pondělí 16. září 2024

Odpolední výprava

 Dnes jsem si po 14 dnech převážně polehávání s virozou v posteli usmyslela, že konečně taky jednou vyrazím do ulic - no, šlo mi to jako psovi pastva.

Milé KOČKY, navštívila jsem knihovnu, abych neležela jen tak zbůhdarma, šla jsem se, jako spousta dalších občanů našich N. podívat k Labeti a něco jsem cestou nafotila. Tuhle trasu už jsem nešla ani nepamatuji a dost jsem se divila, jaké změny tam byly, jeden parčík vykácený a některé ulice v dost podivném stavu. Labítko bylo plné a ještě trochu a je venku z břehů úplně. Vždy si vzpomenu, kam až byla voda v r.2002.

V Labi plavala spousta nečistot, větve, stromy a voda plná hlíny - asi vypláchnutá pole výše nad námi Tohle, když vám zaplaví dům a věci v něm, to nevyperete ani omylem, vyčistit se to nedá a musíte hodně věcí vyhodit.

To mi připomíná jednu myšlenku - kdysi jsme s manželem přispívali na konta některých organizací - Naše dítě a podobně, ani už nevím, jak se jmenovali. Později jsme přispěli spíše jednotlivcům - zjistila jsem si raději konkrétní rodinu, která byla třeba poblíž Blatné vyplavená rybníkem a poslala jsem peníze jim, neb když je nějaká organizace vedená někým, kdo mnohokrát za rok jezdí na drahé dovolené - nemám moc chuti jim přispívat, kdoví, kam a v jaké míře peníze pak putují? Podle jakého klíče se rozdělují?  Taková vyplavená rodina je vděčná za každou korunu a koupí si, co nejvíc zrovna potřebuje. Nabízím i třeba povlečení, pěkné a skoro nové, protože jich mám hodně, v nouzi si lidé nemohou honem koupit vše nové. Vím, že v Čechách jsou hodní lidé a ochotně pomáhají a při různých sbírkách je to patrné, ale taky vím, že jsou i falešní hráči, jak bych to stručně nazvala. Takže, snad to řádění vody brzy pomine a ochota lidí pomoci potřebným naopak stoupne.  

z dnešní procházky po městě Nerátky:

.







tohle hřiště by se mohlo jmenovat Občasné koupaliště: 
















neděle 15. září 2024

Slíbené sošky

Milé KOČKY, je čas se rozloučit - ne snad my spolu, ale se zájezdem do Hamburku.

Slíbila jsem sošky/černošky z parku letního sídla Sansoussi, v Postupimi, kde se přizpůsobili tehdejšímu módnímu proudu - dávat nejen do zahrad africké, asijské a další cizokrajné elementy.

  





Doufám, že se vám vhledy do našeho zájezdu líbily a určitě vám zase brzy něco z mé cestovatelské snahy ukážu - jen se nyní musím hodně rychle uzdravit z virozy.Čekají mne sezení v komisi u voleb a pak jednodenní zájezdík s Janou a našimi vnučkami.A pak, a pak, a pak...je toho do konce roku ještě dost.
Vaše J.HanzelkoZikmundová.

sobota 14. září 2024

Škoda nepřidat

 Radnice v Hannoveru po ránu byla pro mne velké překvapení - budova venku i uvnitř nejen veliká, ale pro nás zvláštní. V hale radnice byly 4 rozsáhlé modely města, jak vypadalo v různých dobách. Zkusím to sem, milé KOČKY, dát, abyste měly také přehled. Znáte ji už z minulých příspěvků, ale z druhé strany, od rybníka, z parku.


 




nejspíš si to při Ádovi takhle nepředstavovali:





pátek 13. září 2024

Kostely

 Jak už to na zájezdech chodí, obvykle se také navštěvují různé kostely, ( pokud to není zájezd na F1 nebo nějaký sport ) a schválně jsem s tím počkala až do dneška.

Milé KOČKY - připravila jsem sice nahlédnutí jen do pouhých tří kostelů, nicméně, věřte, že jsem byla zodpovědná a vybrala jsem pro vás to nejlepší. Všechny jsou luteránské.

První, který se mi líbil a byl zajímavý, je kostel v Hamburku: sv.Michael - jeho varhany byly zvláštní, veliké, nad vchodem, dvoje malé po stranách.Do kostela se vejde velká spousta lidí, část lavic je bokem, jak už to v protestantských kostelích vídáme.














Jako druhý kostel jsem pro vás vybrala Dóm v Lübecku: také katedrála sv.Mikuláše se o něm píše...založen r.1173 a věže vysoké 115m., v něm se skrývaly dva deskové oltářky a jedno zařízení jako orloj nebo co to bylo.







Třetím je bazilika v Lübecku -   tento kostel sv.Marie uprostřed města obsahoval zajímavé středověké obrazy nebo malby - s mnoha kostlivci, asi - aby si každý uvědomil, jak skončíme.Jen to vstupné tady za 4 eura! to mi nebylo příjemné.Tak jsem si tam nafotila každou cihlu!









tento měl úsměv jako p.Polreich: