstavím a mile mne překvapí, jak se dole krásně a příjemně žije, že se mi zpátky nahoru ani nechce :) Prý jsem oslňující a nedostižná ve stejné úrovni, když si vidíme z oka do oka ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simonko! Mohu dosvědčit - zočivoči jsi holyvůdská star!
      A dcera i vnučka tvé kopie.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Ono musí čas od času ze sedla každý. teď jde o to, zda si to přizná a třeba i s humorem, nebo ne.
    Jiřinko, měj příjemný den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, dlouho jsem si zvykala na to, že někteří, co dění pozorují zpovzdálí, pak, když někdo udělá chybu, tak nejvíc kritizují, ač nehnuli prstem.
      Ale v mém věku už mě málo co překvapí. Bavím se. Jiřina z N.

      Vymazat
  3. Jiřinko,já bych z toho sedla ráda vyskočila,ale nějak to nejde.A to nejsem ambiciozní ani si nemusím nic dokazovat ani ostatním.Donutily mě k tomu okolnosti.
    Když jsme měli oba covid,tak byly pořád telefonáty.Jak je dědovi,jak je Pepovi až jsem se ohradila,že já ho mám taky.A dcera mi řekne: o tebe se nebojím,ty to zvládneš.Ráda bych ty otěže předala,ale když se podívám na manžela,tak prostě musím jet dál.Ale koníka umím odstavit.umím odpočívat,ale po čase zase šup do sedla.
    Měj hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vítám tě, milá Jitko, v naší kavalerii. To dobře znám. Jak ukážeš, že něco umíš a zvládáš, naloží ti jak na ,,vosla,,.
      Půjdeme do školy, učit se říkat NE!
      Jiřina z N.

      Vymazat
  4. Taky se občas vyšvihnu do sedla, jsem na koni- ale ten švih už není takový jako dřív. On ten sešup často za to nestojí :-).
    Ale koník na fotce je parádní ! A ještě na kolečkách - to by se to uhánělo.
    Měj se, Jiřinko !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, to jsou ty myšlenky v noci, když se nedá usnout, ve dne to vypadá až nepatřičně. Jiřina z N.

      Vymazat
  5. Pokud se na hřbetu koně drží v páru oba, tu za hřívu, tu za ocas, aby nespadli ani jeden, neboť by se váleli v prachu a blátě oba, je to asi lepší, poněvadž si pak nemohou žádné chyby vyčítat. Stále platí - chválit, chválit, na chyby a pochybení umí ukázat každý ... (nevím co zrovna doplnit) :-))))
    Jiřinko hlavu vzhůru, narovnat záda, protřepat ruce a nohy, vydolovat úsměv na tváři!
    Opatruj se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, v tomto případě jsem to myslela spíše na pracovní kolektivy, než na partnera.I když, manžel taky málo chválí, je zvyklý, že si poradím. Jak říká má dcera, špatně sis ho vychovala, hihi.Pa Jiřina z N.

      Vymazat
    2. Anenko, jak jsem se mohla tak splést a napsat ti jiné jméno? Přijmi omluvu. Jiřina z N.

      Vymazat
    3. Tak snad se to podaří na potřetí, Alenko!
      Jiřina z N.

      Vymazat
  6. Jiřinko k tomu není co dodat. Nedokážu se k tomu momentálně nijak rozepisovat. Přeji Ti moc krásné a pohodové dny

    OdpovědětVymazat
  7. No,já musím souhlasit.Já bych z toho sedla taky ráda vyskočila,jenže,jak píšeš, neumím říkat NE.Vždy ochotná každému pomoct,pak se mi nakládá víc a víc,protože ona to zvládne!Zvykla jsem si v životě,že mě nikdo za nic nechválil,ani když jsem byla malá a ani to nečekám.Ušila jsem si na sebe bič,myslím tím,bič v práci,a ono už se to bere jako samozdřejmost.Nikdo to neocení a jak jsem se párkrát přesvědčila,aktivita se trestá,a ti "šikovní"co radši nedělají nic,nejvíc kritizují.Měj se pěkně,Jiřinko.Marťa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marťo, vím, že to tak ,,chodí,, - vždy jsem šla na školení jako první, mořila jsem se s tím a ostatní pak chodili a nosili mi práci. Jsem typický Vodnář, do všeho hrr, ale nelituji ničeho, zas jsem měla pestrý život.Napsala bych ti víc, ale to bys musela napsat ty mně na zakova48@seznam.cz.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  8. Dřevěná hajtra je skvělý slovní obrat! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janinko, tohle slovo znám od mého táty, pocházel z Jižních Čech a kdo ví, jak k tomu přišel. Pa Jiřina z N.

      Vymazat