Včera, když jsem si prohlédla náš obývák novýma očima,
protože jsem k ušáku postavila novou stojací lampu,
a snažila se kochat
( jak to nazývá moje dcera, když něco děláme a já po chvilkách dělám přestávky a okukuji už udělané ),
vzpomněla jsem si na dobu před několika málo lety,
kdy jsem si naplánovala několik předělávek a vylepšení v našem prťavém bytě.
Předně jsem prodala naši stávající sedačku, rozkládací a dvě křesla s úložným tajným prostorem.
Dlouho jsem toužila po sedačce rovněž rozkládací, potažené manžestrem barvy slonové kosti, v záloze jsem měla vyhlédnutou jednu větší z IKEA. Manžestrovou jsem nesehnala, dodnes mě to mrzí a když jsem si v IKEA do vysněné sedla, pomalu jsem nebyla schopna z ní vstát. Byla dost nízká, zapadla jsem tam jako kaštan do roští, potah se mi taky moc nelíbil, byl takový umělohmotný.
Nu a tak jsem pobíhala po pražských obchodech a sondovala, co se mi nabízí i jinde.
Nakonec jsem si vybrala, ač to nebyla ta nejtoužebnější. Ale splňuje mnohé z mých požadavků.
Vybičovala jsem se a vymalovala obývák tak, aby stěny ladily k sedačce.
Stejně tak už mám jasno, co bych si chtěla koupit do ložnice místo skříní, které tam nyní máme,
inspirací mi byly jako obvykle časopisy o bydlení, některé blogy a taky pořady v TV o bydlení.
Zatím jsem stihla pouze výměnu koberců v celém bytě, nové postele, sedačku a několik menších kousků nábytku.
Taky jsem přestěhovala manžela s jeho koutkem a psacím stolem z ložnice do obýváku,
říkám tomu vznešeně Houston -
podle amerického Hjůstnu, neb tu má ty svoje hračičky.
Ráno mě nebudí a může si tu dělat co chce. A taky to dělá!
Chlap - co má svoji oblíbenou trojku: radiostanici, počítač a telku.
( žena mívá rtěnku, parfém, krém na obličej, několik hedvábných šál,
věci, co by se v nouzi vešly do větší krabice od bonboniery! -
chlap dron, záhadné přístroje, kabely a kde co na elektriku, tunu odborných knih a metráky časopisů )
Ve finále to u nás vypadá takto:
dva roky plánuji, vymýšlím, přesvědčuji, probírám časopisy a internet,
ve výsledku pak tento můj partner dá své věci na místo, kde jsou jako pěst na oko a nemají tam co dělat.
Zabere každou škvíru větší než 5 cm.
A brání si to tělem, silným hlasem a vražednými pohledy. Přitom do plánů nepřidal žádné podněty!
Prostě to nechal plavat. A to opakovaně.
Stručně:
Mým vzorem jsou byty/domy -
http://nasebudouciadresa.blogspot.com/2018/12/vanocni.html#comment-form
ale toho se já nedožiju!
Alespoň tam chodím co nejvíc na návštěvu.
Milé KOČKY,
na výletech obdivuji domy s výklenky a různými středověkými prvky:
jakpak by se bydlelo ve věži?
To jsem se zase vyzpovídala!
( manžel by bral bydlení: něco mezi garáží, dílnou a starou továrnou a já bych mu tam nosila v kastrůlku jídlo, hihi )
