středa 3. března 2021

Ta paměť

 To si takhle ležím ve své posteli, slyším, jak manžel pravidelně oddechuje a spí, já se převaluji z boku na bok a ne usnout. Tak si vzpomínám na některé události, třeba se snažím vydolovat z paměti, kde jsme spali na nějakém zájezdu či dovolené,  dost často se mi stává, že si vše vybavím, jenže netuším, zda je právě tohle dobrý způsob, jak se unavit a spát. Spolehlivější je vypít polovinu lahve černého piva, ale kila by šla nahoru, že? Nu, jedna taková bezesná noc byla právě na včerejšek. Tak jsem si, úplně zbytečně, zkoušela vzpomenout na jméno malíře, na výstavě jehož obrazů jsme před několika lety s Janou byly v Jízdárně v Praze a nic. Moje paměť zkrátka funguje jinak, než bych si představovala. Dejte mi deset výrazů a já vám najdu mezi nimi ten správný, ale, abych si to sama vybavila a řekla, to je často marná snaha. Už mám ve svém věku přeplněný harddisk.

Milé KOČKY, 

až teď, skoro po 24 hodinách, jsem si to vybavila: Jakub Schikaneder. Úplně jasně vidím ty zamlžené obrázky ze staré Prahy, často zimní, takové neveselé a temné, ale i tajemné a některé téměř strašidelné. Vypravily jsme se tam tehdy s kolegyní a nelituji. Přilákal nás tam zajímavý, někde viděný plakát nebo reklama:

Od  20. dubna 2012 je ve Valdštejnské jízdárně v Praze k vidění dosud nejucelenější  výstava díla malíře Jakuba Schikanedera.


A tak je to se vším, ráda bych si prohlédla i další výstavy, ale můžete teď něco plánovat, na něco se těšit, něco chtít? ani náhodou. Tak se realizuji doma, množství upečených a uvařených pokrmů o tom dost vypovídá.  
  

                                

18 komentářů:

  1. Jiřinko, ani já neusínám na povel. A jít na výstavu, na vernisáž do galerie ke kamarádům, to už je v kategorii sci fi.
    Navzdory všemu měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, já jsme spala vždy dobře, až se mi před lety rozházelo spaní a nyní mám občas problém a usnu až k ránu, naštěstí už nevstávám do práce v pět ráno.
      Zato, když spím, tak ( jak říká moje sestra ) nefixluju.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Jeden z receptů na upnutí, který u mě funguje (nesmí být úplněk), že si řeknu “ zítra je taky den”😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, úplněk, to je jasné, to spím taky špatně. Jiřina z N.

      Vymazat
  3. Sice se snažím neupadat do depky, tak ale chybí mi kulturní dění, byť jen třeba v našem městě.
    Už jen to vidět téměř prázdné plakátovací plochy, není nic moc. Jo,jo musíme se ale nějak realiovat.
    Pěkný den, Jiřinko !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, ještě, že máme blog, že se tu můžeme scházet a bez roušek! Jiřina z N.

      Vymazat
  4. Já ťukám, ťukám na vše co mám při ruce, v posledních měsících spím jak dřevo :-). Je pravda, že chodíme spát později - kolem půlnoci, ale usnu hned, čímž však zanedbávám knížky, protože jsem zvyklá si číst v posteli.
    Chybí mi už všechno, ale stále si říkáme - musíme to vydržet. Ono stejně nic jiného nezbývá. Nyní začínají práce na zahradě, pomalu, ono je všude ještě dost vlhko, a tak člověk přijde na jiné myšlenky.
    Jiřinko, opatruj se!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, zahrádka ti bude vděčná za péči.Ohledně knížek, taky čtu ráda - buď v posteli a nebo v ušáku.Když má knížka spád, nejdu před druhou spát.
      Moc zdravím do Č.K. Ať ti neutečou očka. pa Jiřina z N.

      Vymazat
  5. Co jsem v důchodu, tak hůř usínám, ale říkám si, že ráno nemusím brzy vstávat a nějak mě to nestresuje. Ovšem, když si dáme procházku, tak usnu lépe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, mám to podobně, ale někdy je to problém. Jiřina z N.

      Vymazat
  6. Taky se realizuji v kuchyni, ale z donucení, že by mě to po tom roce permanentního vaření pro čtyři lidi bavilo, to se fakt říct nedá :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janinko, tyhle povinnosti jsou náročné, ale co naděláš, bez toho to nejde.Děti nemohou do školní jídelny a maminky musí vařit každý den, ani babičky nemohou vypomoci.Je to smutné. Jiřina z N.

      Vymazat
  7. Jiřinko s vybavením jména malíře... to ještě jde. Horší je, když jdu pro něco do obchodu a doma zjistím, že jsem nakoupila spoustu věcí, ale to, pro co jsem původně šla, jsem zapomněla koupit. To bych si pak nafackovala. No co naděláme. Už na to máme nárok občas zapomenout. Já si vždycky říkám, že se "mozek vyčistil", ale v tom nesprávném místě...a tak se projdu znovu. Já se hlavně chodím odreagovat do přírody i když jen po okolí města. Sice mě to už tolik nebaví, ale aspoň hodina na čerstvém vzduchu je vždycky dobrá. Teď se zase tři týdny s nikým z rodiny neuvidíme, ani se synem, který bydlí tady ve městě, tak že nám zase bude smutno. Ale musíme si uvědomit, že jsou lidi, kteří jsou úplně sami a nemají ani doma s kým promluvit. To je pak ještě horší. A tak přeji Tobě i manželovi hlavně hodně zdraví a opatrujte se. Snad se to po tom 21. březnu trochu zvolní, když budeme zodpovědní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Járo, můj muž dnes chvíli koukal z kuchyňského okna a napočítal okolojdoucích 9 lidí bez roušek. Co dodat? Jiřina z N.

      Vymazat
  8. Jiřinko, já zaručeně usínám u televize. A také s knížkou v ruce a s brýlemi na očích. A pak se v noci probudím, převracím se, hledám tu nejpohodlnější polohu, počítám ovečky, maluju si v představách číslice od jedničky, až někam...
    Teď v zimě, kdy jsou ještě krátké dny a delší noci, to ještě jde, ale v létě vstávám s prvními paprsky. Můj muž, který spí jako jezule, tohle nechápe.
    Měj hezké dny. 🍀💓

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, já se v zimě, kdy je ráno dlouho tma, zas nemůžu časně probudit, ale jak přibývá světla, je to lepší. Spát chodím pozdě, to také není dobré.Jiřina z N.

      Vymazat
  9. Jiřinko,taky usínám u televize,nebo když si zalezu do postele s knížkou.To ranní vstávání v pět,mně unavuje,ke konci týdne se vždy těším na víkend.Až si dodělám resty,že si pospím,zajdu na procházku.Víkend vždy uteče jako voda.Přeju Ti Jiřinko,taky manželovi pěkný,klidný víkend a opatrujte se!Marťa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marťo, děkuji, my se držíme doma, manžela bolí záda a tak na moje stesky a touhy po výletě do lesa nereaguje, mám alespoň čas na resty v domácnosti a už vypukne dlouho odkládaná práce v kuchyni, chci tapetovat a přemístit trochu nábytku a dostanu od dcery a zetě zpětně k narozeninám novou skříňku, stihla jsem už muže o tom informovat a kupodivu se kácel jen trochu.
      Takže březen ještě bude zajímavý.
      V út jedu k doktorům do Prahy, jsem obj. na 3 místa!
      Pak se do toho dáme.
      Jiřina z N.

      Vymazat