Lavinový efekt

Musím se smát, když vidím, jak se občas opakuje,

že někdo mi něco donese, nějaké ty výpěstky ze zahrádky a v tu ránu tu je další.

Včera mi Jana donesla okurky, květiny a broskve,

dnes se ohlásila po několika letech jedna dobrá známá,

přivezla mi květiny - mečíky a misku pidirajčátek a pár meruněk,

spoustu nových zpráv a poseděly jsme několik hodin - myslím, že v přátelské a harmonické debatě.

Jen Hanka odjela, volá jeden kamarád mého muže, bydlící nedaleko od nás, aby si přišel pro švestky:

má jich hodně a chce nás podarovat.

Tak, to aby bylo jasno, proč jsem samý vitamín.

Jsem vděčná za každou příležitost si dát něco ze zahrádky okolo nás

a nemuset to kupovat dovezené z druhého konce Evropy.

Všem velký dík.

Chápete mě,

milé KOČKY.

Úroda

Dnes v podvečer přišla, zazvonila, podarovala a odfrčela,

kdo?,

milé KOČKY?,

moje milá kolegyně Jana,

vraceli se ze zahrádky, kterou opečovává její manžel téměř denně a ...

část jejich úrody skončila u nás,

kytice s květinami,

kytice kopru,

dvě okurky a

přepravka broskví.

Ani nevím, co z toho mi udělalo větší radost,

ale hnedle je co nafotit a dát na blog.

- hihi -

díky, Jano.

Skanzen zase jinak

Skanzeny navštěvujeme často a rádi,

na Veselém Kopci jsme byli už vícekrát,

ale jeli jsme ,,okolo,, - tak jsme tu zastavili a prohlédli si ho opět.

Pochopitelně to tím neskončilo a dali jsme si tu i oběd, než jsme se vydali na dlouhou cestu k domovu.

Milé KOČKY,

taky rády procházíte těmi místy s historií v každé místnosti?

Tentokrát mi bylo až úzko, když jsem viděla náhon u mlýna úplně suchý

a potok pod skanzenem téměř suchý.

Ale skanzen jako takový byl plný lidí, dětí a i ten dráteník tam zase byl.

A já tam také vždy něco nového ( starého ) objevím.

V Betlémě

Jasně, je to o Betlémě v Hlinsku,

milé KOČKY,

už jsem se o něm párkrát zmiňovala jindy.

Ty maličké, roztomilé domky musím vždy zase znova obejít a zase znova si je nafotit,

alespoň na chvíli se tady zastavit.

Jen ta cukrárna, kterou jsem Janě slíbila, která minule oslovila nás všechny, co jsme se tam zastavili,

byla zavřená, žádná cedulka neslibovala brzké otevření a turisté,

kteří se tu hojně po ránu vyskytovali, netušili proč.

Jaká škoda!

Hrad na kopci

Kunštát - městečko a hrad vysoko na kopci -

kolikrát jsme jeli s manželem okolo a nikdy jsme se nestavili,

až teď.

Milé KOČKY,

to znáte:

Jiřík z Poděbrad a z Kunštátu.

Tak jsme zastavili a v podvečerním sluníčku vystoupali nahoru, k zámkohradu.

Moc se mi tu líbilo, celé je to tu krásně čisté a upravené a svěží kytky,

rozestavěné v nádobách po hradbách, svědčí o péči,

kterou zaměstnanci místu věnují.